Asfaltové vlnité desky pro šikmé střechy ONDULINE
Asfaltové vlnité desky Onduline vznikají sycením vláknité desky z organických, převážně celulózových vláken bitumenem za zvýšené teploty a tlaku. Výrobce tuto technologii uplatňuje déle než sedmdesát let a výrobek řadí mezi vlnité bitumenové desky podle evropské normy EN 534. Složení neobsahuje azbest ani kov, deska proto nerezaví a při řezání či vrtání neuvolňuje azbestová vlákna.
Pigment se sytí do hmoty vláken; u řady Classic se uvádějí červená, hnědá, zelená a černá. Běžný profil má deset vln, výšku vlny 38 mm a rozteč 95 mm. Vlnění odvádí vodu a ponechává pod krytinou kanálky. Podíl recyklovaného obsahu výrobce uvádí přibližně 46 až 51 procent podle regionu. O vlastnostech krytiny nerozhoduje dodatečný nátěr, ale bitumenové sycení vláknité desky, které dává vodonepropustnost bez kovového jádra.
-
Porovnejte aktuální ceny a dostupné rozměry asfaltových vlnitých desek pro šikmé střechy online →
Rozměry, hmotnost a řady desek
Základní deska Onduline Classic měří 2000 × 950 mm při tloušťce 3 mm. Hmotnost jedné desky se v katalogových údajích pohybuje kolem 6,4 až 6,5 kg, což odpovídá přibližně 3,4 až 3,5 kg na čtvereční metr hrubé plochy. Užitná šířka klesá podle bočního přesahu na 855 až 760 mm a užitná plocha jedné desky se podle sklonu pohybuje zhruba od 1,35 do 1,6 m².
Vedle Classic existuje lehčí řada Base o šířce 850 až 855 mm, tloušťce 2,6 mm a hmotnosti 5,1 kg na desku, tedy asi 3,0 kg/m², určená především na rekreační a hospodářské objekty. Menší formát Easyline má délku 1000 mm a šířku 760 mm. Nízká plošná hmotnost, běžně do 4 kg/m² po položení, je důvod, proč se krytina volí na lehké krovy přístřešků, garážových stání a rekonstrukce, kde by pálená nebo betonová taška znamenala přitížení konstrukce.
-
Další informace o asfaltových vlnitých deskách a jejich využití najdete zde.
Sklon střechy a podklad
Minimální sklon pro asfaltovou vlnitou desku Onduline začíná na 5°, tedy přibližně na 9 procentech. V pásmu 5° až 10° montážní návod vyžaduje plné bednění nebo velmi husté laťování, boční přesah přes dvě vlny a čelní přesah nejméně 30 cm. Mezi 10° a 15° se desky kladou na latě s maximální roztečí 45 cm, s bočním přesahem jedné vlny a čelním přesahem kolem 20 cm.
Nad 15° smí rozteč latí u Classic vzrůst až na 61 cm a čelní přesah se zkracuje přibližně na 17 cm; u řady Base výrobce nad 15° ponechává laťování 45 cm. Přesah do okapu se omezuje na 7 cm. Rozteč latí není univerzální maximum: ve vyšší sněhové oblasti je třeba podpory zahuštit, protože nedostatečně podepřená deska se pod sněhem prohne. Sklon a typ podkladu určují vodotěsnost střechy víc než samotná značka desky.
Přesahy, vazba a kotvení
Desky se kladou na vazbu, nikoli na střih: druhá řada začíná polovinou desky řezanou rovnoběžně s vlnami, aby se boční spoje nestýkaly v jedné linii. Pokládka postupuje proti převládajícímu větru. Kotví se výhradně originálními hřeby nebo vruty s plastovou hlavou a těsnicí podložkou, a to vždy do vrcholu vlny, nikdy do úžlabí vlny. U Classic montážní návod uvádí 20 kotev na desku, u Base 18; v okapové řadě, v přesazích a u hřebene se kotví každá vlna.
Náhrada běžným hřebem nebo snížení počtu kotev porušuje podmínky záruky a u lehké krytiny zvyšuje riziko odtržení větrem. Hřeben se kryje systémovým hřebenáčem s přesahem nejméně 12 cm, štít systémovou lištou. Pružnost kompozitu umožňuje materiálu sevřít dřík kotvy; tento účinek výrobce popisuje jako těsnicí chování kolem spojovacího prvku. Lehká deska drží na střeše počtem a umístěním originálních kotev, ne vlastní hmotností.
Větrání a riziko kondenzace
Asfaltová deska plochou krytiny prakticky nepropouští vzduch ani vodní páru. Na spodním líci se proto při špatném odvětrání sráží kondenzát, který u zatepleného pláště nebo u stavby s vysokou produkcí páry vede k plísni a hnilobě dřeva. U otevřeného přístřešku je větrání méně naléhavé; u uzavřeného nebo zatepleného objektu musí vzduch vstupovat u okapu a vystupovat u hřebene, větraným hřebenem nebo bodovými větracími prvky.
Pod záklopem se ponechává větraná mezera. Vlny samy dávají průduch zhruba 170 cm² na běžný metr, pokud se okap a hřeben neuzavřou. Výrobce doporučuje desky pro nízkou až střední vlhkost interiéru a při vyšší produkci páry žádá parozábranu nebo přídavné větrání. Listí a mech se nemají nechávat ležet, tlející vrstva povrch změkčuje. Bez odvětrání se z vodotěsné krytiny stává příčina vlhkosti v podstřeší.
Záruka, údržba a meze použití
Záruka na řadu Classic činí 15 let a vztahuje se na vodonepropustnost za běžných klimatických podmínek při dodržení návodu; řada Base má záruku 10 let na stejný parametr. Záruka nekryje chybnou montáž, nedostatečné kotvení ani stálobarevnost. Životnost bývá kratší než u pálené nebo betonové tašky a v přehledech krytin se uvádí řádově nižší desítky let.
Krytina se používá na zahradní stavby, přístřešky, garážová stání, zemědělské a skladové objekty a na svislé opláštění; na střechy rodinných domů přichází výjimečně. Po střeše se v teplu chodí jen po roznášecích podložkách, protože asfalt měkne. Systémové sněhové zachytávače se k této krytině běžně nevyrábějí. Desku lze za podmínek výrobce položit i přes stávající krytinu, je-li nosná konstrukce v pořádku. Rozhoduje soulad sklonu, podkladu, přesahů, kotev a větrání, ne jen nízká cena desky.
Autor: Lenka Kostková
