Jaké košťáloviny můžeme pěstovat na zahradě?
Květen je optimální období pro jejich setí a výsadbu. Při současných klimatických změnách však musíme při jejich pěstování počítat s některými možnými odchylkami v termínech výsadby proti chorobám a škůdcům.
Zelí hlávkové
Má velké nároky na vláhu, zejména po vysazení a při tvorbě hlávek. Odrůdy zelí rozdělujeme na časné, poloraná a pozdní. Délka vegetačního období u brzkých odrůd je od 100 do 150 dnů, při středně raných od 130 do 180 dnů a při pozdních od 150 do 250 dnů. Dospělé rostliny dobře využívají menší množství srážek a rosu. Na teplotu zelí není příliš náročná. Stanoviště volíme vzdušné a otevřené. Velmi dobře se jí daří ve středních i těžkých půdách s dobrou vzlínavostí vody. V lehčích a suchých půdách roste špatně a dává malé úrody. Před vysázením sazenice důkladně polijeme, aby rostliny v prvních dnech po vysazení měli dostatek vláhy. Sázíme do rýh, které během ošetřování zahrnujeme tak, aby děložní lístky byly ve stejné výši s povrchem půdy. Rané odrůdy vysazujeme na vzdálenost 50 x 50 cm, letní 50 x 50 cm až 50 x 60 cm a pozdní odrůdy 60 x 60 cm až 70 x 70 cm.
Květák
Délka vegetačního období u brzkých odrůd je 95 až 105 dnů, při poloraná kolem 120 dní, při pozdních až 160 dní. Pro svou ranost je náročný na prostředí a pěstování. Jedním z rozhodujících činitelů dobré úrody je kvalitní podzimní příprava půdy se současným hnojením organickými a průmyslovými hnojivy. Na jaře zapracujeme do půdy superfosfát, draselná sůl nebo kombinované hnojivo. Nesmíme zapomenout na obsah molybdenu v půdě, neboť bez vyváženého obsahu tohoto prvku se růžice nebudou vytvářet podle našeho očekávání. Při vysazování používáme pouze silné a zdravé rostliny. Sázíme hlouběji do vydatně zalitých jamek. Rané odrůdy do sponu 50 x 50 cm nebo 60 x 40 cm, pozdní 60 x 50 cm až 70 x 50 cm.
Kedluben
Rané odrůdy vysazujeme na vzdálenost 0,25 x 0,30 m, poloraná na 0,30 má pozdní na 0,30 - 0,40 m. Délka vegetačního období raných odrůd je 85 až 95 dní, poloraná 100 až 120 dní a pozdních 150 až 160 dní. Zejména rané odrůdy jsou náročné na teplotu a vláhu. Nesnášejí kolísání suchých a vlhkých období, které jsou příčinou praskání hlíz. Nejvhodnější pro rané odrůdy jsou písčito-hlinité a písčito-humózní půdy, pro pozdní odrůdy jsou vhodné záhřevné hlinité půdy s obsahem vápníku, dobře zásobené živinami. Další příprava půdy je podobná jako u ostatních košťálovin.
Brokolice
Vzhledem připomíná přechodnou formu mezi květákem a ostatními košťáloviny. Pěstujeme jarní a podzimní odrůdy ve sponě 70 x 70 cm. Po vysazení záhony s košťáloviny okopávat, přihrnovat, zavlažujeme, ošetřujeme proti chorobám a škůdcům a udržujeme porost bez plevelů.
Kapusta hlávková
Ze všech košťálovin má nejmenší nároky na teplo. Vyžaduje však dostatek vláhy, která je základem úspěšného pěstování. Nároky na půdní podmínky má podobné jako zelí. I při něm rozlišujeme odrůdy rané, poloraná a pozdní. Sazenice raných odrůd vysazujeme do sponu 40 x 40 cm, poloraná do sponu 50 x 50 cm a pozdních do sponu 60 x 60 cm.
Kadeřávek
Netvoří hlávku a je velmi otužilý proti nízkým teplotám. Má skromné nároky na prostředí. Známe odrůdy nízké a vysoké. Nízké vysazujeme do sponu 50 x 50 cm a vysoké 70 x 70 cm. Délka vegetačního období je 100 až 150 dnů.
Kapusta růžičková
Od ostatních košťálovin se liší charakteristickou stavbou. Příprava pozemku je stejná jako u ostatních košťálovin. Dobře využívá organická hnojiva. Sazenice vysazujeme do sponu 60 x 60 cm nebo 50 x 70 cm. Husté vysazování snižuje úrodu a jakost růžiček.
Autor: Lenka Kostková
