I malé děti závidí

Závist - emoce, která provází lidstvo a často bývá i původcem tragedií. Je to touha po něčem, co má někdo jiný. A závidět se dá cokoliv. Tato emoce nepřináší nic dobré ani žádné uspokojení a nevyhýbá se ani dětem.

děti, vztahy, rodina, emoce

Děti se seznamují s tímto pocitem přibližně ve třetím roce

Děti závidí, když jejich sourozenci mohou večer zůstat déle vzhůru, když mají jejich kamarádi lepší známky ve škole nebo dostaly na Vánoce nejdražší značkové oblečení, mají nejnovější mobil, super rychlý počítač či milou kamarádku. V následujících řádcích se dozvíte, jak rodiče mohou pomoci malým závistivcům, aby se vypořádali s takovým pocitem a najdeme dokonce i několik pozitivních stránek na této, ze všech stran zatracované vlastnosti.

Já a ty

U dětí se objevuje závist ve dvou nebo třech letech: s objevením vlastního "já" jde ruku v ruce i odlišení se od ostatních a tím i srovnáváním se. Pocit sebehodnocení, vlastní pozice na šachovnici života je ovlivňována tím, co druhý člověk ví nebo smí, co má nebo dostává. Upřednostňovaným objektem pro porovnávání je vlastní sourozenec, neboť ve srovnání s přáteli, kteří vyrůstají u jiných rodičů a v jiných podmínkách, je dítěti blíž, že žádá právě od rodičů absolutní rovnost s bratrem nebo se sestrou.

Rovné zacházení s dětmi je utopistická myšlenka,

neboť jakkoli si rodiče umínili, že budou ke svým dětem přistupovat stejně, děti mají rozdílné potřeby, musí zpracovávat rozdílné zážitky a jsou "vybaveny" jiným typem osobnosti a talentu. Pokud je jedno dítě nemocné, potřebuje více péče a pozornosti než dítě zdravé a tvrdě vybojované dobré známce ve škole se rodiče potěší více než jedničce výborného žáka. A mimochodem, ani "život" sám není spravedlivý a sestra měla možná štěstí a dostala milou učitelku, ale bratr chodí do školy se strachem. Závist je proto nevyhnutelná.

Závist má mnoho tváří

V podstatě rozlišujeme dva druhy závisti. Nejjednodušší závist, kterou i nejsnáze poznáme, je závist materiálních, viditelných majetků druhých lidí. "Mami, já chci taky takovou," ozývá se na dětském hřišti, když se objeví dítě s mimořádně pěknou tříkolkou. Závist jídla mezi sourozenci patří také do této kategorie a má jen málo společného s hladem, spíše jde o to, že poslední keks nebyl tomu druhému prostě dopřán. Jiný druh závisti se vztahuje na nemateriální věci, jako je láska, oblíbenost, uznání, talent, úspěch, vzezření, sociální postavení a privilegia. Zatímco privilegia, která přicházejí spolu s věkem, můžeme dětem relativně snadno objasnit ("Když jednou budeš chodit do školy, také si budeš moci večer číst v posteli") a úspěch se v ideálním případě založen na nezbytném úsilí ("Tomáš umí tak pěkně hrát na kytaru, protože dlouho cvičil "), je závist na takové nestejně rozdělené dary, jakými jsou talent nebo vzezření, zcela pochopitelná.Tento druh závisti nebývá často navenek vyjádřen, protože ani dítě samo neví, co vlastně závidí - má jen takový neurčitý pocit, že je vůči jiným dětem znevýhodněné a o něco zkrácené.

Jak ale přistupovat k malému závistivců,

abychom mu pomohli vyhnat ten špatný pocit z hlavy? Neboť nevysvětlené pocity závisti jsou neproduktivní a vedou v nejhorších případech ke sníženému sebevědomí. Kdo neustále závidí, začne jednou věřit tomu, že si vlastně ani nezaslouží lepší život!

Sundejte brýle sobě i dětem

Závist je pocit, vztažený na vlastní "já" a vzniká tím, že pozorujeme své okolí přes brýle, které nás nutí vidět jen to, kde jsme my sami v nevýhodě. První prostředek proti závisti spočívá proto v tom, že pomůžeme dětem sundat si tyto brýle. Spontánně nás přitom napadají věty jako "Je mnoho takových dětí, které mají toho mnohem méně než ty" nebo "Ty sice nejsi tak sportovně nadaný jako Michal, zato umíš ale krásně kreslit" - argumenty, kterým tříleté dítě často nerozumí. Smysluplné je proto naučit děti vnímat sociální rozdíly pomocí konkrétních akcí, např. tím, že darujeme plyšové zvířátko dětskému oddělení v nemocnici nebo předáme šatstvo dobročinné organizaci.

Pokud dítě neustále závidí "hmotné majetky" jiných,

musí se ptát rodiče, jestli to nemůže souviset s tím, že oni sami připisují materiálním věcem příliš velkou hodnotu a takové "vybavení" pak předávají i svým dětem. Pak by byl vhodný čas na to, abychom integrovali do každodenního života i nemateriální hodnoty. Tak bychom mohli nahradit dárek vstupenkou na cyklokros nebo návštěvu divadelního představení, abychom dětem ukázali, že "... čas, který strávíme spolu, je přesně tak hodnotný jako nové oblečení. Dnes si najdu čas pro tebe, abychom společně něco zažili. " Dětem, které jiným závidí jejich nadprůměrné výkony a tím se nechávají ve svém úsilí deprimovat, může přinést účast na kolektivním sportu poznání, že kooperace je někdy důležitější než vlastní výkon.

Posilujme sebevědomí

Porovnání nastávají především u takového člověka, který má nízké sebevědomí - protože kdo ví o svých silných stránkách, nepotřebuje jiným ty jejich závidět. Rodiče by proto měli v každém případě posilovat sebevědomí dětí: tím, že je vyzývají k tomu, aby byly odvážné a nebály se vyzkoušet to, k čemu se neumí odhodlat, místo toho, abychom je varovali bázlivě před riziky. Tím, že pochválíme snahu a nejen výsledek. Tím, že přijímáme i návrhy a nápady dětí a ukážeme jim, že je bereme vážně a tím, že posilujeme dítě v tom, aby rozvíjelo své vlastní zájmy a tak nacházelo své silné stránky.

Kdy se stává závist problémem?

V některých rodinách se stává, že rodiče povzbuzují děti ke konkurenci a soupeřivosti. To se děje například tím, že zdůrazňují mimořádné vlastnosti a schopnosti jednoho ze svých dětí, hovoří o školních výkonech v kontrastech ("Ty jsi ale hloupý, pořád nosíš jen špatné známky, podívej se na svou sestru - ta má samé jedničky.") Nebo viditelně upřednostňují jedno z dětí. Pak se může stát závist trvalým způsobem chování, dítě se pokouší dominovat všestranně, což se mu samozřejmě nedaří a zase zažívá neúspěch. Podobný efekt se dostaví tehdy, když jsou děti neustále porovnávány s výkony jiných dětí, aniž by se mohli rozvíjet v činnostech, na které opravdu "mají". Pak mají nutkání stále své výkony "měřit" a porovnávat se vůči ostatním.

Vrátit se k důvodu závisti

Závist není pěkná, ale je zapotřebí - je to výraz toho, že naše přání se neshodují se skutečností. Závist můžeme proto chápat i jako stimul, který nás vybízí k tomu, abychom zjistili, co nám skutečně chybí. Rodiče by se měli ptát: Závidí mé dítě kamarádovi nový skateboard nebo to, že díky kouskům, které na něm vyvádí, sklízí potlesk, který si mé dítě vysvětluje jako uznání? Netouží mít moje dítě více kamarádů? Nebo víc uznání? Nebo nechce být i ono jednou středem pozornosti? Takové poznání může vést k tomu, že dítě začne působit třeba v jiných aktivitách, kde bude moci vyniknout. 

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Nosíte své miminko často v náručí? Nejenže ho vychováte správně, ale také správně poroste!

Utišujete dítě když pláče v náručí? Tak to ale vůbec neděláte chybu! Nejenže své dítě rychleji utišíte, ale...
více…

Jak má správně sedět dítě v lavici, aby si nedeformovalo páteř?

Škola, to znamená hodiny a hodiny sezení. Bylo to tak vždy, ale dříve děti po dlouhém sezení ve škole doslova...
více…

Chcete poslat své dítě na letní tábor? Nenuťte ho, ale svědomitě připravte!

Přestože prázdniny ještě tak úplně neklepou na dveře, starost kam v tomto období s dětmi je již zcela na místě. A...
více…

Jak nevychovávat děti, pokud chcete, aby byly v životě spokojené?

Jak vychovat dítě se zdravým sebevědomím, dítě které se nebude cítit ukřivděné nebo naopak nebude nebezpečně...
více…

Děti vychovávané mazlením, budou duševně vyvinutější než děti, na které se křičí

Objímáte často svoje děti a mazlíte se s nimi? Tak to svým dětem pomáháte ke správnému duševnímu vývoji. A...
více…

Televize malé děti rozvíjí, ale může jim i škodit!

Televizní programy vychovávají naše děti za nás. Ale jak? Je to ta správná výchova? A je v pořádku, že často i...
více…

Nebezpečné výzvy na sociálních sítích, které teenageři plní

Výzvy na internetu. Nové nebezpečí, které ohrožuje naše děti. Děti a mladiství neodhadnou nebezpečí internetových...
více…

Co si přejí děti, jejichž rodiče se rozvedli?

Pro většinu dětí je rozvod hodně špatným obdobím a velkou neznámou. Ale rodiče mohou zvládnout tento náročný čas...
více…

Ideální rodič není ten, který obětavě ometá dítěti cestu, ale ten, který ho učí samostatnosti!

Všichni bez rozdílu milujeme své děti. Ale občas by se hodilo trochu méně lásky a opečovávání. Často ve svém...
více…

Děti učí žít své rodiče

Rodiče se snaží své děti vychovat a jít jim příkladem. Ale napadlo vás někdy, že i vy, rodiče, se můžete od...
více…