Jaký je rozdíl mezi ponorným a kalovým čerpadlem? -
Když se řekne „ponorné“ a „kalové“ čerpadlo, leckdo má pocit, že jde o totéž – prostě se to ponoří a čerpá to vodu. Není to tak: ponorné čerpadlo je specialista na čistou až mírně znečištěnou vodu, zatímco kalové je stvořené pro špínu, písek, vlákna a kusové nečistoty. Základní rozdíl je v tom, co čerpadlo bezpečně „spolkne“, jak vysoko vodu vytlačí a jak dlouho to zvládne dělat bez ucpání či poškození. V následujících odstavcích si tenhle praktický rozdíl rozložíme do konstrukce, parametrů, použití, instalace i rozumného výběru, abyste kupovali smysluplně, nejen podle líbivých čísel na štítku.
Konstrukce a hydraulika napoví mnohé: typické „ponorné“ čerpadlo do studny, jímky nebo sudu sází na štíhlejší tělo, vyšší otáčky a oběžné kolo optimalizované pro tlak, často s jemným sacím košem, který nepustí větší částice. Kalové čerpadlo má naopak robustní šasi, širší průtokové cesty a oběžná kola typu vortex/kanálové, někdy dokonce řezačku (macerační nůž), aby rozmělnilo hadry, vlákna či pevné kaly. To je důvod, proč se ponorné čerpadlo hodí pro čirou vodu, drenáže, nádrže a zavlažování, zatímco kalové se posílá do septiků, stavebních výkopů, zatopených sklepů plných bahna nebo dešťových jímek s pískem. Rozdíl bývá i v průchodnosti: u ponorných se bavíme o jednotkách milimetrů, u kalových klidně o 20–35 mm i víc, podle třídy. Tím se mění i životnost: co je u ponorného hrozbou (písek, vlákna), je u kalového běžný provozní stav, se kterým se počítá. Shrnuto: ponorné čerpadlo staví na vyšším výtlaku a menší průtočnosti s menšími částicemi, kalové na větším průměru průchodu a odolnosti proti ucpávání i za cenu nižšího tlaku. A to je také důvod, proč kalové čerpadlo nebývá ideální na zalévání tryskou, ale exceluje při rychlém odčerpávání špinavé vody z malých hloubek.
Parametry a křivky výkonu jsou druhá půlka pravdy: každé čerpadlo má tzv. dopravní výšku (maximální výtlak) a průtokovou křivku, které říkají, kolik vody proteče při určitém tlaku. Ponorné čerpadlo umí často vyšší výtlak, takže tlačí vodu do vyšších pater nebo přes delší hadice s větší tlakovou ztrátou, ale nesnáší velké částice a viskózní směsi. Kalové čerpadlo dává vyšší průtoky na malých výškách, zato s přibývajícím odporem rychle „uvadá“ – to je daň za široké průtokové kanály a anti-ucpávací geometrii oběžného kola. Nezapomeňte, že průměr hadice a zpětná klapka dělají obrovský rozdíl: malý průměr a ostré kolena přidají ztráty, které umí „sežrat“ i polovinu papírového průtoku. Do hry vstupuje i elektrika: rozběhové proudy, tepelná ochrana, třída izolace, možnost trvalého provozu S1 vs. přerušovaného S3, to vše napoví, jestli čerpadlo zvládne dlouhou práci bez přestávek. Bezpečnost hlídá plovák nebo elektrodová sonda proti chodu nasucho; u kalových je dobré mít i ochranu proti zablokování oběžného kola. Prakticky: vybírejte podle své nejvyšší potřebné dopravní výšky, požadovaného reálného průtoku v místě odběru a velikosti částic, které ve vodě jsou – teprve potom řešte příkon ve wattech. Tím se vyhnete časté chybě, kdy se kupuje „nejvýkonnější podle wattů“, ale systém stejně neteče, protože se netrefila hydraulika.
Použití podle média je třetí klíč: čistá voda, dešťová voda s jemným kalem, odpadní voda se zrny písku, vláknitý nepořádek ze sklepů, nebo přímo fekální směs – to jsou různé světy. Do špinavé vody s pevnými nečistotami, pískem, vláknem či kalem patří kalové čerpadlo, do čisté až mírně znečištěné vody patří ponorné. Ponorné čerpadlo zazáří při zavlažování z nádrže, u vodárny s tlakovou nádobou, v retenční nádrži, na přečerpávání čiré vody ze studny či bazénu. Kalové patří do stavebního výkopu s bahnem, do zatopeného sklepa po bouřce s naplaveninami, k septiku, do čerpacích jímek s vláknitým odpadem a k odvodnění ploch, kde se do vody míchají pevné částice. Hraniční situace, například drenáž s trochou písku, se dá řešit „univerzálnějším“ kalovým s menší průchodností a jemným košem, nicméně na tlakové zavlažování přes pistoli nebo kapénky už pak často chybí „šťáva“. Stejně tak platí, že i kalové čerpadlo má limity: dlouhé hadice malého průměru a velký převýšení jeho průtok drasticky srazí. Rozhodnutí proto nestojí na značce, ale na povaze vody, délce a profilu potrubí a požadovaném režimu provozu.
Instalace a provozní detaily rozhodují, jestli papírové parametry uvidíte i v realitě. Začněte hydraulikou: volte co největší průměr hadice/potrubí, omezte kolena a vždy přidejte zpětnou klapku, aby voda po vypnutí nesjela zpět a nezatěžovala rozběh. Elektricky dbejte na správný jištění a dostatečný průřez kabelu, dlouhé prodlužky tenkého průřezu umí zabít krouticí moment motoru i ochranu. Vždy si pohlídejte ochranu proti chodu nasucho – plovák, hlídání hladiny nebo tlakový spínač, u kalových dává smysl i pravidelné „propláchnutí“ čistou vodou po práci. V agresivních nebo abrazivních médiích (písek) sáhněte po tvrdších materiálech oběžného kola a odolnějším těle, nerez či litina snesou víc než tenký plast. Po každé akci rychle zkontrolujte sací koš, vnitřek a těsnění; údržba po pár minutách vám ušetří výměnu mechanické ucpávky za pár tisíc. Nejčastější reálné problémy jsou dva: ucpání/namotání vláken na oběžné kolo a suchoběh, který spálí mechanickou ucpávku během minut – prevence je levnější než servis. Pokud čerpáte fekálie nebo „chlupaté“ vody, zvažte model s řezačkou a počítejte s kratšími servisními intervaly.
Životnost, energie a náklady nejsou jen o cenovce v e-shopu, ale o „fitu“ mezi čerpadlem a úlohou. Příliš slabé čerpadlo poběží dlouho, bude se přehřívat a spotřeba na kubík vody vyjde překvapivě draho; příliš „tlakové“ ponorné čerpadlo zase ve špinavé vodě rychle odrovnáte pískem a vláknem. Na průtoky do blízka a do výšky do pár metrů se energeticky i provozně často vyplatí kalové; na delší trasy a vyšší patra se zaplatí ponorné s vyšším výtlakem a vhodnou hadicí. Všímejte si účinnosti, ne jen příkonu – dva modely se stejnými watty mohou mít o desítky procent rozdílný reálný výkon v místě potřeby. Materiály (nerez, litina, technopolymery), kvalita mechanické ucpávky (karbid křemíku vs. uhlík/keramika) a délka záruky/servisní sítě často vysvětlí, proč stojí „stejné watty“ u různých značek jinak. Chytrý nákup není nejlevnější krabice, ale nejnižší cena za vyčerpanou kubíkovou hodinu v typické zátěži, kterou opravdu máte. A když už šetřit, tak na doplňcích, ne na ochranách a materiálech, které drží čerpadlo při životě.
Jak se tedy správně rozhodnout bez zbytečné vědy? Potřebujete-li tlačit čistou až mírně znečištěnou vodu do vyšších pater, přes filtraci nebo tryskou zalévat – volte ponorné; chcete-li rychle odčerpat špinavou vodu s pevnými částicemi a vláknem na krátkou vzdálenost a malé převýšení – berte kalové. Když si nejste jistí, změřte výšku výtlaku od hladiny po výpusť, sečtěte délku a „překážky“ v hadicích, odhadněte velikost nečistot v médiu a definujte si požadovaný průtok v litrech za minutu; tohle čtyřčíslí vás k dobrému výběru dovede spolehlivěji než jakékoli marketingové slogany. Myslete na to, že průměr hadice je „zdarma“ výkon – větší průměr často zázračně zvedne reálný průtok. Do špinavých médií přidejte groše na servisní přístup, proplach a kvalitní ochrany; v čisté vodě naopak oceníte vyšší výtlak a klidnější chod. U výběru značky dejte přednost těm, které transparentně uvádějí celé výkonové křivky, ne jen „max“ čísla; to je známka poctivosti a méně nepříjemných překvapení v terénu. A až budete mít vybráno, poslední kontrola zní: odpovídá průchodnost částic realitě vaší vody, a máte ochranu proti suchoběhu – pokud ano, jste připraveni čerpat bez nervů.
Autor: Martina Dvořáková
