Jak zateplit dům? Zateplovací systémy

V současnosti je zateplení budov častým tématem nejen pro majitele zděných nebo panelových obytných domů, ale i majitelů rodinných domů. U většiny domů dochází k výrazným únikům tepla z důvodu jejich nedostatečné tepelné izolace. Chybějící tepelná izolace přitom s sebou nese nejen velké tepelné ztráty a stále vyšší náklady na vytápění, ale i možnost poškození zdiva promrzáním.

Zateplení zevnitř

Problematika zateplení je složitá. Jedním z možných řešení je zateplení obvodového zdiva pomocí vnějších tepelně-izolačních kontaktních systémů (ETICS), které jsou na našem i evropském trhu nejrozšířenější. Zateplení zevnitř obytného prostoru se obecně nedoporučuje především při trvale vytápěných budovách v zimním období. Při realizaci je sice jednodušší přístup, ale zároveň mohou vzniknout tepelné mosty mezi zateplenou částí konstrukce (obvodové zdivo) a nezateplenou částí (podlahy, stropy mezi jednotlivými podlažími a pod.). Jelikož se nedá zevnitř zateplit, zvyšuje se riziko kondenzace vodních pár mezi izolantem a zdivem, které se ochlazuje z vnější strany (vznik plísní). Zateplení zevnitř se tedy uplatní pouze ve specifických případech a s osobitým řešením.

 

Návrh je důležitý

Návrh řešení zateplení obvodových stěn je třeba svěřit do rukou odborníkům, kteří vypracují tepelný výpočet a návrh druhu a tloušťky izolantů na základě skladby zateplovacího materiálu a tloušťky obvodové zdi, statické posouzení stavby a stěn obvodového pláště, jakož i návrh druhu a počet kotev izolantu na m2 ( vzhledem k různým zvláštnostem a lokalitě stavby) a barevný návrh schválený příslušným stavebním úřadem. Všechny uvedené body jsou začleněny v kompletním projekčním řešení, které zároveň slouží jako podklad pro vydání stavebního povolení.

 

Na co je třeba dávat pozor před zateplením

Před zateplením je nutné demontovat okapové svody, kotvící prvky bleskosvodů a ostatních předmětů na fasádě. Rovněž je třeba zajistit výměnu klempířských prvků (atikové plechy, římsu, parapety), přičemž se musí zohlednit zvětšení klempířských profilů o tloušťku zateplení a vybrat takové řešení, které zabrání zatékání do zateplovacího systému stavby. Při stavbě lešení je třeba zajistit dostatečný odstup lešení od fasády, aby se daly provést povrchové úpravy zateplení. Při demontáži lešení je nutné postupovat opatrně, aby se zateplení mechanicky neporušilo. Po nanesení povrchové úpravy se musí zabránit poškození a znečištění čerstvé omítky odstřikovaním od podlahy. Rovněž je nepřípustné lepení za deště. Při přípravě hmot, nanášení tmelů a omítek je třeba vzhledem k povaze materiálů používat výhradně nářadí z nekorodujících materiálů. Použití výsuvných lávek se nedoporučuje, protože se zhoršuje možnost kontroly pevnosti a přilnavost podkladu a obtížněji se realizují jednotlivé technologické postupy.

 

Jak zateplit

Tepelně-izolační omítky jsou omítky, v nichž maltovina obsahuje kromě křemičitých plniv i minimální podíl tepelně-izolačních materiálu (perlit, drcený polystyren a pod.) Tepelný odpor U v takto zhotovených omítkách je při tloušťce omítky 2 cm asi 0,3 m2. K / W.

Kontaktní zateplovací systémy se zhotovují přilepením izolantu (polystyrénové desky nebo desky z minerální vlny) s armovací vrstvou a povrchovou úpravou. Tento způsob představuje již při tloušťce izolantu 1 cm tepelný odpor U 0,25 m2. K / W.

 

Může se použít na běžné stěnové podklady, jako jsou beton, pórobeton, lehčený beton, cihlové zdivo, keramický panel, vláknocement nebo cementotříska. Tepelně izolační materiály se povrchově upravují vápeno-cementovými, cementovými, polymercementovými omítkami, fasádními nátěry a obklady. Povrch podkladu musí být bez prachu, výkvětů, biologických škůdců, mastnoty a špíny a samozřejmě nesmí vykazovat trvalé zvlhnutí. Všechny ostatní nezateplené části fasády, jako okenní rámy, skla, balkony, lodžie a pod., je nutné před zahájením prací důkladně přikrýt (maskovací pásky, fólie, odstranitelné laky a pod.), aby se zabránilo jejich kontaminaci. Přílišnou nasákavost podkladu lze upravit penetračním nátěrem. Odvětrávané zateplovací systémy se nazývají i montované, protože se v nich uplatňují suché procesy. Tento způsob zateplení se používá v mnohem menší míře než kontaktní - hlavním důvodem je cena, která je podstatně vyšší než u kontaktních zateplovacích systémů.

 

Odvětrávané zateplovací systémy jsou konstrukčně a technologicky náročnější na pracovní postupy. Tepelně-izolační desky se vkládají mezi nosné kotvy nebo profily, které zajišťují spojení obvodové konstrukce s obkladem. Obklad může mít několik materiálových variant: sklo, keramika, kov, dřevo, kámen apod.. Typ nosných prvků zateplovacího systému závisí na zvoleném druhu obkladu. Vrstvy (z interiérové strany k vnější) jsou v tomto pořadí: původní obvodová stěna, tepelně-izolační vrstva, kotvicí a nosná konstrukce, odvětrávací vzduchová vrstva, obklad. Tepelně-izolační vrstvu tvoří obvykle desky z minerální (skleněné) vlny, ale najdeme i jiné, často ekologické materiály (např. korek). Odvětrávané zateplovací systémy se uplatňují zejména u budov, kde není nutné jít s náklady na nejnižší úroveň.

 

Výhody a nevýhody odvětrávacích systémů

Mezi výhody odvětrávacích systémů patří:

  • nejvyšší bezpečnost z pohledu kondenzace vodních par - odvětraná vzduchová mezera odvádí případnou vlhkost při zachování hodnoty tepelné izolace,
  • použitelnost i ve vlhkých provozech,
  • dlouhá životnost obkladu jako povrchové úpravy,
  • montáž systému, kterou můžeme provádět v každém ročním období,
  • v případě potřeby jednoduchá demontáž a výměna poškozeného prvku,
  • dodatečné opravy na budově (např. výměna oken a pod.) se dají provést bez poškození fasády (obklad se demontuje a po provedení úprav opět namontuje),
  • umývatelnost fasády.

 

Největší nevýhodou, která brání jeho častějšímu použití, je cena. Tu ve velké míře ovlivňuje cena obkladového materiálu a způsob kotvení.

 

 

Kontaktní zateplovací systémy

Jsou nejrozšířenějšími a v určitých podmínkách i nejlevnějšími zateplovacími systémy obvodových stěn. Jejich výhodou je celistvé zateplení plochy obvodového pláště bez jakýchkoli tepelných mostů. Pořadí vrstev z interiéru směrem ven je takové: obvodová stěna, lepicí malta, tepelně-izolační vrstva, ztužující vrstva (sklo-textilní mřížka, která je vstříknuta do armovací malty) a povrchová úprava (omítka). V praxi se můžeme setkat i s použitím různých druhů izolantů polystyrenu nebo desek z minerální vlny, které nejsou vždy vhodné pro zateplení. Proto se doporučuje nákup kompletního systému od dodavatele na základě prokázání certifikátu na celý systém (ne na jednotlivé části). Zároveň je potřeba dodavatele systému požádat o technické poradenství při realizaci.

 

Výhody a nevýhody kontaktních systémů

 Kontaktní systémy jsou v současnosti nejvyužívanější. Jejich aplikace přináší řadu výhod. Mezi výhody patří:

  • cena v porovnání s ostatními způsoby zateplování,
  • technologická jednoduchost a výkonnost systému,
  • dá se aplikovat na všechny typy běžných stavebních podkladů, umožňuje vytvoření a řešení i náročných stavebních detailů,
  • na povrchové úpravy máme k dispozici neomezenou barevnou škálu,
  • vyvážená životnost všech komponentů, jejich snadná údržba a opravitelnost,
  • odstranění tepelných mostů,
  • efektivní úspora primární energie,
  • zvýšená akumulační schopnost stěn, která zvyšuje tepelnou pohodu v interiéru během celého roku,
  • trvalé snížení rizika vzniku trhlin na fasádě a zlepšení ochrany výztuže betonu před korozí,
  • při betonových konstrukcích zamezení karbonizaci betonů,
  • snížení emisí škodlivých látek při výrobě energie.

 

Mezi nevýhody těchto systémů lze zařadit náročnou přípravnou fázi (podklad, kvalifikovaný návrh), závislost účinnosti systému jakosti vybraných materiálů od způsobu a kvality provedení a vysokou pracnost při realizaci členitých obvodových plášťů.

 

Montujeme kontaktní zateplovací systém

Při lepení bez použití rozpěrek (hmoždinek) může být odchylka v rovnosti podkladu maximálně 1 cm/m2. Podklad nesmí mít žádné povrchové úpravy (omítka, nátěr atd..), 40% povrchu izolantu musí být spojených lepidlem a podkladem. Lepidlo se zásadně nanáší po obvodu izolantu, ale je potřeba ho nanést na minimálně tři další místa v ploše zateplovacího systému. Přípustná je i aplikace lepidla po celé ploše. Při lepení s použitím rozpěrek (hmoždinek) je přípustná odchylka v rovnosti podkladu maximálně 2 cm/m2. Podklad může mít povrchové úpravy (omítka, nátěr atd..) na 20-ti % povrchu. Při nanášení lepidla platí stejná pravidla jako při lepení bez použití rozpěrek. Při lepení je potřeba si uvědomit skutečnou soudržnost a pevnost podkladu, na který lepíme izolant. Průměrná soudržnost podkladu se doporučuje nejméně 200 kPa. Nejmenší přípustná hodnota je 80 kPa. Před zateplováním starších objektů se doporučuje provést minimálně 10 až 15 zkoušek trhem na předem určených plochách, aby se zjistila kvalita podkladu. Zkoušky trhem probíhají obvykle dodavatelé vnějších tepelně-izolačních kompozitních zateplovacích systémů (ETICS), které jsou ve shodě s požadavky Evropského technického schválení (ETA).

 

Základní předpoklady pro dosažení dlouhodobé životnosti systému

Realizace zateplení vyžaduje dodržování technologických postupů daných předpisům výrobce. Z tohoto důvodu je jednou ze základních podmínek vysoké kvality i kontrola jednotlivých technologických kroků. Mezi další faktory ovlivňující životnost patří i používání ověřených ucelených systémů, při nichž je zjištěná a doložená součinnost jednotlivých složek, rozumný způsob užívání systému a přiměřená údržba. Praxe ukazuje, že při dodržení základních technologických předpisů je zateplení i po 25 letech prakticky bez závad. Očekávaná životnost je však delší.

 

Údržba

Zateplovací systémy se občas prezentují jako bezúdržbové. Toto neseriózní tvrzení je způsobeno buď snahou poškodit investora, nebo nevědomostí. Pokud ponecháme zateplovací systém bez údržby, nemůžeme očekávat jeho dlouhou životnost. Pod údržbou rozumíme jednak okamžité opravy poruch vzniklých chybou montáže nebo nešetrným užíváním (úmyslné poškozování), jednak ošetřování povrchové úpravy vzhledem k její degradaci vlivem působení vnějšího prostředí. Opravy povrchu se realizují vhodným nátěrem v intervalech po 10 až 15 letech. Nátěr nesmí rozpouštět tepelnou izolaci a způsobovat bobtnání omítek. Musí vykazovat co nejvyšší propustnost pro vodní páru a co nejnižší hodnotu pronikání vody. Doporučuje se použít nátěr od výrobce dodávaného systému. Opravy poškozeného systému vzniklých chybou montáže nebo nešetrným užíváním je třeba provést vždy s ohledem na funkčnost a celistvost. Je vhodné konzultovat opravu s výrobcem, dodavatelem systému.

 

Slovo na závěr

Při výběru zateplovacího systému bychom se měli určitě rozhodnout pro certifikovaný systém a při jeho aplikaci dodržet požadované technické a technologické podmínky. Nekombinujme prvky, které neodpovídají skladbě doporučené výrobcem. Ať se rozhodneme pro kteroukoli možnost zateplení, pozor na cenově nejlevnější zateplení. Mnozí stavebníci ve snaze ušetřit kombinují nejlevnější součásti různých systémů. Takové řešení se mohou ve velmi krátkém čase vymstít a jejich náprava rozhodně nepatří mezi úsporné řešení. Každý zateplovací systém je řešen tak, aby všechny jeho složky navzájem optimálně spolupůsobili. Úmyslnou kombinací různých systémů získáme zateplení, které nemá výrobcem garantované vlastnosti, a je jen otázkou času, kdy začne mít problémy.

comments powered by Disqus

Podobné články


Jak udělat vnější izolace stěn?

Vnější izolace stěn tvoří do jisté míry zimní ošacení domu. Pokud jsou správně vypracované, pomáhají při...
více…

Jaká je tepelná izolace ze dřeva a celulózy?

Už dávno se ví, jakou významnou funkci má správná tepelná izolace. Nejde pouze o tepelné ztráty. Velmi důležité je...
více…

Co je to tepelná izolace spodní stavby?

Tepelná ochrana stavebních konstrukcí hraje mnohem důležitější roli než za dob nízkých nákladů na energii....
více…

Chyby při zateplování domu

V současnosti je zateplování domů velkou módou, ale hlavně je jedním ze základních, energeticky úsporných...
více…

Konstrukce šikmé střechy a její ochrana před vhkostí

Každý tvar střechy má své klady i zápory. A ne jinak je tomu i u šikmé střechy. Mezi nejzávažnější patří...
více…

Izolace spodní stavby před vodou

Voda je sice životodárná tekutina, ale stavbaři ji moc rádi nemají. Na tom, jak se bude v budoucím domě bydlet se...
více…

Spodní stavba a nutnost hydroizolace

Základy a stěny suterénu musí splňovat důležité úkoly jako rozložení zatížení a zabránění přístupu vody a...
více…

Jak na zateplení šikmé střechy?

Chatu či chalupu můžeme zastřešit plochou i šikmou střechou. A zateplit lze obě konstrukce stejně dobře. V...
více…

Co dokáže voda bez hydroizolace?

Zemní vlhkost je trvalou součástí půdy (voda je vázána v kapiláře, resp. pórech půdy a netvoří souvislou hladinu)....
více…

Jak na použití stěrkové živičné hydroizolace?

Zkratka KMB z německého spojení Kunstoffmodifizierte Bitumendickbeschichtung představuje hrubovrstvovou živičnou izolaci...
více…