Závislost na návštěvách solaria a nebezpečí kombinace solaria se slunečním svitem
O škodlivosti a pozitivních účincích solária se vedou nekonečné diskuze. Každopádně, solaria jsou určená pro zdravé lidi, a pokud obsluha těchto přístrojů dodržuje všechny bezpečnostní pokyny, nedá se jednoznačně tvrdit, že škodí zdraví. Ale jsou lidé, kteří jsou návštěvou solarií a hnědou barvou pokožky přímo posedlí. Přehánějí nejen doporučenou frekvenci návštěv, ale dokonce kombinují záření v solariu se slunečním, což je kombinace přímo vražedná.
Různá intenzita slunce
Intenzita slunečního záření je velmi nestálá, protože ji ovlivňuje roční období, denní doba, znečištění atmosféry, zeměpisná šířka a nadmořská výška, např. v nadmořské výšce 1500 m je intenzita záření o 20% větší než na hladině moře. Odraz slunečních paprsků od vodní plochy či písku zase zesiluje sílu UV záření až o 85 procent. Záření však proniká i pod vodní hladinu, přibližně půl metru, kde stále přetrvává asi 40% intenzity na hladině. I na tato fakta bychom tedy měli myslet před cestou na dovolenou k moři a nepodceňovat včasnou přípravu pokožky na chycení základního bronzu, který pak vytvoří jakýsi ochranný štít při delším pobytu na slunci. Jistá předpříprava lze zajistit v soláriu, což však ještě nemusí být výhrou. Protože, pokud se i pod umělým sluncem i opálíme dohněda, kůže si vytvoří minimální ochranný faktor č. 4, a tak odborníci raději doporučují "předopalování" na přirozeném slunci, i to jen v časných ranních a pozdních odpoledních hodinách.
Solárium po celý rok
Opalování v solárium má však své opodstatnění v kterémkoliv ročním období. Na jaře připravuje naši pokožku na léto tím, že vytváří vlastní kožní ochranu před zářením a zároveň působí proti jarní únavě. V létě ji zase připravuje na dovolenou tím, že pokožka získá pigment a solárium proto nejvíce využívají lidé, kteří nemají čas a chuť se dlouhé hodiny "smažit" na koupalištích. Na podzim solárium pomáhá udržovat letní opálení a dodává zdraví na zimu, během níž je vhodnou světelnou terapií, kdy se nám nedostatek slunce postará o snižování energie i zhoršování nálady.
Solárium zvyšuje dávku UV záření,
kterému se pokožka vystavuje přirozeným způsobem, ale stejně se u ní zvyšuje riziko vzniku rakoviny a jejího předčasného stárnutí. Vzhledem k tomu je potřeba k opalování v soláriu přistupovat s maximální mírou a opatrností. Na rozdíl od proměnlivého slunečního spektra však solárium vyzařuje přesné, cílené spektrum zbavené nežádoucích složek UV záření, a proto je předností opalování v soláriu jeho rovnoměrné a regulované dávkování. V přirozeném slunečním spektru je podíl UVB záření ve srovnání s UVA stonásobně vyšší, v soláriu tvoří jen jednu desetinu celého záření. A právě tato složka způsobuje spálení pokožky a podporuje vznik rakoviny.
Vhodná kombinace?
Solární studia nemají nouzi o klienty ani během horkého slunečného léta, a to přesto, že podle odborníků kombinace opalování na slunci a v soláriu škodí zdraví a je velmi riziková. Kumuluje se tak UVA záření, což velmi zatěžuje organismus a důsledkem toho je předčasné stárnutí kůže či dokonce negativní změny na kůži v podobě nádorů. Nejde však jen o škodlivost kombinace těchto dvou typů záření, ale důležitá je celoživotní dávka záření. Celoroční návštěvy solária dermatologové považují za hazard se zdravím a doporučují maximálně deset krátkých solárních ozáření za rok, pokud se opalujete i na slunci. Na druhé straně existují kožní onemocnění, při kterých se využívají UV paprsky solária. U lidí, kteří mají alergii na přirozené slunce, nebo na něj výrazně reagují zarudnutím pokožky se doporučuje, aby si ji trénovali tím, že půjdou na 1 - 2 minuty do solária. Kromě pigmentace se kůže umí chránit i tím, že zvyšuje množství svých vrstev, a tedy hrubne, k čemž napomáhá i solárium. Důležitá je ale kumulace expozičního času, což znamená, že pokožka celý život sbírá množství UV paprsků, které pak mohou vyvolat i nechtěné bujení. Pravdou také je, že solária ničí proteiny - kolagen a elastin - a narušují tedy kvalitu kůže, která pak rychleji stárne. Opalování v soláriu je pak stejně nebezpečné jako na přirozeném slunci, jelikož intenzita agresivního UVA záření ze solárního lůžka je dva až třikrát vyšší než intenzita slunečního záření.
Pozor na tanorexii
Jde o psychickou poruchu, při které si člověk namlouvá, že jeho pokožka je velmi bledá, a proto se neustále vystavuje slunečnímu záření, často až do úplného spálení. Přehnané opalování může pokožku vážně poškodit a přispět ke vzniku najzhoubnějšího nádoru. Tanorexie je také závislost na soláriích. Při honbě za hnědou kůží takto postižení lidé až příliš často navštěvují tato zařízení, kde se jejich bílá a "nezajímavá" pokožka mění za pár minut na tmavší. Mají totiž strach, že když slunění jednou vynechají, tak zblednou a budou vypadat neatraktivně. Jedinou léčbou tanorexie je psychoterapie, ale obvykle ji většina tanorektiků odmítá, protože si závislost na opalování vůbec nepřipouští.
