Jak na rekonstrukci a opravu komínu?

Komínová tělesa se v minulosti budovaly jako součást nosných stěn a z materiálů, které už vůbec neodpovídají požadavkům spotřebičů a samozřejmě ani předpisům. Zděný komín je už dávno překonaný a dnes jsou k dispozici systémy, které slouží pro všechny druhy spotřebičů i paliv a odpovídají aktuálním požadavkům a nárokům. Pokud chystáte výstavbu nového komínového tělesa, případně se rozhodnete rekonstruovat starý nevyhovující komín, následující řádky by pro vás měly být přínosem.

Komíny, zejména ve městech, ztratily svou původní funkci nebo se nároky na jejich využívání zásadně změnily (např. změnou druhu topných paliv, a tím i změnou složení spalin). Na chatách a chalupách však komíny stále hrají důležitou roli, protože k atmosféře chalupy často patří právě vytápění dřevem, které je navíc zajímavé i z ekonomického a environmentálního hlediska.

V poslední době se více staví krby, které slouží nejen jako hlavní nebo doplňkový zdroj vytápění, ale také jako estetický doplněk, zútulňující místnosti. Proto i přesto, že mnoho komínů již neslouží k původnímu účelu nebo jsou značně poškozené, je lépe je zachovat a opravit (resp. modernizovat). Pokud se pro ně nenajde jiné využití, dají se použít na odvětrání prostor nebo zavlhlých konstrukcí, případně pro ochlazení místností v létě a pod.

 

Výběr správného komínu

Komínový systém je třeba vybírat na základě těchto údajů: druh připojeného spotřebiče, výška komínového tělesa, účinná výška komínového tělesa a výška komínového tělesa v nadstřešní části.

Důležitým aspektem pro správnou funkci komínového tělesa a zároveň spotrebiče je dostatečná výška zaústění kouřovodu do komínového tělesa. Již ve fázi projektu je třeba se zamyslet nad typem spotřebiče a způsobem jeho zaústění tak, aby v době výstavby komínu byly tyto otázky vyřešeny a podmínky pro stavbu komína byly předem stanovené podle našich požadavků. Výška komínového tělesa je dána předpisy (vyhl. 410/2003). Obecně platí požadavek, aby komínové těleso, resp. jeho výustek, bylo 0,5 m nad hřebenem střechy. Tato podmínka výustku nad hřeben střechy se opírá o zkušenosti s požadovaným rozptylem spalin tak, aby spaliny nemohly vnikat zpět do interiéru budovy přes okenní otvory.

U spotřebičů na tuhá paliva je stejně jako u plynových spotřebičů důležité zvolit si správný komínový systém. Vyhoření sazí, které hrozí při vytápění tuhými palivy (teplota u vyhořelých sazí je 1 000 až 1 300 ° C), způsobí neodborně postavenému komínu nevratné škody, které mohou způsobit požár celého objektu.

Průměr průduchu komínu by měl být stanoven podle výpočtu, můžeme se orientovat podle obecných podmínek. Při dodržení minimální účinné výšky 5 m lze použít rovnici: průměr kouřovodu (výustku spalin ze spotřebiče) = průměr komínového průduchu. Pro odvod spalin z krbové vložky je běžně potřebný průměr 16 až 20 cm (v závislosti na výkonu), z kachlové pece 18 až 20 cm, z otevřeného krbu (krbu) 20 až 30 cm.

 

Péče o komín

Tak jako se věnujeme pravidelné údržbě našeho domu, měli bychom pravidelně pečovat také o svůj komín. Legislativa (vyhl. 95/2004) předpisuje tyto lhůty pro kontrolu a čištění komínových těles:

  • komín na plynový kotel - je třeba zkontrolovat před kolaudací a požádat o jeho uvedení do činnosti osobu odborně způsobilou a následně nechat komín zkontrolovat každých 12 měsíců;
  • komín na tuhá paliva - krb nebo kachlová kamna je třeba zkontrolovat před kolaudací a požádat o jeho uvedení do činnosti osobu odborně způsobilou a pak nechat komín zkontrolovat každé 4 měsíce.

 

Výsledkem takovéto pravidelné kontroly by měl být zkontrolovaný a bezchybný komín a vystavená revizní zpráva. V případě, že dojde k poškození majetku na základě provozu komínového tělesa, požadují pojišťovny na vyplacení pojistného plnění revizní zprávu ne starší, než jsou uvedené lhůty. Zajímat se o stav svého komínového tělesa bychom však měli nejen na základě požadavků pojišťoven. Jde o konstrukci, která má zajišťovat požární bezpečnost v objektu, a proto bychom si s ohněm neměli zahrávat a pravidelně komín kontrolovat.

 

Poruchy komínů

Nejčastější závady komínů vznikají působením povětrnostních vlivů (déšť, vítr, mráz, slunce) a spalin. Příčinou poruch však mohou být i stabilita komínového tělesa, základů, pohybů budovy a pod. Působení povětrnostních vlivů je nejvíce vystaveno nadstrešní komínové těleso, jehož nejčastější poruchou je rozpad konstrukce, případně až stavební hmoty, způsobený hloubkovou korozí materiálu. Rozrušené zdivo komínu ohrožuje nejen bezpečnost střechy a provozu pod ní, ale může být i příčinou požáru. Tehdy je jediným možným řešením demontáž poškozeného zdiva a vyzdění nové nadstřešní části komínu.

Zvětráváním dochází i ke korozi oplechování komínového prostupu střechou nebo k rozpadu utěsnění prostupu (např. překrytí vyložené cihlami, taškami v náběhu střechy a pod.). V důsledku toho zatéká kolem komínového tělesa, což může poškodit nejen samotný komín, ale i přilehlé konstrukce ve více podlažích budovy. Negativní vliv spalin, často multiplikačním nevhodným užíváním a údržbou komínu, se může projevit nejen na zakončení komínového tělesa, ale také v jeho průběhu (např. dehtovými skvrnami na omítce).

Saze vznikají spalováním příliš vlhkého dřeva nebo pokud se příliš suché dřevo spaluje s malým přívodem vzduchu. Kominík tyto usazeniny nemůže odstranit běžnými nástroji, proto se komín nechává pod kontrolou vyhořet

.

Utěsnění komínů

Častou poruchou komínů je jejich nedostatečné těsnění, které způsobuje snížený komínový tah a pronikání spalin do okolního prostoru. Jinou poruchou je promočení komínového pláště fenolem a dehtem s následnými skvrnami na povrchu. Obě poruchy se odstraňují těžko.

Jednou z možností utěsnění je opakované omítnutí komínového tělesa nastavovanou vápeno-cementovou maltou s přísadou plastifikátorů nebo s výztuží maltové vrstvy maltonosným pletivem. Před omítáním je třeba na komínovém tělese otlouct starou poškozenou omítku a vyškrábat spáry ve zdivu komínu do hloubky asi 3 cm.

Při opravě komínu poškozeného dehtem je třeba odstranit příčinu poruchy - nekvalitní palivo nebo špatný způsob vytápění. I potom je výsledek opravy nejistý, protože dehtem již nasáklo i zdivo komínu. Určitou možností je oddělení omítky od zdiva vrstvou laku, který se ještě během vadnutí obhádže pískem. Ten zajistí lepší přilnavost omítky. Dále lze komín obložit nehořlavým obkladem. Úspěšným řešením může být i použití dvou sanačních omítkek.

 

Oprava komínových hlav

Rozrušené zdivo pod komínovou hlavou je třeba odstranit až po neporušené zdivo, někdy až po úroveň střešního prostupu. Zdivo se důkladně navlhčí a chybějící část komínu se znovu vyzdí. Část nad střechou se zdí z ostře pálených, mrazuvzdorný nebo ze šamotových cihel. Zdí se na vápeno-cementovou maltu. Na vyzděný komín je z funkčního hlediska nejlepší osadit nebo vybetonovat komínovou hlavu. Při betonování je hlavu vhodné vyztužit jedním nebo dvěma třmínky z oceli o průměru 5 až 6 mm, které znemožní nebo omezí její praskání. Ocelové třmínky se mohou vložit i do ložné spáry zdiva mezi čtvrtou a pátou vrstvu pod hlavu. Při osazování nové komínové hlavy je vhodné zalícovat ji se zdivem, protože přesahující komínové hlavy sice chrání komínové zdivo proti dešti, ale v porovnání se zalícovanými hlavami snižují tah.

Zdivo komínu se v půdních prostorách, resp. v konstrukci krovu omítne. Nad střechou se zdivo vyškáruje cementovou maltou, ale neomítne se, protože i nejkvalitnější omítka těžko odolává povětrnostním vlivům kombinovaným s tepelným a chemickým pnutím komínového tělesa. Poškozenou krytinu a oplechování kolem komínu je potřeba opravit nebo vyměnit. Porušenou komínovou lávku (obvykle se nachází jen na starých budovách) je výhodnější odstranit a vymetací otvory v komíně zhotovit v půdních prostorách.

Životnost běžných jednovrstvých komínů lze prodloužit v nadstřešní části nahrazením vícevrstvým komínovým tělesem složeným z keramických vložek se stejnou vnitřní světlostí jako jiná část průduchu a ze zdění komínového pláště. U tohoto způsobu je však důležité nechat mezi keramickou vložkou a betonovou hlavou přiměřený dilatační prostor.

 

Nejčastější chyby při stavbě komínových těles:

 

Nedostatečná výška vývodu kondenzátu od čisté podlahy

První tvárnice, do níž se osazuje mřížka na zadní odvětrání, se klade přímo na základ nebo na hrubou podlahu. Pokud není řešený odvod kondenzátu přímo do kanalizace, nelze podložit nádobu na zachycování kondenzátu.

 

Chybějící podstavec pro odvod kondenzátu

I u tuhých paliv (mají vyšší teploty spalin) vzniká kondenzát, proto je potřeba zajistit odvod kondenzátu a zároveň zabránit, aby do komínu napršelo.

 

Otočené šamotové vložky

Šamotové vložky mají přesně stanovenou orientaci v komíně. Spojují se systémem pero - drážka a již při osazování na podstavec pro odvod kondenzátu se musí vložka dosadit do stanovené drážky. Každý spoj se musí samozřejmě vyplnit a vytřít spárovací hmotou. Nejsou přípustné jiné materiály, protože není ověřena funkčnost takto udělaných spojů. Pro spoje se nesmí použít cementová malta.

 

Chybí otvor pro mřížku na zadní odvětrávání

Navzdory vysoce kvalitní vložce je z fyzikálního hlediska možné, aby určité množství vlhkosti proniklo přes stěnu vložky do izolace a dále do konstrukce komínového pláště. Proto jsou v rozích tvárnice kanálky zadního odvětrání, které po celé výšce komínového tělesa musí zůstat volné a umožňovat proudění vzduchu z paty komína až po jeho ukončení.

 

Napadaná malta do kanálků zadního odvětrání - ucpané kanálky zadního odvětrání

Při nesprávném kladení tepelné izolace se mohou ucpat kanálky, a tím i znehodnotit celé komínové těleso. Kanálky zadního odvětrání neslouží např.. na statické zajištění komínového tělesa, proto se pro tento účel nesmí např.. zalít betonem ani vyztužit navíc ocelovou výztuží.

 

Nevyhovující výška zaústění kouřovodu do komínového tělesa

Už při projektu, ale samozřejmě i při montáži je potřeba myslet na typ spotřebiče, který hodláme zaústit do komínového tělesa, a tomu musíme přizpůsobit i výšku umístění napojovacího kusu na kouřovod:

- Nehybný kotel (položen přímo na podlaze místnosti) - 1,6 až 2,1 m,

- Závěsný kotel - 2,1 až 2,4 m.

- Krb, teplovzdušná krbová vložka - 1,8 až 2,4 m.

Abychom určili výšku napojení přímo podle podmínek výrobce nebo dodavatele, musíme kontaktovat dodavatele spotřebiče. Je třeba také myslet na správnou orientaci napojovacího kusu pro kouřovod, a to že může být umístěn pouze v jedné ze čtyř stran komínové tvárnice. Sopouch nesmí procházet rohem.

 

Nedostatečná dilatace napojovacího kusu na dvířka a kouřovod

Šamotová vložka v komínovém tělese musí mít pro svou tepelnou roztažnost možnost dilatovat. Proto je třeba nechat nad rámečkem dvířek volný prostor (minimálně 3 cm), a to až na spodní hranu horní tvárnice pro dilataci. Taková možnost dilatace platí pro kouřovod, ale samozřejmě i do bočních stran.

 

Těsné napojení kouřovodu od spotřebiče do napojovacího kusu na kouřovod

Mezi kouřovodem od spotřebiče a vnitřní hranou napojovacího kusu na kouřovod musí být dilatační mezera minimálně 0,5 cm. Je to z toho důvodu, protože kouřovod, který je nejčastěji z kovu, se vlivem tepla rozšiřuje. Napojovací kus kouřovodu je třeba vždy vyvést kolmo na stěnu komínové tvárnice, nikdy ne například. pod úhlem 45 °, protože v tom případě se přeruší proudění vzduchu v zadním odvětrání.

 

Omítnutý napojovací kus ke kouřovodu

Čelní deska z minerálních vláken umožňuje volnou dilataci napojovacího kusu na kouřovod. Pokud však čelní desku omítneme až na ocelový kouřovod, dilatace nebude možná. Vždy musí zůstat alespoň 1 cm spára mezi šamotovým kusem a omítkou.

 

Prostup stropem bez tvárnic komínového pláště (stropem procházejí jen šamotové vložky s izolací)

Takové řešení není přípustné a revizní technik takové těleso nesmí pustit do provozu. Jde o požární bezpečnost stavby a samozřejmě také o naši bezpečnost. Při tomto řešení je zadní odvětrání nefunkční.

 

Pevné spojení komínového tělesa se stropem

I komínové těleso tvořené komínovými tvárnicemi musí mít možnost dilatovat, a to po vertikále k ostatní stavební konstrukci. Proto je třeba vynechat 3 cm z každé strany tvárnice a potom tuto mezeru vyplnit nehořlavou izolací.

 

Pevné spojení komínového tělesa se stěnou

Mezi stavební konstrukcí a komínovým tělesem musí zůstat mezera široká min. 0,5 cm, kterou je následně třeba vyplnit akrylátovým bezbarvým tmelem. Spoje komínového pláště a stavební konstrukce před omítáním překryjeme síťkou a pak omítneme.

 

Konstrukce krovu se dotýká komínového pláště

Minimální vzdálenost mezi povrchem komínového pláště a hořlavou konstrukcí je 50 mm. Může však být snížena v souladu se zněním vyhl. 95/2004 - Příloha č.. 1 k vyhlášce č.. 95/2004 Z. z.

 

Betonování konzole na stavbě - ucpané kanálky zadního odvětrání

Pokud se rozhodneme konzolu betonovat na stavbě sami, nesmíme zapomenout ponechat kanálky zadního odvětrání volné. V opačném případě komínové těleso začne vlhnout a na komínovém plášti se objeví mokré skvrny. Musíme samozřejmě dodržet i lhůty pro získání pevnosti betonu.

 

Uchycení komínového tělesa do konstrukce krovu

Konzole je navržena na obezdívku maloformátovými cihlami se stejnou objemovou hmotností jako při plné pálené cihle. Výše takto vystavěné obezdívky může být od konzoly max. 4 m. Třetina postavené obezdívky by měla být pod rovinou krovu. Pro zajištění komínu v rovině střechy slouží např.. KOP - statické zajištění komínového tělesa, které umožňuje dilataci, ale zároveň i staticky zajišťuje komínové těleso.

 

Zatékání klimatické vlhkosti po komínové konstrukci do interiéru budovy

Velkou pozornost musíme věnovat obšívce, odizolování prostupu komínového tělesa rovinou střechy. Je třeba dostatečně utěsnit každé místo, kde může proniknout vlhkost.

 

Zatékání do komínové konstrukce při výstavbě - zvlhnutí izolace

Při každém přerušení stavby komínového tělesa musíme komínové těleso utěsnit, aby nedocházelo k jeho zvlhnutí vlivem klimatické vlhkosti. V případě nasáknutí tepelné izolace vlhkostí, ztrácí své tepelně izolační vlastnosti a je třeba ji vyměnit.

 

Nedostatečně pevný spoj tvárnic

V případě vysokých teplot při stavbě komínového tělesa v letním období musíme tvárnice vlhčit, aby se malta na cementové bázi dostatečně spojila s konstrukcí komínového pláště.

 

Nefunkční zadní odvětrání vlivem špatného ukončení komínového průduchu

Tepelná izolace se musí ukončit min. 60 mm pod horní hranou poslední tvárnice. Tím umožníme proudění vzduchu ze zadního odvětrání mezi šamotovou vložkou a prefabrikovanou krycí deskou do volného prostoru. Tuto mezeru překryjeme kónickým vyústěním.

 

Zabetonované šamotové vložky do krycí desky betonování na stavbě

Šamotové vložky musejí mít možnost dilatovat po celé výšce komínového tělesa, proto i při ukončení komínového tělesa musíme zajistit volnost pohybu vložek po vertikále - např.. prostřednictvím dilatační manžety (varianta ukončení komínového tělesa).

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Komín - základ bezpečí domova

Komín je nezbytnou, ale často nedoceněnou součástí domu. Sehrává řadu důležitých úkolů, přičemž tou...
více…

Oprava komínu na chalupě

Komín je důležitou součástí chalupy nejen z hlediska bezpečnosti, ale také z hlediska vytvoření příjemné...
více…

Jak na dodatečnou stavbu komína?

Pokud se náhodou stane, že při stavbě domu stavebník "zapomene" na komínové těleso, ještě není nic ztracené....
více…

Jaké jsou typy komínů?

Pokud ještě nevíte, jaké typy komínů nám stavební trh nabízí, uděláme si menší přehled. Kdysi byly...
více…

Jak na návrh a řešení komínového systému?

Komínový systém domu předem plánujeme s ohledem na výkon topného zařízení, samotný kotel a druh paliva, který se...
více…

Jak na projekt komínu?

Klasický komín se skládá z komínového tělesa, komínových průduchů, má vybírací a vymetací otvory a sopouchy....
více…

Co je třeba vědět o komíně?

Stavba domu není jednoduchá záležitost. Ani finančně, ani řemeslně. Kvalitně postavený dům nám ušetří peníze...
více…

Jak postavit komín?

Dým z komínu byl odedávna symbolem typické venkovské pohody, známé nejen z obrázků a ilustrací. Zatímco oblaka...
více…