Jak vybrat kvalitní střešní okna?
Kdo nesní o vlastním bydlení? A protože pozemky nejsou levné, hledají se i jiné možnosti. Jednou z nich je přestavba nevyužitých prostor pod střechou. Podkrovní byty jsou téměř vždy atypické a dávají možnost plně rozvinout fantazii.
Důležité pro ně je však dostatečné prosvětlení a s tím související i výběr vhodných střešních oken. Důkladný výběr je na místě. Jde přece nejen o to, aby byl v bytě dostatek světla, ale také teplo a sucho a aby uživatel měl pocit komfortu a pohodlí při používání střešních oken. Vzhledem k tomu, že střešní okna jsou dnes součástí velkého množství střech, kladou se na tento stavební prvek vysoké nároky.
Od prosince 2002 je definuje i nová norma, která zvyšuje tepelně-technické požadavky na výplně otvorů, včetně střešních oken. Norma stanoví jednoznačný požadavek: součinitel prostupu tepla R celého okna nesmí být vyšší než 1,8 W/m2K.
Historie střešních oken
Na začátku se prostě hledali způsoby, jak běžné dvoukřídlé okno z obvodové stěny vložit do střechy a zajistit jeho vodotěsnost různými způsoby utěsnění. Ještě dnes můžete vidět na starých střechách střešní okna staré desítky let. Zpočátku se celé okno vkládalo do střešního pláště různými originálními způsoby. Nejprve se spojoval rám okna s taškami vápennou maltou, později se používaly pružné olověné pásy, kterými se okna spojovala po všech stranách. Teprve v sedmdesátých letech se výrobci střešních oken začali zabývat prefabrikovaným lemováním, které se stalo součástí výrobku a vytvořilo vodotěsný spoj okna a střešní krytiny.
Zateplovací rám střešních oken
Tepelné parametry výrobku jako celku nejsou však všechno. Je nutné brát ohled i na technické detaily. Právě jedním z nejnáročnějších stavebních detailů je napojení střešního okna na střešní plášť s ohledem na jeho skladbu a především na tepelnou izolaci. Při napojení rámu okna vždy dojde k určitému oslabení tepelně izolační vrstvy. Při nekvalitní montáži může dojít v nejhorších případech i k promrzání rámu nebo konstrukce těsně pod rámem střešního okna. Renomovaní výrobci střešních oken proto vyvinuly tzv. zateplovací sadu. Je to tepelně-izolační rám z polyuretanu, který chrání všechny vnější strany rámu okna před chladem a výrazně tak zlepšuje kvalitu zateplení ve spoji okna a izolace střechy. Tato izolace okna vystupuje i nad úroveň krytiny, tedy na místě, kde jsou rámy střešních oken nejvíce namáhány povětrnostními vlivy. Tento tepelně izolační rám a jeho konstrukce jsou jedním z hlavních faktorů odlišujících kvalitu zateplení střešních oken mezi jednotlivými výrobci. Na trhu jsou již střešní okna, které se dodávají z výroby s namontovaným zateplovacím rámem. Tím se zjednoduší a urychlí jejich zabudování do střešního pláště, ale také se dosáhne kvalitní připojení zateplovacího rámu se samotným oknem. V současnosti je to nejdokonalejší způsob zateplení střešního okna, což je velmi důležitý detail v podkroví, který se často dělá na stavbách nesprávně.
Větrání střešními okny
Mnoho výrobců nejen střešních oken nabízí možnost přirozené výměny vzduchu v místnostech přes tzv. ventilační nebo větrací klapky. Tímto se zajišťuje i pozvolné větrání podkrovních místností. Je však důležité vědět, že především v chladných měsících vyvolává takové větrání nežádoucí kondenzaci vodních par na vnitřních okrajích rámu (ve spáře mezi rámem a křídlem) nebo přímo ve ventilačních klapkách. Na tomto místě se setkává vnější chladný a vnitřní teplý a vlhký vzduch, dochází ke kondenzaci vlhkosti s následným snižováním tepelně izolačních vlastností střešních oken. Při nižších venkovních teplotách může kondenzát dokonce zmrznout a tím ventilační klapku vyřadí z provozu. Proto někteří odborníci doporučují provětrávací otvory v zimě nepoužívat a větrat intenzivně několikrát denně. Pokud se navíc vezme v úvahu, že při venkovních teplotách od + 10°C větrají lidé většinou v podkroví pootevřenými okny, nabízí se otázka, do jaké míry je ventilační klapka v praxi nezbytným vybavením okna. Mnohé středoevropské země dávají přednost lepším tepelně-technickým vlastnostem okna.
Dřevo nebo plast?
Podkroví je neodmyslitelně spjato s myšlenkou prostoru, ve kterém se dá interiér ztvárnit velmi působivě využitím dřevěného krovu. Tato skutečnost přispívá k mnohem větší poptávce po dřevěných střešních oknech a to především z estetických důvodů. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že v podkroví je nezbytná parotěsná fólie, která znemožňuje střešnímu plášti "dýchat". V důsledku toho se v podkroví rychle zvýší vlhkost vzduchu i takovým zdrojům, jako je člověk nebo rostliny. Je velmi důležité zde krátkodobě intenzivně větrat několikrát denně a udržovat vzdušnou vlhkost na co nejnižší hodnotě. Přesto je třeba počítat s možným rosením oken, zejména v místnostech se zvýšenou vlhkostí, jako jsou koupelny, ale i ložnice a kuchyně. Kondenzát snižuje životnost laku na dřevě a zvyšuje nároky na pravidelnou údržbu dřevěných střešních oken. I z tohoto důvodu má zájemce o střešní okna možnost volby mezi profilem z lepeného dřeva a celoplastovým profilem.
Výběr střešního okna
Pro správný výběr střešního okna je nejdůležitější určit, k jakému účelu má převážně sloužit. Střešní okna jsou konstrukčně řešeny tak, aby bylo na každý účel k dispozici okno s odpovídající funkcí. Tam, kde je účelem větrání nebo prosvětlení, jsou k dispozici základní modely s kyvným křídlem. Pokud však střešní okno slouží jako klasický stavební otvor k pohledu ven, což bývá většinou při nástavbách nebo v podkrovních prostorách, kde obyvatelé chtějí oknem sledovat okolí (např. vstupní dveře) a sklon střechy je v rozsahu od 20 ° - 65 °, jsou k dispozici okna s otevíráním výsuvně kyvným nebo výklopným / kyvným. Při nástavbách se však často setkáváme se sklonem i nad 65 ° - sem je vhodné kyvné křídlo.
Při projektování se často zapomíná na vliv výšky umístění střešního okna na jeho pohodlné ovládání. Běžně je výška umístění spodní hrany střešního okna od podlahy okolo 90 -120 cm, horní hrana okna pro pohodlné ovládání pak 180 - 220 cm. U oken, které se otevírají klikou dole, je důležitá pouze spodní hrana. To znamená, že taková okna lze umístit bez omezení funkce i do výšky 150 cm a více spodní hrany okna od podlahy. Okna umísťovaná nad běžně doporučenou výšku spodního rámu nad podlahou jsou už bez dostatečného kontaktu s topným tělesem, které má být umístěno pod každým střešním oknem, proto je vhodné, vzhledem k možné tvorbě kondenzátu, osazovat i do běžných prostor plastová okna.
