Dřevěné interiérové obklady - účel, výběr a montáž
Dřevo a materiály na bázi dřeva se stále využívají nejen při zařizování interiéru, výrobě nábytku a bytových doplňků, ale i při zhotovování obkladů. Není důležité, zda jde o dřevostavbu nebo zděný dům, dobře provedeným obkladem lze výrazně změnit prostředí interiéru.
Podmínkou je správná volba druhu obkladu, jeho materiálu, použité povrchové úpravy, jakož i skutečnost, či montáž (realizaci) budeme dělat sami, nebo ji svěříte do rukou profesionála. Na to, aby realizace proběhla podle očekávání a obložení bylo po technické stránce kvalitně montážní zpracované, potřebujeme kvalitní nářadí, spojovací prostředky, zkušenosti a velkou dávku trpělivosti.
Použití v interiéru - architektonický význam obkladu
Ačkoli se obklady používají i na vnější stěny, dále se budeme věnovat pouze použití dřevěného obložení v interiéru. Dřevěný obklad není záležitostí módy. Obložením stěn a stropů i mnohých konstrukcí měníme vzhled interiéru a tím i jeho architektonické působení.
Použitými materiály pak ovlivňujeme pocity a psychiku uživatelů prostoru. V interiéru působí dřevěné obklady esteticky - zvláště kazetové či tabulové obklady mají velmi dekorativní účinek. Výsledný efekt obložení ovlivňují rozměry místnosti, účel, vynaložená námaha a samozřejmě cena za dřevo a odvedená práce.V závislosti na tom, jak je obložení členěno, mění se dojem z délky, šířky a výšky místnosti.
Pokud obkládáme ve svislém směru, prostor se zdá být vyšší, kratší a užší. Vodorovné členění vyvolává dojem nižšího, delšího, případně širšího prostoru. Rozdělení na velké plochy prostor opticky zmenšuje, a naopak, obklad rozdělen na malé plochy prostor opticky zvětšuje.
Pokud jsou stěny obloženy dřevem až ke stropu, prostor také vypadá být menší. Proto se malé prostory obkládají pouze do určité výše, kterou nelze libovolně měnit. Výhodné je dále rozvinout již hotové vodorovné členění v interiéru, například okenní římsy a příčky nebo dveřní obložení. V žádném případě nemá obložení sahat do poloviny stěny.
Účel obkladu
Obkládání stěn se považuje za velmi účelné. Zvyšuje mechanickou odolnost povrchu zdí nebo odolnost proti vlhkosti, tepelnou či zvukovou izolaci - s obložením se setkáváme v divadlech, kinosálech, hudebních síních a podobně.
V restauračních prostorách se na zvýšení ochrany jejich povrchu a jednodušší udržování hygieny mohou stěny obkládat. Pokud potřebujeme obložit stěny a panely, a přitom znásobit akustický efekt, to vše navíc bez rezignace na designové nároky na interiér, je k dispozici systém Oberflex (Akustika-Oberflex).
Součástí systému Oberflex jsou akustické standardizované dřevěné obklady Ober Compact, jejichž základem je laminát z pravého dřeva s povrchem Oberflex.
Další druhy dřeva, rozměry či různé perforace nabízejí akustické dřevěné obklady Obersound, které se vyrábějí podle požadavků zákazníků. Akustické vlastnosti zajišťují různé perforace (kruhová, oválná) dřevěných obkladů, které lze doplnit i akustickým rounem.
Jaké dřevěné materiály jsou k dispozici
V našem prostředí je dřevo snadno dostupným materiálem s vyhovujícími technologickými a technicko-fyzikálními vlastnostmi. Díky příznivému působení na psychiku člověka svojí barvou, strukturou a vůní se už celá staletí využívá v interiérech a exteriérech. Z interiérů, kde je přítomno dřevo, vyzařuje teplo a klid.
Na obklady stěn se nejčastěji používá masivní smrk (světlé, velmi smolné dřevo), borovice (nažloutlá běl, červenohnědé jádro), modřín (stejně žloutnoucí běl a červenohnědé až červenofialové jádro), jedle (šedobílá až hnědošedá), lípa (žlutá až hnědobílá) , bříza (žlutá, šedá nebo hnědobílá), dub (žloutnoucí až světle hnědá běl, světlé jádro).
Z tropických dřevin se často používá teak (s bělavou a šedou bělí, zlatožlutým až hnědozeleným jádrem). K dispozici jsou i materiály na bázi dřeva - plošné aglomerované materiály jako DVD, OSB, MDF. Za zmínku stojí i využití překližky a laťovky. Podle způsobu konstrukce rozlišujeme tyto typy obložení stěn:
Obklady z prken a vlysů
Toto obložení se dá vyrobit s masivu s rovnými nebo sraženými hranami. Desky se přibíjí na latě upevněné na stěně. Pokud upevnění nemá být vidět, používají se profilované sponky. Při nízkých obloženích stačí spojit desky na pero s drážkovými soklovými a vrchními krycími lištami a pomocí nich desky připevnit.
Pěkný vzhled obložení předpokládá správnou volbu dřeva, vhodné členění a profilování. Působivé stínování vzniká např. při různě překládaných prknech.
Obklady členěné jak vlysy se nazývají vlysové.
Jednoduché obložení tohoto druhu lze vyrobit z přiměřeně žlábkovaných a drážkovaných úzkých prvků (vlysů), které se upevní podobně jako desky se spojem na pero a drážku. Zvláštní druhy vlysového obložení se zhotovují z lišt spojených na pero nebo polodrážku, které se na zadní stranu připevní na konstrukční spodní rám či lišty.
Tím vznikne uzavřené obložení. Při otevřeném vlysovém obložení se vlysy na zadní straně přišroubují s odstupem k deskám. Pokud jsou mezistropy z jiného dřeva či v jiné barvě než vlysy, vznikne originální celek. Vlysová obložení jsou vhodná především na klenuté stěny a sloupy.
Rámové obklady
Toto obložení tvoří soustava rámů a příslušných výplní z dýhovaných desek, případně materiálů na bázi dřeva. Výplně vložené do rámů mohou být překryty lištami, v takovém případě nimi lze celek ještě zvýraznit.
Snadnější úpravu povrchových ploch umožňuje upevnění pomocí polodrážky a upevňovací lišty.Použitím profilovaných lišt se poté zdůrazňuje členění celého obložení. Vnitřní a vnější rohy rámů se navzájem spojují buď na pero a drážku, nebo polodrážkou.
Tabulové obklady
Při výrobě tabulového obložení je vhodné použít dýhované nebo laminované překližkové či dřevotřískové desky. Tyto dovolují členění stěn na velké plochy, protože nebobtnají ani nesesychají vůbec, případně pouze minimálně. Prefabrikované obkladové tabule se zpravidla označují jako panely.
Jsou to desky z dřevěných materiálů, dýhované ušlechtilým dřevem nebo laminované a na bocích opracované tak, aby byly připraveny k montáži. Vnitřní a vnější rohy se při těchto prefabrikovaných obloženích zpracovávají pomocí zvláštních profilů.
Stropní obklady
Stropní obložení se skládají z nosné konstrukce a obkladu. Nosnou konstrukci lze upevnit přímo pod hrubý strop. V mimořádně vysokých místnostech se může při obkládání klimatizace nebo instalačního vedení nosná konstrukce zavěsit níže pod strop.
Při zaměřování roviny takového zavěšení se používá otočný laser. Když je zaměřovací přístroj nastaven, vychází z něho vodorovný paprsek, který při otočných laserech rotuje kolem přístroje a tím vytyčuje rovinu zavěšení.
Tento přístroj je absolutně přesný. Nosnou konstrukci je třeba dostatečně připevnit, protože na ní spočívá celá hmotnost stropního obložení. Konstrukce je navíc namáhaná otřesy, zejména u stropů, po nichž se často chodí. Proto se nosné konstrukce nesmějí nastřelovat. Vrstva obkladu se připevňuje k nosné konstrukci neviditelně.
Pro instalaci stropního obložení je nutné použít dokonale suché dřevo, protože pod stropem je vzduch nejteplejší a nejsušší. Stropní obklady se mají důkladně připravit již v dílně, aby následná montáž byla co nejjednodušší.
Obklad může být členěn a vyroben z různého materiálu včetně rozmanitých barevných odlišení. Trh nabízí pestrou řadu prefabrikovaných dílců z vrstveného dřeva, které lze bez dalšího opracování připevnit na nosnou konstrukci. Rozlišujeme stropní obklady z prken, tabulí a kazetové stropní obklady.
Montáž obkladu v interiéru
Obložení se většinou klade na neomítnuté stěny. Předpokladem však je, aby byly stěny dokonale suché a interiér vhodně temperovaný. Na obklad stěn a stropů nesmí působit vlhkost stoupající od země ani kondenzovaná voda. Obložení by nemělo přiléhat bezprostředně na zeď či omítku, vhodné je nechat mezeru 20 až 30 mm.
Tato mezera vznikne díky nosné konstrukci, na kterou se obložení připevňuje. Nosná konstrukce se zhotovuje z latí nebo montážních rámů, které se na stěnu připevňují pomocí šroubů v hmoždinkách. Konstrukce tak slouží k vyrovnání nerovnosti zdí ak upevňování obkladové vrstvy. Vodorovné a svislé prvky nosné konstrukce je třeba během montáže překontrolovat zednickým pravítkem a vodováhou, aby bylo vše v rovině. Prostor mezi obložením a stěnou slouží jako vzduchový polštář zabraňující tepelným ztrátám.
Autor: Martina Dvořáková
