Cihla nabízí vyšší standard
Kvalitu života lidí v obytném prostoru ovlivňují především stavební materiály a stavební výrobky. V současnosti se ve stavebnictví používá více než 50 000 druhů různých materiálů a látek. A v tomto množství má své stabilní místo i keramická pálená cihla. O její nesporných kvalitách svědčí počet objektů postavených nejen v současnosti, ale i v minulosti. Obstojí však cihla i v těžké zkoušce při výstavbě nízkoenergetických, nebo dokonce pasivních domů?
Nízkoenergetický dům lze postavit téměř z každého materiálu
Při výběru by se však měli upřednostnit takové konstrukční řešení, které kromě splnění požadovaných funkcí a technických parametrů umožní využití materiálů vyrobených s minimálním množstvím energie a podle možností z místních obnovitelných surovin. A k takovým materiálům patří i pálená cihla.
Dozlatova upečená hlína
Na začátku byla nepálená hlína - přírodní materiál, který se používal v stavbách odpradávna. Cihly pro své ekologické, zdravotní a finanční předpoklady tvořily a stále tvoří plnohodnotný stavební systém. Jenže hlína má velkého nepřítele - vodu. A tak se hledala ochrana. Až jednou někoho napadlo strčit cihlu z nepálené hlíny do pece a "dozlatova" ji upéct. Výsledkem je produkt, který zná každé dítě - pálená cihla - pevný červený kvádr. V posledních desetiletích však tento pravidelný kus vypálené hlíny prošel revolučními změnami a k nepoznání změnil svůj vzhled. Tyto změny vyvolaly stále narůstající požadavky nejen na zlepšení tepelně izolačních vlastností cihel pro obvodové stěny, ale i na urychlení a zjednodušení zdění.
Produkty cihlářského průmyslu tvoří v současnosti nejpreferovanější stavební systém
pro výstavbu rodinných domů. Cihla se může pochlubit velmi příznivou ekologickou bilancí během celého svého životního cyklu. Těžba hlíny nevyžaduje trhací práce, lámání, třídění ani převoz suroviny ke zpracování (těžba se provádí skoro vždy v bezprostřední blízkosti cihelen). Ve výrobě se hlína připravuje, mísí s vodou a dalšími složkami, lisuje, formuje, suší a vypaluje při teplotě 750 až 1 100 ° C. Stejně jako vzhled cihly, i technologie její výroby prošla obrovskými změnami. Díky těmto změnám došlo během posledních dvou desetiletí k podstatnému snížení spotřeby energie na výrobu velkoformátových děrovaných cihelných bloků. Na jeden průměrný rodinný dům, tj. na asi 60 palet cihel se spotřebuje přibližně 2 000 m 3 plynu. Navíc je cihla snadno recyklovatelná - po dožití na stavbě se používá například jako cihlová moučka na pokrytí sportovních ploch.
Jak na to
Zdivo z zdicích prvků se zhotovuje tak, aby tvarovky byly zarovnány v jedné linii ve svislém i vodorovném směru pod pravým úhlem. Rohy se zakládají přesně podle olovnice a vrstvy podle napnuté šňůry. K dosažení stejných výšek vrstev se používají výškové vodicí latě. Zdění rohů a dveřních a okenních ostění zjednoduší použití šablon na rohy a okna. Zdivo třeba podle možností zdít rovnoměrně a současně po celém obvodu stavby, aby se zabránilo nerovnoměrnému sedání. Zdicí prvky mají být rovné a rozměrově přesné, aby vznikly ložné spáry stejné tloušťky a aby ložné plochy cihel byly rovnoměrně zatíženy.
Při zdění je důležitá správná konzistence malty,
aby nezatékala do svislých dutin. Při dlouhých rovných úsecích zdiva, zejména pokud se používají zdicí prvky s bezmaltovými spárami na pero a drážku, možné nanášení malty je zjednodušeno pomocí posuvné vaničky s dávkovačem malty. Pro zdění cihel s broušenými ložnými plochami se používá lepicí malta ve vrstvě o tloušťce 1 mm, čímž se maximálně zvyšuje přesnost stavby. Při zdění musí být zdicí prvky čisté, a zejména za horkého počasí se musí dobře zvlhčovat. V opačném případě nasávají vlhkost z malty a odebírají vodu potřebnou na ztuhnutí. Na obvodové stěny z tepelně izolačních cihel třeba podle možnosti používat lehké zdicí malty.
Cihla umí přesvědčit
Není žádným tajemstvím, že větší část soukromých stavitelů se rozhodne pro zděnou stavbu z pálených cihel. Co je však k tomuto rozhodnutí motivuje? Určitě vlastnosti, které tento přírodní stavební materiál má. Zděné konstrukce z cihel patří mezi tradiční a stále hojně používané způsoby výstavby nosných i nenosných stěn rodinných domů a jiných objektů. Vysoká pevnost, dlouhá životnost, široké možnosti tvarového řešení stavby, ale i možnost svépomocné výstavby - to vše jsou vlastnosti, které zaručují zděným konstrukcím stabilní místo ve stavebnictví. I další důvody hovoří ve prospěch cihel. Začněme od těch, které vycházejí z požadavků zdravého, bezpečného a kvalitního bydlení. Pálená cihla je anorganického (neživého) původu, a tedy nehořlavá. Zděné stěny vykazují již při malých tloušťkách požární odolnost 90 a více minut, takže poskytují vysokou požární odolnost.
Anorganický původ keramických zdicích materiálů zabraňuje hnití
a rozkladu stavebních konstrukcí. Proto patří mezi výhody zdiva z zdicích prvků i odolnost proti škůdcům. Vzhledem ke stále aktuálnější otázku znečištění životního prostředí se zvyšují i nároky na stavební materiály, které by měly být odolné proti různým chemickým vlivům. Právě keramické zdící materiály prokázaly v tomto směru velkou odolnost. Pálené cihly nezatěžují vnitřní klima žádnými škodlivými prvky. I když každá surovina pro výrobu stavebních materiálů pocházející z přírodních zdrojů vykazuje určitou míru přirozené radioaktivity (důsledek toho, že každá surovina obsahuje určitou koncentraci přírodních radionuklidů), cihla má obsah přírodních radionuklidů hluboko pod přípustnou hranicí 120 Bq / m 3.
Pro příjemné klima v obytných prostorech je důležitá i úroveň relativní vlhkosti vzduchu,
která by se měla pohybovat mezi 40 až 60%. Zděný stavební materiál s omítkou dokáže do určité míry regulovat vlhkost v objektu. Podmínkou však je, aby tuto přirozenou vlastnost keramické cihly neomezovaly nevhodné povrchové úpravy zdiva, například plastová tapeta nebo disperzní nátěr. Cihla poskytuje přirozenou zvukovou izolaci proti vnějšímu i vnitřnímu hluku. Správnou volbou tloušťky cihelného zdiva v kombinaci s kvalitními výplňovými konstrukcemi (okna, dveře) lze dosáhnout velmi nízkou hlučnost vnitřního prostředí. Na dělící příčky mezi byty jsou určeny speciální zvukově izolační cihly s malým podílem otvorů.
Zdivo ze zdicích prvků vykazuje velkou pevnost a stabilitu
Pokud jsou základy ohledem na kvalitu základové půdy dostatečně pevné, stavba nesedá a nevznikají žádné trhliny a pukliny. Z tohoto hlediska jsou budovy z zdicích prvků odolné i proti různým přírodním katastrofám. Na rozdíl od dřevěných konstrukcí se zdivo z zdicích prvků nesmršťuje a tvarové deformace jsou minimální. K nevýhodám zděných konstrukcí patřila poměrně vysoká pracnost a časová náročnost spojená s mokrým procesem výstavby. Vzhledem k malé objemovou hmotnost moderních stavebních materiálů bylo možné zvětšit jejich rozměry, čímž se proces zdění urychlí.Další urychlení zdění přineslo zavedení zdicích prvků se svislým spojem pero + drážka, kde odpadá promaltování, podobně i zdění na maltu na tenké spáry.
Budovy postavené z cihel šetří energií na vytápění
Třeba si však uvědomit, že budovu z hlediska úspory energie na vytápění netvoří pouze obvodové stěny. K úspěšnému výsledku pomůže pouze kvalitní tepelně technický návrh, který bude zohledňovat budovu jako celek se všemi stavebně technickými částmi.
Cihla šetří energií
Vraťme se však k využití cihly u nízkoenergetických, respektive pasivních objektů. Mezi nejcennější výhody cihelného zdiva patří schopnost akumulovat teplo. Tato schopnost cihelného zdiva ovlivňuje vlastnosti jako teplotní útlum či tepelná setrvačnost a v konečném důsledku i na tepelnou pohodu v obytném prostoru. Díky schopnosti akumulovat teplo se dají v zimě pomocí solárních zisků výrazně snížit náklady na vytápění. A naopak, v létě se obytný prostor nepřehřívá, a navíc je zajištěno příjemné vyrovnávání teplot v interiéru.Jelikož zdivo se během dne prohřeje maximálně do hloubky 8 až 10 cm, není pro akumulaci tepla důležitá tloušťka materiálu, ale jeho objemová hmotnost. Akumulační schopnost zděné stěny má v nízkoenergetických domech potenciál ušetřit více než 10% energie na vytápění.
Moderní velkoformátové cihlové bloky
určené pro obvodové konstrukce nabízejí velmi dobré tepelně izolační vlastnosti (díky dvojímu vylehčení), které nevyžaduje dodatečné zateplení.Strukturu cihel tvoří speciální mřížka se systémem svislých dutin, které jsou navrženy tak, aby kladly co největší odpor při přechodu tepla. Samotný cihlářský střep je ještě odlehčený množstvím jemných pórů, které vznikají v procesu vypalování po vyhoření různých lehkých příměsí přidávaných do cihlářské suroviny. A právě tyto póry podstatně zvyšují tepelně izolační vlastnosti těchto cihel. A tak obvodová stěna tloušťky 44 cm z hlediska tepelného odporu může bez problémů nahradit zeď z klasických plných pálených cihel o tloušťce 1,5 m. Ke zvýšení tepelně izolačních vlastností přispívá i moderní systém svislých spojů mezi cihlami, například systém pero a drážka. Kvalita tepelně izolační schopnosti zdiva z cihel se dá zvýšit i použitím tepelně izolační malty a omítky. Svou troškou ke snižování energetické náročnosti budov přispívá i neprovzdušnost konstrukce (větrotěsnost a vzduchotěsnost). Neprovzdušnost zajišťují i stěny zhotoveny z kusových zdicích prvků po vytvoření vnější a vnitřní omítky.
Aby se však dosáhlo maximální neprovzdušnosti, je třeba věnovat zvýšenou pozornost
• napojení oken a vchodových dveří na obvodové zdivo,
• obecně instalačním prostupem a prostupem ze suterénu do horních podlaží, jakož i prostupem komínu přes stropní konstrukce,
• napojení pozednice krovu na ztužující věnec,
• vytvoření větrotěsné parozábrany ve střešním plášti,
• napojení střešních oken na vrstvy střešního pláště,
• zaizolování střešních schodů do nezatepleného prostoru pod střechou.
Keramické zdicí prvky - cihly, mají schopnost propouštět vodní páry. Proto je třeba po ukončení všech mokrých procesů v interiéru pořádně topit a větrat, aby se nepotřebná vlhkost zadržovaná ve zdivu dostala pryč z objektu. Vodní pára, obsažená ve vzduchu, obvykle na chladných površích, tj. na místech, kde povrchová teplota klesne pod teplotu rosného bodu, kondenzuje.Kondenzaci vodní páry nebo tvorbě plísní může zabránit vhodné konstrukční řešení, ale i zateplení obvodových stěn spolu se systémem na odvádění, respektive odvětrávání zvýšené vlhkosti. Vnější zateplovací systém je však třeba realizovat, až když je stavba dostatečně vysušená.
