Proč pěstovat višně?
Pěstovat nebo nepěstoval višně? Možná více si kladou tuto otázku. Vždyť jejich ovoce je kyselé a trpké. Neměli bychom však zapomínat, že je bohatým zdrojem vitaminů. V zahradě bychom měli mít alespoň jeden strom tohoto zajímavého ovocného druhu.
Rozlišujeme višně pravé a sladko višně - kříženci třešně a višně. Patří k méně náročným ovocným stromem - odolné proti mrazu je dřevo i pupeny. Jelikož jsou odolnější než třešně, dají se pěstovat i ve vyšších polohách. Nemají vysoké nároky na kvalitu půdy, s výjimkou zamokřených a těžkých. Nejlépe se jim daří na písčito-hlinitých půdách. Dobře snášejí i sucho, pokud jsou révy mahalebka. V sortimentu se vyskytují hlavně odrůdy samosprašné.
Pěstování
Višně patří mezi méně vzrostlé stromy se širokou korunou a pěstují se nejčastěji jako čtvrt kmene. Jako podnož je nejpoužívanější mahalebka, pro velkopěstitele je vhodnější třešeň ptačí. Jelikož višeň patří mezi nejrychlejší pučící ovocné druhy, je důležité jejich sázet na podzim po 15. říjnu nebo velmi brzy na jaře do nalévání pupenů. V prvních letech je náročnější na řez, protože přirozeně vytváří hustou korunu s dlouhými, obloukovitě prohnutými větvemi. Důležité je proto pravidelně prořídne a prosvětlovat korunu, jakož i zkracovat větve.
Proč konzumovat višně?
Plody obsahují provitamín A, vitamíny skupiny B, pektin, organické kyseliny, z minerálních látek hlavně fosfor, jód, vápník a železo. Jsou i dobrý zdroj draslíku. V přírodním léčitelství mají bohaté využití, protože mají příznivý vliv na činnost jater, ledvin a střev, jsou močopudné, tedy vhodné pro osoby s onemocněním na revma a dnu. Pro vysoký obsah jódu by měli višně konzumovat lidé s poruchami štítné žlázy. Sušené plody jsou výborná náhrada bonbónů pro děti, dospělé během chladných večerů zahřeje griotka, nejsou vyrobena z umu a višní a víkendu všech potěší višňový koláč s drobenkou.
Osvědčené odrůdy
'Érdi Bötermö' pochází z Maďarska. Je to samosprašná odrůda, plody jsou středně velké až velké, dužina středně pevná, šťavnatá. Plody nepraskají a jsou odolné proti monilióze. Je to jedna z nejsladších višní. Dozrává koncem června až začátkem července. Hodí se do teplejších oblastí.
'Fanal' vyšlechtili v Německu, je samosprašná, s velkými plody. Dužnina má ostrou nakyslou chuť a dobře se odděluje od pecky. Dozrává v polovině července, netrpí monilióze, využívá se v sadech na mechanizovaný sběr. Je velmi dobrý opylovač pro cizosprašné višně.
'Meteor kora' je samosprašná sladkovišňa vyšlechtěna v Maďarsku, středně náchylná na monilióze. Má středně velké sladší plody, dozrává v polovině června. Tato velmi kvalitní odrůda by neměla chybět ve vaší zahradě.
Morela pozdní'je samosprašná francouzská odrůda se středně velkými, tmavšími plody nakyslou chuť. Dužina se odděluje od pecky, plody nepraskají, dozrávají koncem července. Její předností je, že se hodí i do středních a vyšších poloh, je však náchylnější k monilióze.
'Morellenfeuer' pochází z Dánska. Tato samosprašná odrůda se středně velkými plody nakyslou, aromatické chuti dozrává v polovině července. Plody nepraskají. Odrůda je méně citlivá na monilióze a je vhodná i do vyšších poloh.
'Újfehertói fürtös' je samosprašná maďarská odrůda s velkými plody. Dužnina je velmi dobrá, aromatická, oddělitelná od pecky. Plody dozrávají v polovině července. Odrůda dobře rodí i ve vyšších polohách a netrpí monilióze. Určitě byste pro ni měli najít místo ve své zahradě.
'Gerema' je novinka na našem trhu. Je to slabě rostoucí německá odrůda, rezistentní proti monilióze. Dozrává koncem července až začátkem srpna. Plody jsou velké, pevné, tmavě červené. Velmi brzy nastupuje do rodivosti a přináší velmi vysoké úrody.
