Jaký metr do dílny a na stavbu?
Časy, kdy mírami délky byly části těla, alespoň pro nás pominuly. Používáme míry odvozené od metru. Jeho zlomkům, tedy zejména milimetrům a centimetrům, jsou přizpůsobeny všechny naše stupnice. Setkáváme se ještě s palcem (coulem) (2,54 cm), který je typickou mírou instalatérů - vodařů. Přesnost měření se neustále zvyšuje. I ve stavebnictví se namísto tradičních centimetrů používají milimetry. Na přesné měření však potřebujeme přesná měřidla a měřicí zařízení.
Na stavbě
Měření se používá odpradávna. Pokud zrovna nemáme po ruce metr, pomáháme si šňůrkou a pomocí ní porovnáváme dvě vzdálenosti. Proto se zavedla jednotná soustava délkové míry se základní jednotkou 1 m, ze kterého jsou odvozeny i ostatní míry.
Svinovací metr
Ocelová svinovací měřidla všichni známe, jsou velmi rozšířená. Oproti skládacímu metru mají menší praktičtější rozměry, pohodlně se s nimi pracuje a jsou dostatečně přesná. K dostání jsou běžně, nejčastěji s délkou od 2 do 10 m. Jsou samonavíjecí. Přesnost těchto měřidel je u většiny domácích prací dostatečná, proto jsou u domácích mistrů velmi oblíbená a na měření délky se nejčastěji používají. Vyrábějí se převážně z ocelového pásku, který se pružinkou svine do obalu. Stupnice s milimetrovým dělením jsou lakované nebo vyleptané do měřícího pásku. Pokud má povrch pásku teflonový povlak, je nátěr trvanlivější a zabraňuje otěru čísel.
Svinovací metry jsou zařazeny do II. třídy přesnosti. Třídy přesně stanoví chybu měření, která lze při měření dopustit. Na trhu se prodávají měřítka s třídami přesnosti I, II, III, přičemž nejpřesnější měřidla jsou zařazeny do I. třídy přesnosti. Svinovací metr z materiálu, jehož tepelná roztažnost je téměř nulová, s třídou přesnosti I, je však poměrně drahý. Na začátku stupnice je výčnělek, který se zachytí o okraj měřeného předmětu, takže usnadňuje měření, pokud člověk měří sám. Praktická brzda zamezí nechtěnému zkrácení měřícího pásu. Jsou i výrobci, kteří nabízejí svinovací metry s digitálním ukazatelem, který zobrazuje rozměr s dělením na 0,1 mm s přesností 1 mm při měřícím rozsahu 3 m.
Skládací metr
Při měření vzdáleností nad 50 cm už nevystačíme s pravítkem, to byl důvod proč se začaly vyrábět skládací pravítka, čili metry. U skládacích metrů se setkáme s dřevěným nebo plastovým provedením, vzácně s hliníkovým. Prodává se s délkami od 1 do 5 m. Přesnost měření skládacího metru je nízká, zařazen je do III. třídy přesnosti. K dostání jsou však i kvalitnější, dražší metry zařazené do třídy přesnosti II. Spojení dílců pomocí kovových kloubů znamená větší přesnost a delší životnost.
Měřicí pásma
Používají se na měření velkých rozměrů, například dřeva, vyměření parcel a pod. Od svinovacích metrů se liší délkou (od 10 do 20, resp. 50 a výjimečně až 100 m). U měřících pásem je mj. určen napínací tah, při kterém měří hodnověrně (10 - 50 N). Při měření je potřeba je napínat ručně. Navíjejí se klikou. Měřicí pásma mohou mít nulu na začátku uchycení, na konci závěsného očka nebo ji mohou mít posunutou na začátek měřícího pásku. U nuly jsou zpravidla umístěny různé značky. Schvalovací značka v oválu s římskou číslicí uvádí třídu přesnosti. Značka ve čtverečku udává jmenovitou délku. Další značky a čísla označují vztažnou teplotu, nominální napínací sílu pásku a název výrobce. Měřicí pásek je u levnějších pásem ze sklolaminátu, u dražších z oceli (i nerezavějící), může mít povlak z PVC nebo lakovaný. Běžné stupnice jsou dělené po 1 mm. Pásma se vyrábějí v II. třídě přesnosti, ale prodávají se i pásma z výjimečně kvalitních materiálů s třídou přesnosti I. Prodávají je pouze specializované prodejny a jejich cena je pro běžné použití příliš vysoká.
Ultrazvukové dálkoměry
Pracují na jednoduchém principu odrazu ultrazvukového akustického impulsu. Měří čas od vyslání po jeho návrat. Na svou činnost potřebují velkou kolmo postavenou homogenní odrazovou plochu. Jejich přesnost kolísá, protože je ovlivněna rychlostí šíření zvuku při určitých atmosférických poměrech. Měřicí dosah se pohybuje v rozmezí 18 až 75 m, dělení stupnice (displeje) bývá po 1 cm a chyba měření činí typicky 0,5 až 1% z měřené hodnoty.
Laserové dálkoměry
Laserové přístroje zaznamenávají velký boom zejména ve stavebnictví, neboť výrazně usnadňují práci a jejich cena se postupně snižuje. Přitom mají vysokou přesnost měření. Pro domácí občasné použití jsou méně výhodné, neboť pro kutily je jejich cena poměrně vysoká. Měří čas návratu vyslaného a odraženého optického impulsu a pomocí procesoru ji okamžitě přepočtou na vzdálenost. Měřicí dosah ručních laserových dálkoměrů bývá v rozmezí 30 až 100 m, přičemž stupnice (displej) se dělí po milimetrech. Chyba měření tímto nářadím nepřesahuje 3 mm v kterémkoli bodě měřicího rozsahu. Používají se i na měření velkých vzdáleností a velmi urychlují práci při měření. Měření rychle vykoná i jeden pracovník. Procesor nejen přepočítává odraz na vzdálenost, ale zároveň z naměřených hodnot může vypočítat průměr, plochu, objem, případně výšku obrazce a dělá i speciální výpočty úhlů, trojúhelníků atd. Dražší modely mají paměť pro ukládání naměřených hodnot a komunikační zařízení pro přenos těchto hodnot na tiskárnu, případně do počítače.
V domácí dílně
Mnozí kutilové se zabývají zpracováním kovů, takže jejich dílny v mnohém připomínají vybavení zámečníků. V zámečnických dílnách je nezbytnou pomůckou při měření posuvné měřítko a mnohdy i mikrometr.
Posuvná měřítka
Patří do skupiny často používaných měřidel v domácích dílnách. Posuvná měřítka na technické měření mají namísto ukazatele samostatné indikační zařízení (nonius), jehož dílek je o hodnotu 1 / n zúžený (zpravidla 1 / 10, 1 / 20, výjimečně 1 / 50), případně kruhový číselník. Novější přístroje mají namísto nonia číslicový displej s rozlišením 0,1 mm. Neznamená to však, že tyto přístroje mají vyšší přesnost měření. Posuvná měřidla jsou vybavena měřicími rameny na vnitřní i vnější měření, resp. na měření hloubky. Posuvné měřítko se často používá zejména k měření vnějších a vnitřních rozměrů včetně hloubky, resp. na porovnávání odchylky od referenčního rozměru.
Mikrometry
Používají se na velmi přesné měření strojírenských, resp. zámečnických výrobků. Prodávají se v rozsazích 0 až 25 mm, resp. 25 až 50 mm a vyšší (běžně 50 - 75 mm, 75 - 100 mm). Při těchto běžně používaných rozsazích měření jejich chyba nepřesáhne 4 až 5 μm (mikrometrů, tedy 4 až 5 miliontin metru, resp. tisícin milimetru). Patří vedle posuvných k často používaným ručním měřítkům. Nejnovější mikrometry jsou vybaveny elektronickým odčítacím zařízením s digitálním ukazatelem. Hodnota odečítání odpovídá zpravidla 0,001 mm (= 1 μm). Jejich měřicí plochy jsou přesně vybroušené, obvykle z tvrdokovu. Vybavené jsou i zařízením pro vytvoření konstantní měřicí síly - volnoběžkou. Vyrábějí se zvlášť na vnější měření (například průměr hřídele) a zvláště na vnitřní měření (vnitřní průměr díry). Měřicí rozsah je obvykle 100 mm. Stupnice se dělí na dílky 0,01 nebo 0,001 mm. Základem měřicího systému je buben s mikrometrickým šroubem. Obvyklé stoupání mikrometrického šroubu je 0,5 mm na otáčku a počet dílků po obvodu bubnu 50, čemuž odpovídá hodnota dílku 0,01 mm. Přesnější mikrometry mají nonius na přesnější odečet velikosti měřeného rozměru.
Autor: Lenka Kostková
