Jaké jsou druhy omítek?

Máme vymalováno. Tato věta obvykle naznačuje, že se konečně přiblížil čas stěhování do nového bytu nebo domu. Ale abychom v čerstvě vymalovaných pokojích nezažili zklamání v podobě odpadávající malby, je třeba ještě před malováním správně připravit podklad. Tím jsou především vnitřní omítky.

Ačkoliv se na vnitřní omítky nekladou tak vysoké nároky jako na vnější, musí i ony splňovat určité požadavky. Funkcí vnitřních omítek je především chránit zdivo před mechanickým poškozením, zlepšovat technické vlastnosti konstrukce, ale také zlepšovat celkové estetické působení interiéru. Další funkce mohou být akustické, tepelně izolační, protipožární, antistatické nebo speciální. Omítky slouží zejména k vyrovnání nerovností zdí, proto i výběr omítky závisí na rovnosti podkladu.

 

Recept na omítku

Na výrobu omítek používáme různé druhy malty. Maltu tvoří pojivo, plnivo, voda a různé přísady. Jako pojiva se nejčastěji používají vápno, sádra a cement. Plniva dodávají omítce plasticitu a umožňují ji zpracovat - patří sem například písky, kamenné moučky a pod. Od velikosti zrn - frakce závisí i zrnitost omítky.

 

Co ovlivňuje výběr omítky

Při výběru omítky je třeba zohlednit několik aspektů, a to především na:

  • Materiál, ze kterého jsou zhotoveny konstrukce určené k omítání,
  • požadovaný vzhled omítky
  • nákladovou cenu, která zahrnuje pracnost i časovou náročnost
  • účel místnosti a její využití
  • rovinnost podkladu a na to, zda si vybereme omítky jednovrstvé, vícevrstvé, nebo tenkovrstvé

 

Omítkové kategorie

  • Vnitřní omítky rozdělujeme v zásadě do tří základních kategorií:
  • Podle počtu vrstev na jednovrstvé, dvouvrstvé, vícevrstvé a nástřiky,
  • Podle úpravy a opracování povrchu omítky na tlusté, hladké, jemné, vyhlazené, ozdobné, leštěné, škrábané, česané, broušené, stříkané a jiné,
  • Podle použitých materiálů na vápenné, vápenocementové, cementové, vápenosadrové, sádrové, speciální, z plastů a pod.

 

Pracovní postup při nanášení sádrové stěrky Rimano

Nanášení:

  • Směs pomalu sypeme do čisté vody, dokud sádra nepohltí veškerou vodu.
  • Nejlepší je nanášet v jedné vrstvě hladítkem v potřebné tloušťce podle rovinnosti podkladu.
  • Asi po pěti minutách nasákání ručně nebo elektrickou metlou směs rozmícháme dohladka.
  • Při větších tloušťkách plochy zarovnáme tažením hladítka do kříže, t. j. zespodu nahoru a zboku stranou.


Podle požadavků na hustotu můžeme sádru mírně ředit vodou.

Abychom dosáhli dokonale hladký povrch bez broušení, po zavadnutí plochu nejprve navlhčíme houbou a následně vyhladíme špachtlí nebo hranou hladítka.

 

Základní typy omítek

Dnes můžeme nalézt omítkové směsi pro každý typ zdiva a pro jakýkoliv účel. Omítkové směsi obvykle používáme jednotlivě, ale stále častěji se setkáváme s tzv.. omítkovým systémem. Každý výrobek má svůj technický list, který obsahuje potřebné údaje o využití, spotřebě a podrobný postup při nanášení omítky. Sortiment je opravdu široký, a tak je třeba znát základní typy omítek, dříve než přikročíme k výběru směsi.

 

Hrubá vápenná omítka

Je to jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10 až 12 mm. Může být nezatřená a zatřená. Povrch zatřené omítky se zatře dřevěnou stěrkou.

 

Hladká vápenná omítka

Nahazuje se jako jednovrstvá v tloušťce až 15 mm a dvouvrstvá v tloušťce až 20 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, aby bylo možno povrch omítnuté plochy vyhladit dřevěným hladítkem.

 

Štuková omítka

Je jednou z nejčastěji používaných omítek v interiéru. Nanáší se ve dvou vrstvách. Spodní vrstva, která se nazývá jádro, má tloušťku 15 mm a je z hrubé vápenocementové malty (nebo z malty cementové, pokud chceme dosáhnout větší pevnost), lícní štuková vrstva je z jemné vápenné malty a natahuje se v tloušťce 3 až 5 mm dřevěnými nebo kovovými hladítky na vyrovnané jádro. K výrobě štukové omítky se používá velmi jemný prosátý písek. Lícní vrstva se vyhlazuje dřevěným nebo plstěným hladítkem za stálého kropení stěrkou. Do štukové omítky lze přidat i sádru a pak se nahazuje jako velmi jemná omítka.

 

Sádra

Svým vzhledem patří mezi nejdokonalejší omítky. Proto se používá zejména k omítání společenských a reprezentativních prostor. Jádro má tloušťku 15 mm a povrch (štuk) 5 mm. Složkami omítky jsou vápno a sádra jako pojivo. Při rekonstrukcích je nutné před aplikací sádrové omítky odstranit starou malbu až na základ omítky. Stěnu před natažením omítky impregnujeme penetračním nátěrem.

 

Následující den po vyrovnání povrchu stěrkou Rimano naneseme na nerezové hladítko několik kapek barvy, například lesklé červené barvy Balakryl Uni, kterou nanášíme na stěnu pod různými úhly malou zednickou lžící nebo špachtlí. U této techniky bude viditelná přirozená bílá barva produktu.

 

Zatřená vápenocementová a cementová omítka

Používá se v místnostech se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu opotřebení. Jedná se o jednovrstvou omítku z vápenocementové nebo cementové malty v tloušťce 10 až 12 mm. Povrch se zatírá dřevěným hladítkem.

 

Hladká cementová omítka

Nanáší se postupně jako omítka zatřená, ale povrch se uhladí tak, aby nebyly patrné spoje a různost barevných odstínů.

 

Pálená cementová omítka

Tato omítka se nanáší jako dvouvrstvá a je částečně vodotěsná, a proto se používá v prádelnách, garážích a pod. Jádro z cementové malty má obvykle tloušťku 12 mm. Lícní vrstva je z velmi jemné cementové malty, vyhlazuje se ocelovým hladítkem a vypaluje hlazením za stálého zasypávání povrchu omítky cementem a přivlhčováním vodou.

 Pokud nechceme, aby bylo bílou barvu vidno, nejdřív si vybereme vhodný podkladový barevný odstín. Tuto barvu naneseme celoplošně válečkem a teprve pak aplikujeme barvu Balakryl pomocí špachtle. Různou kombinací odstínů můžeme dosáhnout opravdu pestrého výběru povrchů.

 

Stěrková omítka

Je vhodná pro povrchovou úpravu monolitických a prefabrikovaných konstrukcí. Je 1 až 2 mm tlustá a nanáší se roztíráním ocelovými stěrkami nebo strojním stříkacím zařízením.

 

Stěrková omítka z plastů

Jde o velmi pružnou omítku, která prochází minimálními objemovými změnami. Nanáší se stříkáním a roztírá ocelovými stěrkami.

  • Realizuje se jako:
  • Jednovrstvá hladká omítka,
  • Dvouvrstvá hladká omítka,
  • Jednovrstvá strukturální omítka,
  • Dvouvrstvá strukturální omítka.

 

Tepelněizolační omítky - Perlitové omítky

Vnitřní tepelně izolační omítky jsou příjemné na dotek a slouží ke zvýšení nedostatečného tepelného odporu zdiva. Používají se například na omítání nevytápěných schodišť.

 

Po vytvrdnutí povrchu (ještě v tentýž den) naneseme vybranou barvu pouze lokálně. Ta se na mokrém povrchu rozpíjjí. Pokud je stěna více vysušená, můžeme rozpíjení podpořit mokrým hadrem nebo houbou. Můžeme také kombinovat lesklé a matné barvy a nakonec přidat lak. Tento vzhled povrchu se vytvořil pomocí zubové hladítka. Podobný efekt lze docílit i hrubším hřebenem.

 

Strukturovaná omítka

Pro svou plasticitu se používá ke zdůraznění určitého stavebního prvku, jako je například krb nebo exponovaná stěna. Uplatnění na všech stěnách se nedoporučuje, protože na plastickém povrchu omítky se ve zvýšené míře usazuje prach. Strukturované omítky se ošetřují nátěrem nebo se používají barevné omítkové směsi.

 

Omítky imitující kámen

Tyto omítky se běžně nepoužívají. Patří sem omítky Stucco lustro, umělý mramor, umělý kámen.

 

Suché omítky

Suché omítky se vytvářejí ze sádrových desek s výplní, které mají tloušťku 10 mm. Lepí se speciálním tmelem na omítky.

 

Sanační omítky

Speciální kategorií jsou omítky na ošetřování vlhkého zdiva. Jsou součástí stavebně technického opatření, které mnohdy zásadním způsobem zasahují do stávajících konstrukcí objektu. Při použití sanačních omítek v interiéru je třeba zajistit dostatečné větrání rekonstruovaných prostor. Konečnou povrchovou úpravu by neměly tvořit uzavírající nátěry, tapety nebo obklad. Podklad pod omítku musí být pevný, dostatečně únosný a nezmrzlý. Poškozenou drolivou vrstvu je třeba odstranit na ploše vždy o zhruba 0,8 až 1,0 m výše, než bylo zjištěno poškození.

 

Jak na to

Kvalita omítky se odvíjí od kvality zhotovení jednotlivých vrstev omítky. Když se mluví o vrstvách, nejčastěji se setkáte s dělením na tři části: postřik, jádro a štuk. Plochy povrchů konstrukce je třeba před omítáním důkladně očistit od prachu a nečistot. V klimaticky nepříznivém prostředí, kde je dlouhodobě sucho, musíme podklad navlhčit.

 

Postřik

Postřik vytváří podkladovou vrstvu pro jádro. Nahazujeme ho na navlhčený podklad. Přednástřiková malta musí vniknout do spár a nerovností podkladu, musí být dostatečně řídká, aby se mohla nahodit 4 až 5 mm tlustá vrstva.

 

Zásady při vytváření jádra

Jádro se nanáší na upravený podklad omítky a jeho kvalita do značné míry ovlivňuje kvalitu omítky. Jedním nahozením vytvoříme maximálně 20 mm hrubou omítku. Jádrovou omítkou vyplňujeme nerovnosti podkladu maximálně do hloubky 50 mm. Při větších nerovnostech vkládáme do jádrové omítky kousky cihel, abychom dosáhli rovnoměrného tvrdnutí jaderné vrstvy, a tím zabránili jejímu popraskání. Jádro nanášíme ze spodní části stěny směrem nahoru.

Jestliže ho nanášíme v několika vrstvách, povrch každé vrstvy zdrsníme a další vrstvu nanášíme až po zavadnutí předcházející. Povrch poslední vrstvy jádra musí být v celé ploše rovný. Každou další jadernou vrstvu vytvářenou z malty s přísadou sádry nebo cementu nanášíme až po zatuhnutí. Následující vrstvu vápenné malty můžeme nanášet, až když předcházející vrstva zbělá. Nanesenou jadernou vrstvu třeba zhutnit a zarovnat před začátkem tuhnutí. Zrnitost kameniva pro jadernou vrstvu je 0,3 až 1,0 mm.

 

Štuková vrstva

Jde o konečnou, finální vrstvu, která se pak dále maluje nebo jiným způsobem upravuje. Nanáší se až po dostatečném ztuhnutí a zpevnění jaderné vrstvy. Měla by mít rovnoměrnou tloušťku 3 až 4 mm v celé ploše. Po nahození se ihned vyhlazuje ocelovým nebo dřevěným hladítkem a po zavadnutí se otírá plstí. Konečná tloušťka štukové vrstvy omítky je 2 až 2,5 mm.

 

Omítky vytvářejí na konstrukci souvislou vrstvu o tloušťce 10 až 30 mm. Abychom dosáhli kvalitní výsledek, doporučuje se používat certifikované materiály, které prošly autorizovanou zkušebnou a používat je pouze na konstrukce, pro které jsou určeny. Kromě toho musíme dodržet technologický postup stanovený výrobcem zvoleného typu omítky nebo celého systému. Podklad musí být co nejrovnější, proto dírky a prohlubně vyplníme maltou. Velké nerovnosti začistíme a necháme zatvrdnout minimálně pět dní. Pokud ze zdiva vystupuje jiný materiál, například. ocel, beton, dřevo či polystyren, musíme ho překrýt drátěnou nebo sklotextilní síťovinou tak, aby přesahovala alespoň 10 cm přes cihelný podklad.

 

Co ovlivní cenu omítky

Cena závisí nejen na čtverečních metrech, ale i od pracnosti jednotlivých detailů. Pokud chceme zjistit alespoň přibližné náklady, spočítáme čtvereční metry omítaných ploch, přičemž stropy počítáme zvlášť. Do celkové ceny se započítává vyšší pracnost při omítání hran, rohů, koutů a stropů. Rovnost podkladu také hraje svou roli - pokud podklad není rovný, cena omítky bude vyšší. Dalším faktorem, který výši rozpočtu ovlivňuje, je nutnost použít pomocné lešení. Nesmíme zapomenout ani na rohové lišty a armovací skleněné textilie.

 

Netrpělivost se nevyplácí

Rychlost dnešní doby se jistě nevyhýbá ani omítkám a celému procesu omítání, i tak se však nevyplácí nic unáhlit. Následující komplikace nás totiž budou stát více času a peněz než dodržení technologického postupu.

Před nákupem omítkové směsi je důležité důkladně si promyslet:

  • Jaký typ podkladu budeme omítat,
  • Jakou vrstvu na vyrovnání nerovností bude třeba,
  • S jakým typem omítky má zkušenost stavební firma nebo zedníci, které jsme oslovili.
comments powered by Disqus

Podobné články


Jak na zpevňování omítek - penetrace?

Pačokování Pačokováním se rozumí provedení nátěrů povrchů vnitřních (stěny, stropy, schodiště)...
více…

Jak na desinfekci, izolaci a plísně na vnitřních omítkách?

Dezinfekce, izolace, plísně a jejich odstraňování. Dezinfekce Při výskytu nakažlivé choroby a při...
více…

Stavba chaty - výkopové práce a základy

Výkopové práce a stavba základů - to jsou první stavební činnosti, které nelze obejít ani při stavbě chaty. Před...
více…

Stavba domu je velká investice, kterou si je třeba také užít!

Faktorů, které ovlivňují výběr stavebního materiálu, je dnes mnoho. Rozhodují nejen reálná kritéria, jako jsou...
více…

Chyby při zateplování domu

V současnosti je zateplování domů velkou módou, ale hlavně je jedním ze základních, energeticky úsporných...
více…

Stavba domu a stavební dokumentace, která je nezbytná

Pokud chcete jedinečný dům, najděte si čas na spolupráci s architektem, pokud chcete co nejrychleji bydlet a nemáte...
více…

Úspora energie, kterou zajistí rekuperátor vzduchu

Princip větrání s rekuperací zní velmi jednoduše, i když samotná technologie je trochu složitější. Otvorem ve...
více…

Stavba terasy vyžaduje pečlivé plánování

Plánujete postavit u svého domu terasu? Výborný nápad, ale vše dobře zvažte a naplánujte, aby se z tohoto dobrého...
více…

Chyby při stavbě ploché střechy, které mohou poškodit její funkčnost

Vybrali jste si plochou střechu, aby kryla váš dům? Určitě jste své rozhodnutí dobře zvážili, ale přesto by se...
více…

Dřevostavba nebo dům z cihel a betonu?

Dřevostavby jsou domy, které se stále staví. Někteří je opěvují, jiní by do takového domu nešli, přestože v něm...
více…