Spoření peněz
Mnoho lidí má problém s penězi. Vždy, když si s nimi vyprávím, poslouchám něco na způsob "měl bych si najít druhý příjem", "hledám si třetí práci", "uvažuji o práci doma, nebo o práci přes internet, pro nějakou firmu, čím bych si vydělal". Spoření je nenapadne.
Tato aktivita získat peníze navíc je samozřejmě chvályhodná. Velmi často však na druhé straně tohoto problému stojí výdaje. A tento problém si často lidé uvědomují trošku méně než své příjmy. Mnoho výdajů co máme si ani neuvědomujeme a spoření by mohlo změnit mnoho věcí.
Pokud chcete mít hodně peněz není to vždy jen otázka kolik přijmete. Velmi často je ve hře právě to, kolik utratíte. Mnoho lidí je nastavených tak, že dokáží bez problémů utratit všechno, co mají. Dokonce mnozí jsou mistři až natolik, že dokáží utratit více, než získají. Pak jsou zadlužení a mají vážné problémy někdy i po celý život. Ale pokud těmto lidem připomenete spoření peněz, najdou 1000 důvodů, proč to nejde. Spoření se jim nehodí do rozpočtu.
Proto se v této sekci věnujme té části problémů, které se jmenují výdaje. Nestačí mít jen dobrou výplatu důležité je, abyste tuto výplatu neutratili hned první týden v nákupních centrech. To je základ. Mnozí lidé totiž chtějí být bohatí proto, aby mohli hodně utrácet. Tento princip vlastně sám sebe vylučuje. Pokud chcete mít hodně peněz na úvodu musí stát, že je budete utrácet málo. (Přesněji musíte utratit méně, než máte!) Právě zde přichází do hry spoření. Chcete být bohatí? Tak nedávejte své bohatství každému obchodu, kolem kterého jedete.
Bohatý člověk musí být spořivý. Nyní si zřejmě řeknete, "já nejsem lakomec, já nechci být lakomý". Samozřejmě lakota je považována za negativní vlastnost, ale zkuste se někdy zamyslet nad tím, zda právě málo bohatí lidé, penězi zbytečně neplýtvají. Právě proto, aby nevypadali jako lakomci, utratí často hodně peněz. Celkem zbytečně.
Říká se, babka k babca budou kapce. A toto pořekadlo platí i dnes. I když dnes se už neplatí loutkami ale penězi. Nepříjemné je to, že žijeme ve společnosti, která je doslova nastavena na to, aby nám vytahovala peníze z kapes. Spoření nepřichází v úvahu. Stačí jít kolem jakéhokoli billboardu a již vidíte produkt, který byste si měli koupit. Vidíte něco co byste ani nevěděli, že existuje. Dostáváme na to chuť a později si to mnozí z nás i koupíme. Jedete do potravin koupit si dvě tři věci k jídlu a velké plakáty navrženy profesionály, vytvořené pro tento účel, vyškolenými vás přivedou k extrémně výhodné akci, jíž těžko odolat. Jen doma si možná přepočítáte, že akce byla mnohem méně výhodná, než kdybyste totéž koupili po jednom. Podobných případů by se dalo najít více.
Mnoho firem má záměrně nastaveno ceníky tak, aby byly natolik nepřehledné, že si z nich nedokážete vybrat optimální produkt. Typickou ukázkou může být telefonní účet nebo účet od elektráren. Jen si ho zkuste projít a řekněte kolik stojí jeden kilowatt elektrické energie a kolik platíte za něj vy. Velmi rychle zjistíte, že je to nepřehledné a složité a operuje se jednotkami, kterým možná ani nerozumíte. Tak si řeknete, že je jednodušší nevěnovat se tomu vůbec. Podobných nepřehledných účtů je mnoho a člověk ani neví, kam se ztratí jeho celá výplata. Pokud je to váš problém, právě zde by měl přijít na řadu jistý režim. Spoření má různé formy. Nemusíte rovnou spořit peníze v bance. Dá se šetřit výdaji. I to je spoření peněz a velmi účinné.
Zkuste si jen na několik týdnů začít evidovat podle možností všechny své výdaje. Doporučuji, abyste věnovali maximální pozornost především drobným platbám. Protože těm věnujeme pozornost malou a mnohem snadněji pouštíme malé peníze z rukou, bez toho, abychom se nad tím zamysleli.
Každý z nás má v duchu vytvořenou určitou představu, kolik peněz je ještě málo a kolik peněz už je třeba zvážit. Tato představa závisí na různých věcech. Někomu je 100 korun hodně peněz (důchodce tolik může utratit na den. Jinému je to možná 1000.
Pokud je nějaký výrobek "levný" koupím ho bezmyšlenkovitě, například pokud jsem finančně zajištěn a vidím ve městě MP3 přehrávač za 5000 korun považuji ho za levný a koupím si ho. Neuvažuji, že je to vlastně zbytečné, protože každou chvíli kupovat takovou drobnou elektroniku znamená, že velmi rychle mineme své zdroje. Opakem spoření je plýtvání.
Když je někdo chudý, pravděpodobně si MP3 přehrávač nekoupí, ale bez problémů koupí například časopis nebo noviny. Důležité na tom je to, že odevzdáváme peníze dost často bez hlubší úvahy, bez toho, abychom měli vytvořenou strategii, čeho chceme dosáhnout. Výsledkem je nedostatek peněz. Pak se snažíme hledat si druhé zaměstnání a zde začíná past, do níž se mnozí z nás dostávají.
Děláme velmi mnoho, abychom vydělali nějaké peníze. Tyto peníze pak míjíme často za věci zbytečné nebo téměř zbytečné. Je to životní styl, na který jsme si mnozí zvykli.
Odevzdáváme téměř všechno své zdraví do práce a pak si kupujeme věci nedůležité, z nichž polovina velmi rychle skončí v odpadu. Plýtvání projevem dnešní doby. Nechci moralizovat! Pokud vám takový životní styl vyhovuje, klidně ho žijte. Ale v dnešní době je možné celkem slušně spořit, pokud se vyhnete různým akcím a lákadlům a žijete střídmějším životem. Možná tím směrem by se mohla ubírat vaše úvaha.
Pokud chcete získat hodně peněz, nemusíte hledat další zaměstnání. Možná stačí hledat rezervy, které můžete ušetřit v současném příjmu. Spoření z příjmu je užitečné a většinou se musí začít jako první platba, kterou uděláte z peněz, které vám přijdou na účet.
Čím více chcete ušetřit, tím více budete muset omezit věci, které možná nejsou důležité. Nebo tedy, které vypadají nedůležitě. Různé maličkosti, různé platby, které by vůbec nemusely vzniknout. Často využíváme služby, které nepotřebujeme ale platíme je většinou jen proto, že se nám nechce přemýšlet jak je složen účet, nechce se nám zkoumat kolik něco stálo.
Velmi často se stává, že koupíte nákup v potravinách a když přijdete domů zjistíte, že pokladník vás oklamal o několik korun. Stává se to natolik často, že člověk až přemýšlí, zda při té vší automatizaci a elektronizaci pokladen, to přece jen není záměr.
Často plýtváme mnohými zdroji jako je elektřina nebo teplo. Tam všude jsou možnosti jak zlepšit svůj rodinný rozpočet prostě jen tím, že úspoříme pár korun na věcech, které vlastně ani nepotřebujete používat.
Vím, možná vám takové úvahy připadají příliš umělé a nepříjemné a nepohodlné. Právě o to jde. Žijeme v pohodlí. Obklopuje nás technika, která dělá velkou část práce za nás. A za to musíme platit. Platíme svou vlastní prací, často prací velmi náročnou a to časově i zdravotně. Platíme za to, abychom mohli přijít domů a odpočívat.
Platíme celodenní dřinou za to, abychom mohli hodinu žít v pohodlí.
Autor: Martina Dvořáková
