Pasivní nebo nízkoenergetické domy?

Zdá se, že lidem je již jasné, že na bydlení se dají ušetřit nemalé peníze. Vypadá to tak, že vše, co není schopno utéct, bude v Česku zateplené. Lidé si na vlastní kůži vyzkoušeli, že pokud přilepí na fasádu takových 8 cm tepelné izolace a osadí plastová okna s izolačním dvojsklem, budou účty za topení menší. I chlapi v hospodě a na podobných významných fórech to uznali, takže to už musí být pravda.

bydlení, pasivní dům, nízkoenergetický dům, energie

Je to ale opravdu tak?

Budou naše zlehka zateplené domy šetřit náklady na vytápění i za pár let? Budujeme si zdravé bydlení? Co dobré a co špatné nám tento jednoduchý pohled na věc přináší? Každý ví, že cena energie z neobnovitelných zdrojů s největší pravděpodobností už jen poroste. Není proto nutná ani zvlášť komplikovaná úvaha na to, abyste přišli k závěru, že masově nabízená řešení zateplení domů budou mít už za pár let nulový efekt a peníze, které do nich byly vloženy, vyletí komínem. Ruku v ruce s hromadným zateplováním a vyměňováním oken přicházejí kromě úspor i problémy.Začínají se objevovat plísně tam, kde předtím nikdy nebyly, teploty v bytech v létě rostou do závratných výšek, v zimě je tam zase příliš suchý vzduch a rohy a ostění přesto plesniví, člověk se cítí unavený a malátný. To přece předtím nebývalo! Je to jen věkem nebo za to mohou naše nesystémové stavební zásahy? Odpověď na tyto otázky není velmi složitá. Fasádu jste zateplili a okna vyměnili za kvalitnější a těsněji proto, aby vám v zimě neunikalo teplo. Tepelné izolaci je ale jedno, jestli je venku - 20 nebo + 30 ° C. Bude držet teplo v interiéru, což jí budou parametry stačit. Oknům je jedno, že v interiéru stoupá vlhkost a vzduch je po deseti minutách vydýchaný a plný oxidu uhličitého. Chtěli jsme od nich aby byly těsné, tak jsou těsné. Zdá se, že něco nebylo domyšlené, že neustále děláme jen první krok na dlouhé cestě, že každý zásah do stavby vyvolá reakci, která také vyžaduje řešení, a to jaksi nepřichází přesto, že existuje a máme ho na dosah.Systémovým řešením snižování energetické náročnosti objektů jsou domy v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu.

Nízkoenergetický, ne jen zateplený

Nízkoenergetický dům by měl být navržen tak, aby kromě snížení tepelných ztrát obvodovými konstrukcemi řešil i všechny ostatní problémy, které vznikají nesystémovým přístupem k šetření energií v budovách. Takový dům je schopen bránit nejen tepelným ztrátám přes obvodový plášť, ale i přes tepelné mosty a tepelným ztrátám, které vznikají při zimním větrání otevřenými okny. V návrhu jsou zohledněny zimní, ale i letní pasivní tepelné zisky (teplo ze slunce), geografická poloha objektu a jeho natočení ke světovým stranám. V rámci technologie je zajištěno příjemné vnitřní klima nejen z hlediska teploty, ale i kvality vzduchu. Aby se minimalizovaly nároky na spotřebu energie z fosilních paliv, jsou do celého systému zapojeny i zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Potřeba energie pro zajištění tepelné pohody v nízkoenergetickém domě se pohybuje mezi 15 až 50 kWh / m 2 za rok, což řečí terminologie současné české legislativy znamená energetickou třídu A. Dá se ale jít i dál a nemusí to vždy znamenat enormní zvýšení nákladů. Následujícím krokem vpřed je pasivní dům.

Pasivní - jen další krok na cestě

U pasivních domů se potřeba energie na dosažení tepelné pohody pohybuje mezi 5 až 15 kWh/m2 za rok. Kromě výborných tepelně-technických vlastností musí mít i blower-door testem potvrzenou dostatečnou vzduchotěsnost. Na vytopení takového domu vám stačí tepelný zdroj s výkonem okolo 10 - 15W/m2. Tady už se topení nemusí řešit pomocí klasické otopné soustavy, ale například systémem nuceného větrání s rekuperací odpadního vzduchu ve spolupráci s nějakým zařízením na zpracování obnovitelných zdrojů energie. Možné je ale použít jakýkoliv topný systém nebo jejich kombinace, pokud nechcete topit vzduchem. Největší část z celkové energie spotřebované v pasivním domě tvoří domácí spotřebiče. Každá návštěva nebo větší pes vám může přinést citelný tepelný zisk. Pro našince stav je to nepochopitelný a možná i proto vyvolává stavba s názvem pasivní obavy. Lidé považují pasivní dům za jakousi panskou lumpárnu, nenávratnou investici do něčeho, co bude v konečném důsledku, obyvatele domu ještě i omezovat ve svobodném životě. Kolem pasivních domů se šíří opar záhadnosti, a přitom jde jen o další krok od nízkoenergetické výstavby přes pasivní k nulové a nakonec k aktivní. Krok, který je nutný nejen vzhledem k míjejícím se zdrojům fosilních paliv, ale také vzhledem na platnou legislativu Evropské unie, podle níž se již od roku 2020 jiné než téměř nulové domy ani nebudou moci stavět.

Nízkoenergetický versus pasivní

Zájem o nízkoenergetickou a pasivní výstavbu pomalu roste a s ním roste i množství dotazů ze strany veřejnosti. Nízkoenergetické domy se postupně dostávají i do české reality. Jsou v nabídce některých firem s typovými domy, navrhují některé jejich architektonické ateliéry, čas od času se nějaký i postaví, lidé je přestali považovat za úplnou nereálnost. Vyvstává proto otázka: Pokud nízkoenergetický, proč ne pasivní?

Podívejme se nejprve na rozdíly 

Energeticky pasivní dům má silnější izolaci, lepší okna s kvalitnějším rámem i zasklením, má dobře vyřešené tepelné mosty a musí mít komfortní větrání s rekuperací tepla. Stojí o něco více, ale jsou to všechno opatření, které vám každý rok ušetří náklady na vytápění. Pokud dáváte namísto 10 cm tepelné izolace 30 cm, neznamená to, že cena práce bude trojnásobná. Právě naopak, lepidla, omítky, lešení a práce s nimi spojená bude stát stále stejně. Celková cena tedy stoupne jen asi o třetinu. Proto je návratnost v případě použití větší tloušťky tepelné izolace poměrně rychlá.

Vyhnout se tepelným mostům není drahé

Někdy stačí jen um šikovného architekta, který dokáže navrhnout dům tak, aby na něm bylo co nejméně komplikovaných detailů, a ty co zůstanou, dokáže jednoduše a čistě vyřešit. Stavba bez tepelných mostů neplesniví a nedojde k jejímu postupnému zničení v důsledku problémů s vlhkostí. Dobře vyřešené tepelné mosty přinášejí tedy kromě energetické úspory i jistotu, že vaše investice přežije bez újmy vás i vaše děti.

Podobně je to i s okny

Kvalitní okna mohou sice stát i dvakrát víc než ty běžné, ale při správné jižní orientaci vám během slunečného zimního dne dodají tolik tepla, že se topení ani nezapne.Podle těchto pasivních tepelných zisků se také domy nazývají pasivní.

Poslední věc, která pomáhá tomu, aby byl dům pasivní, je větrací jednotka

Ta jediná stojí více než je schopna ušetřit. Jako investice se z energetického hlediska sice nevyplatí, ale kdo už jednou bydlel v pasivním domě, ten se do běžného už nikdy nebude chtít vrátit. Na čerstvý a čistý vzduch si velmi rychle zvyknete a jeho dostatek pocítíte i na svém zdraví. Do systému větrací jednotky se dají vložit různé druhy filtrů. Od takových co zachycují prach a drobné nečistoty, až po ty nejjemnější pylové. Je známá věc, že ​​například astmatikům se v pasivním domě výrazně zvýšila kvalita života, ale i zdravý člověk dokáže pocítit velkou změnu k lepšímu.

V případě, že tyto argumenty na někoho nezapůsobí,

ať si postaví dům, jaký chce. Pasivní dům je stavba, která vyžaduje důslednost a vzájemnou spolupráci v každé fázi realizace a od každého, kdo se na ní podílí - počínaje investorům, přes architekta a inženýry až po realizační firmu a každého jejího dělníka. 

Je třeba již ve fázi projektu vědět, zda chci stavět nízkoenergetický nebo pasivní dům?

Ano, čim dříve začnete objekt řešit jako energeticky pasivní, tím levnější může být celá stavba. Dokonce lze doporučit už výběr pozemku konzultovat s architektem. Bohužel, urbanisté stále nedělají svou práci tak, jak by měli, a zapomínají na to, že právo na slunce má každý. Orientace a umístění stavby má totiž velký vliv na kvalitu projektu. Samozřejmě, skoro všechny stavby se mohou dostat do pasivního standardu, dokonce i rekonstrukce starších domů, jsou s tím však spojeny vyšší náklady.

Základní rozdíl mezi nízkoenergetickým a pasivním domem

je ve spotřebě energie v kWh na m 2 za rok. Jaké jsou ale konkrétní kroky k dosažení pasivního standardu a v čem je rozdíl mezi prací na nízkoenergetickém a pasivním domě? Škoda, že lidé stále vidí jen čísla, je to zavádějící. Pasivní standard (a tím i hodnota energetické spotřeby domu 5 - 15 kWh / m 2 za rok) byl stanoven na základě komfortních kritérií. Například jakou teplotu ze strany interiéru by měla mít obvodová stěna, abyste od ní nepociťovali chlad.Jaké množství čerstvého vzduchu na osobu by se mělo dodat do interiéru, abyste byli ve zdravém prostředí. Nízkoenergetický dům tato kritéria nesplňuje. Možná by bylo proto vhodnější hovořit o rozdílu v komfortu než ve spotřebě energie. Ten hlavní rozdíl je jednoznačně v důslednosti, ať už mluvíme o práci architekta nebo řemeslníka na stavbě. Důslednost se do jisté míry týká i investora, a to při nákupu spotřebičů. V energeticky pasivním domě se na polovině z celkově spotřebované energie podílejí právě domácí spotřebiče.Druhá polovina se dělí na energii spotřebovanou při přípravě teplé vody (2/3) a energii na vytápění (1/3). V případě pasivního domu jsme si my jako architekti udělali svou práci tím, že jsme snížili potřebu energie na vytápění na 1/10 toho, co bylo ještě před pár lety běžným standardem. To, aby byla snížena i celková spotřeba teplé vody a spotřeba energie na provoz spotřebičů v domácnosti, je již na uživateli domu.

Co by v pasivním domě být nemělo

Jsou stavební prvky a konstrukce (například střešní okna, krb, posuvné zasklené stěny, velké zasklené plochy), které se pro pasivní dům nedoporučují a proč?
Naštěstí ne. V pasivním domě můžete použít téměř vše, ale stále platí, že je třeba mít správnou míru a důsledně to promyslet. Neexistuje střešní okno, které by splňovalo přísná kritéria pasivního standardu, ale za jistých okolností je možné je i tak použít. Namísto krbu bych doporučil akumulační kamna s přívodem vzduchu zvenku. Ale vývoj jde dopředu. Před rokem například neexistovaly vzduchotěsné posuvné dveře a dnes už umíme vyřešit i to. Ne každý výrobce má však takové dveře v nabídce, a je třeba umět se v ní orientovat.

Nízkoenergetické a pasivní domy se často staví jako dřevostavby

s obvodovými konstrukcemi s malou objemovou hmotností, a tedy i s malou akumulační schopností. Proč je nedostatek akumulačních ploch v domě problémem, jak se řeší a proč je to problém v pasivním domě ze kterého, laicky řečeno, teplo i tak téměř neuniká? Akumulace nemá až takový význam, jak si lidé myslí. Teplo ze slunce, které si chceme v zimě uchovat, se dokáže uložit i v materiálu lehkého montovaného domu. Masivní stavba vám však v létě lépe udrží v interiéru chlad. Pokud se jednou akumulační materiál nahřeje, jen velmi těžko se dá tohoto tepla zbavit. Pro pasivní domy proto platí zásada: v létě je třeba nashromážděné teplo z interiéru každou noc vyvětrat. Přes den se pak dům udrží dostatečně chladný, pokud jsou využity stínící prvky a je skoro jedno, zda jde o stavbu lehkou, nebo masivní.

Firmy, které nabízejí realizaci nízkoenergetických domů,

často argumentují tím, že nízkoenergetický dům nevyžaduje od obyvatele takovou disciplínu a dodržování pravidel jako pasivní. Existují nějaká pravidla pro život v energeticky pasivním domě? Možná tím myslí, že v nízkoenergetickém domě je možné kdykoliv otevřít okno a topný systém to zvládne, i když je dům špatně vyřešen. V pasivním domě jsem se setkal s problémem obsluhy pouze v letním období. Očekávání, že uvnitř bude chladno, zatímco venku je horko, se však dají splnit jen v případě, že i obyvatelé domu udělají správné postupy. Těmi jsou spuštěné žaluzie a zavřená okna přes den a intenzivní větrání během letních nocí. V zimě je snadné dodat potřebné teplo, ale pokud nechcete mít v létě aktivní chlazení, musíte se k dosažení žádaného komfortu přizpůsobit přírodním zákonům a zabránit teplému vzduchu, aby se dostal dovnitř. I tak to platí pouze pro 3 až 4 týdny v roce, které mohou být z tohoto hlediska kritické.

Návrh pasivního, ale i nízkoenergetického domu přináší výpočty,

na které ještě donedávna nebyly projektanti zvyklí, a věřím tomu, že i dnes je ještě málo takových, co to reálné dokáží. Je třeba velmi pedantně vyřešit množství detailů, o kterých nemá investor ani ponětí. Má-li být stavba cenově dostupná, musí projektant zvažovat a porovnávat vždy několik konstrukčních a materiálových alternativ. Ne v každém ateliéru je to běžnou praxí.Jak se má nešťastný investor zorientovat a najít lidi, kteří to opravdu dokážou? Co všechno by měl takový projekt obsahovat? Problém zorientovat se stojí nejen před investory, ale i před mnoha architekty. Naštěstí, je tu Institut pro energeticky pasivní domy (iEPD), který dva až třikrát do roka pořádá desetidenní školení architektů podle mezinárodní osnovy CEPH. Završené jsou zkouškou, kterou pořádá Passivhaus Institut v Darmstadtu. Architekt, který ve zkoušce obstojí, se stává "Certified Passivhaus Designer" a má všechny předpoklady zvládnout na první pohled nelehký úkol, kterým je návrh domu v pasivním standardu. Čím déle se ale bude problematikou zabývat, tím jednodušší se mu bude jevit a nakonec si ani jiný způsob projektování nebude umět představit.Na stránkách iEPD je možné najít seznam architektů, kteří již zkoušku úspěšně absolvovali.Kromě kurzů se konají i mezinárodní konference, na kterých se architekti rádi podělí o své zkušenosti

Projektová dokumentace by v každém případě měla obsahovat

i realizační projekt, protože projekt na stavební povolení ani zdaleka nestačí. Musí být specifikovány všechny relevantní detaily, ve kterých by mohly vznikat tepelné mosty nebo by mohly mít vliv na správné fungování vzduchotěsné roviny. Parametry domu musí být přepočítány v programu PHPP (Passivhaus Projektierungs Paket), který je dostupný i v českém překladu a dá se zajistit přes iEPD.

Finance hýbou světem

a i při volbě, jaký dům stavět, jsou peníze tím hlavním rozhodovacím faktorem. Široká veřejnost má v sobě stále zakořeněnou informaci, že nízkoenergetický dům je dražší než běžná výstavba a pasivní už je zcela za hranicemi možností běžného smrtelníka. Co je na tom pravdy? Pasivní dům není totéž jako dům nulový, který je drahý, protože musíte dosáhnout snížení jeho spotřeby energie ještě o dalších 15 kWh / m 2 za rok, a to je možné jen s nepoměrně vysokou investicí. K dosažení pasivního standardu vám ale stačí dostupné stavební prvky a důslednost.Pokud si to přepočítáte, zjistíte, že náklady na pasivní dům nepřesahují až tak výrazně cenu "standardní" stavby. V Německu jde o 6 - až 8-procentní zvýšení nákladů. V České republice je to sice více, ale to jen proto, že kvalita "standardní" výstavby je mnohem nižší, než je zvykem v Německu. Pokud dům postavíte o 15 procent menší, než jste plánovali, můžete mít pasivní dům za stejné peníze.

comments powered by Disqus

Podobné články


Úspora energie, kterou zajistí rekuperátor vzduchu

Princip větrání s rekuperací zní velmi jednoduše, i když samotná technologie je trochu složitější. Otvorem ve...
více…

Topit, šetřit a větrat?

Energetickou náročnost větrání lze snížit tak, že se instalují tzv. zemní výměníky tepla (zemní registry nebo...
více…

Nové způsoby větrání zabrání výskytu plísní a nebezpečných škodlivin

V celé dosavadní historii středoevropských staveb zajišťovala okna kromě své základní osvětlovací funkce...
více…

Rolety a žaluzie obléknou okna a zaručí soukromí v bytě

Rolety kdysi sloužily pouze jako stínící či zatemňovací prvek. O estetických kvalitách se u těchto...
více…

Plastová okna - výběr, údržba a výměna

U plastových oken je situace mnohem složitější z hlediska sortimentu vyráběných profilů. Jejich profily se liší...
více…

Krbové vložky je možné zkombinovat s teplovzdušnými rozvody

Tyto topné systémy jsou výhodným zdrojem tepla z ekologického i ekonomického hlediska. Teplovzdušné systémy mohou...
více…

Střecha pro nízkoenergetický dům

Střecha pro pasivní či nízkoenergetický dům by měla splňovat určitá kritéria. Již při výběru je třeba...
více…

Montáž oken a nejčastější chyby při jejich osazení

I přestože se výrobci oken snaží vyrobit co možná nejdokonalejší okna, kterými by se dala snížit energetická...
více…

Topení bez starostí

Jak si splnit sen o útulném a dobře vytopeném rodinném domě a přitom se nelekat obálek s vyučtováním cen za...
více…

Renovace bytů ve starých domech

Přesto, že domy obvykle stavíme na dobu neurčitou a očekáváme, že vydrží minimálně celý náš život, i...
více…