Jak prát podložky do koupelny?
Koupelnová podložka je malý kus textilu, který má ale velký vliv na hygienu, bezpečí i atmosféru v koupelně, a proto si zaslouží péči, která se neodbývá. Při praní nejde jen o to „hodit ji do pračky“, ale o citlivé zacházení podle materiálu, povrchové úpravy a způsobu používání. Kdo se naučí prát podložky systematicky a s respektem k jejich konstrukci, ten prodlouží jejich životnost, udrží barvy živé a hlavně zabrání tomu, aby se z nich stal mokrý lapač bakterií. V následujících odstavcích projdeme celý postup od třídění přes předpírku až po sušení a mezidenní údržbu, aby koupelna zůstala svěží i v hustém provozu domácnosti.
Než vůbec otevřete zásuvku s práškem, podívejte se podložce na štítek a na zadní stranu. Rozlište savé textilie (bavlna, bambus, mikrovlákno, směsi) od pěnových výplní s paměťovou pěnou a od podložek s protiskluzovým zátěrem z latexu, TPR nebo PVC; každá kategorie snese něco jiného. Separujte tmavé a světlé kusy a velurové či flokované povrchy posílejte do jemnějších programů, zatímco hutné froté vydrží víc. U kamenných či křemelinových „podložek“ (diatomitových desek) si všimněte, že se neperou vůbec – čistí se jenom povrchově a suší se na výšku. Před praním prohmatejte lemování a ozdobné třásně, protože uvolněné niti vám ve vaně pračky udělají nepořádek a mohou zanést filtr. A pokud je na rubu protiskluz z latexu, otestujte ho prstem – drolivý, lepivý nebo popraskaný znamená režim na nižší teplotu a bez sušičky, jinak riskujete odlupování a zalepení bubnu.
Skvrny a zápach řešte dřív, než se z nich stane „resident“ – tedy hned po koupeli, ne až za týden. Solitérní fleky od make-upu, barvy na vlasy, zubní pasty nebo olejů potřete malou dávkou tekutého pracího prostředku, žlučového mýdla nebo pasty z prášku a vody a nechte 10–20 minut působit; u mastnoty pomáhá kapka prostředku na nádobí, ale pak vždy důkladně vymáchejte. Vlhké, zatuchlé podložky nenechávejte zmuchlané na zemi ani přes vanu – pověste je hned po sprše tak, aby k nim šel vzduch, ideálně na háček nebo sušák, jinak se v nich rozjede biologie. Při silném zápachu přidejte do předmáčení lžičku peroxidu sodného (perkarbonátu) nebo hygienického aditiva na textil a držte se dávkování, abyste nevyžrali barvu. Na barevné prádlo použijte kyslíkové bělidlo „color-safe“, na bílé froté můžete sáhnout po klasickém kyslíkovém bělidle a na závěr přidejte jedno extra máchání. Aviváže používejte střídmě nebo vůbec, zejména u mikrovlákna – obalují vlákna, snižují savost a zhoršují protiskluz, čímž z podložky dělají efektní, ale méně funkční kobereček. Jestli máte domácí mazlíčky, nejdřív z obou stran vytřepejte chlupy, případně je strhněte gumovým kartáčem, ať vám nezanese filtr pračky.
Program, teplota a otáčky rozhodují o tom, zda vyperete jemně, nebo podložku „uvaříte“. Bavlněné a bambusové froté snesou běžně 40 °C, bílé kusy občas 60 °C (pokud to štítek dovolí), ale směsové materiály a mikrovlákno držte u 30–40 °C, aby nepoškodily vlákna a barviva. Pěnové jádro s paměťovou pěnou často patří jen do ručního praní nebo na krátký jemný cyklus v pytli na prádlo a s minimem odstřeďování; plný buben a vysoké otáčky z nich udělají vrásčitou „buchtu“. Volte tekutý prostředek, lépe se rozpouští a nedělá mapy; prášek může zůstat v husté smyčce froté, pokud perete na studeno. Kapsle používejte jen u větších náplní – na jednu podložku jsou často předávkované. Otáčky držte spíše střední (800–1000), aby rubový zátěr nepracoval a švy se nevytrhaly, a přidejte extra máchání, protože podložky jsou husté a rády v sobě drží zbytky detergentu. Máte-li podložku s protiskluzem, vložte ji do ochranného pytle a perte samostatně nebo s jemným prádlem, aby zátěr nedostal „šmirgl“ od zipů a háčků.
Sušení je kritický krok, kde se láme životnost – spěch se tady nevyplácí. Podložky bez zátěru lze sušit v sušičce na šetrný program s nízkou teplotou, ale ty s latexem, TPR nebo PVC nechte vždy volně proschnout na rovině nebo přes dvě šňůry, aby se nedeformovaly. Pěnová výplň se suší pomalu – vymačkejte vodu ručníkem, vytvarujte do roviny a otočte několikrát během schnutí; přímé slunce nebo horký radiátor mohou pěnu zpuchřet. Před pověšením podložku protřepejte do „nadýchané roviny“ a prsty rozčešte smyčky froté; drobná péče zamezí zatvrdnutí a šmouhám. Pokud máte větráček nebo odvlhčovač, usaďte je poblíž sušáku – cirkulace vzduchu zkrátí dobu schnutí a sníží riziko zatuchliny. Nikdy nesušte podložku připláclou na kachličky nebo ve dně vany – bez vzduchu začne z rubu plesnivět, a ani vůně aviváže to nezakryje. Gumové a plastové koberečky do sprchy (děrované) jen osprchujte horkou vodou, vytřete, dezinfikujte jemným roztokem a nechte odkapat špuntem dolů; sušička jim nesvědčí.
Frekvence praní a „mezikroky“ rozhodují o tom, jak bude koupelna vonět mezi hlavními praními. V domácnosti s jedním až dvěma lidmi perte savé textilní podložky jednou týdně, při dětech, seniorech nebo zvířatech klidně každé 3–4 dny; protiskluzné gumové rohože a sprchové vložky oplachujte po každém použití a desinfikujte jednou týdně. Každý den po koupeli podložku zvedněte, protřepejte a pověste tak, aby rub dýchal; dvakrát týdně ji vyvětrejte přímo u okna. Při dlouhotrvající vlhkosti v bytě zvažte malý odvlhčovač, koupelně uleví víc než další dávka aviváže. Pokud se objeví plíseň, sáhněte po kyslíkovém běliči a vyperte na horní doporučenou teplotu, u gumových rohoží použijte ředěný roztok dezinfekce na plasty a vždy následně důkladně opláchněte. Zápach, který se vrací do 24 hodin po vyprání, je signál, že je potřeba prodloužit máchání, zvednout teplotu v rámci štítku nebo zkrátit interval praní. Až budete podložky ukládat, neskládejte je „na placato“ do těsné police – volně je srolujte, aby nepřijaly zatuchlý pach skříně.
Mezi „velkými praními“ udržujte mikrohygienu a podložky se vám odmění delší výdrží i lepším vzhledem. Po každém sprchování je zvedněte z podlahy, protřepejte a pověste tak, aby okraje visely volně a vzduch šel i na rub. Jednou týdně jim dopřejte rychlé osvěžení v krátkém máchacím cyklu bez pracího prostředku, jen s šálkem bílého octa do přihrádky na aviváž nebo s hygienickým aditivem určeným pro textil; octový zápach během sušení zmizí a vlákna se „odmastí“. Filtr pračky po podložkách pravidelně čistěte – zadržené vlasy a chmýří jsou důvodem, proč se v bubnu drží pachy, a choulostivější věci to odnesou jako první. Pokud podložky rotujete, označte si rub fixem „1/2/3“ a střídejte je po týdnech, jedna se pere a suší, druhá slouží, třetí odpočívá; snížíte opotřebení i mikrobiální zátěž. Při prvních známkách „tvrdnutí“ froté ho zkuste zachránit lázní s trochou jedlé sody a teplou vodou, poté plné máchání a sušení s dobrým prouděním vzduchu. Když se i přes péči začnou lámat gumové body protiskluzu nebo se trvale drží zatuchlý pach, neberte to osobně – materiál dožil a je bezpečnější ho nahradit novým kusem.
Autor: Martina Dvořáková
