Jak si vypěstovat zdravou zeleninu? Zkuste bio záhon
Chcete si vypěstovat zdravou a chutnou zeleninu bez postřiků a chemikálií? Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je vybudování zvýšeného záhonu, který zároveň zlepšuje kvalitu půdy a zvětšuje užitnou plochu zahrady.
Bio záhon je přínos pro zahradní půdu, neboť zvyšuje obsah humusu na stanovišti, postupně ji uzdravuje a zbavuje nežádoucích chemikálií. Půda se spíše přehřívá, čímž se urychluje růst zeleniny a zvyšuje úroda. Kopcovitý tvar zdvojnásobuje užitnou plochu, což umožňuje i v malých zahrádkách vypěstovat více druhů zeleniny. Zvýšený povrch zachycuje více srážek a půdní bakterie zde mají lepší podmínky pro svou činnost. Nejvhodnější roční období na založení bio záhonu je podzim, ale už teď si můžete odkládat materiál na jeho vybudování.
Co budete potřebovat?
Na přípravu můžete použít různý biologický materiál, který je běžně dostupný v každé zahradě. Většinou ho tvoří rostlinný odpad. Aby bio záhon správně fungoval, je třeba ho doplnit kvalitním a dobře vyzrálým kompostem, rašelinou, chlévským hnojem a zahradní zeminou. Pod-států je, abyste vytvořili podmínky pro rozklad organického materiálu, ze kterého se uvolňují živiny důležité pro správný růst a vývin pěstované zeleniny.
Pěstování zeleniny
Důležité je poznání vlastností jednotlivých druhů zeleniny, zejména jejich vzájemných vztahů a jejich správné rozmístění na bio záhone. Při tomto způsobu pěstování se téměř úplně vyloučí používání chemických přípravků, přičemž vypěstovaná zelenina je zdravá a kvalitní. Zdravá a dobře vyvinutá sazenice začněte vysazovat již brzy na jaře. Navrch bio záhonu vysaďte salát v běžné sponě, v nižší vrstvě a po bocích mrkev, petržel, ředkvičky, tuřín, kedlubny, keříčková fazolky a nízko rostoucí hrách. Po sklizni časné zeleniny v druhé polovině května můžete na vrchní část vysadit papriku. Směrem dolů salát, černou ředkev, mrkev a cibuli. Na opačné straně rajčata, celer, košťáloviny, petržel, fazolky na zeleno a špenát. Jelikož bio záhon prosychá rychleji než záhony, velmi důležitá je pravidelná závlaha. Na zavlažování používejte nádobou s růžicí nebo hadici s růžicovitou násadou, aby nedocházelo k odplavování jemné vrstvy půdy.
Krok za krokem k bio záhonu
- Bio záhon široký 1,5 až 2 má dlouhý 3 až 10 m zakládejte v orientaci sever - jih.
- Nejdříve vykopejte základ do hloubky 20 až 30 cm. Zeminu uložte v blízkosti výkopu. 3 Do jámy vrstvěte do výšky 50 až 60 cm hrubý materiál, například posekané větve, pruty révy, kukuřičné kůrově, jakost rajčatové nebo bramborovou nať. Vše musí být posekané na kusy dlouhé 10 až 30 cm. Volné prostory vyplňte pilinami nebo dřevěnou drtí.
- Další vrstvu, drnově kostky, rozložte rovnoměrně travnatou stranou dolů. Vzniklé mezery vyplňte vykopané zeminy. Povrch upěchujte a urovnejte do výšky 10 cm, vše přikryjte 10 cm vrstvou hnoje.
- Navrch rozložte 25 až 30 cm vlhkého listí a listové hrabanky se zeminou. Vše urovnejte vrstvou zahradní zeminy hrubou asi 5 cm. Dále zvyšte záhon o 5 cm vyzrálým kompostem promíchaným s chlévským hnojem a následně 10 cm vrstvou dobře navlhčené rašeliny.
- Vrchní 15 cm část tvoří zahradní zemina s kompostem. Celý záhon by měl mít výšku 1 až 1,20 m.
- Do bio záhonu můžete zabudovat perforované trubky z PVC, kterými ho vydatně zalijeme. 3 takto připravený bio záhon na 7 až 14 dní přikryjte fólií. Po odkrytí, ještě před příchodem zimy, na povrch navrstvěte posečenou trávu.
- Konečný tvar má být oválný, případně stupňovitě upravený, se sklonem svahu maximálně 40%. Celý bio záhon musí být dobře udusaným. Půdu tak ochráníte před srážkami a poléváním. Rozkládající se organický materiál uvolňuje teplo minimálně tři roky. Životnost bio záhonu je pět až šest let.
Autor: Lenka Kostková
