Jaký má být dětský pokoj?
Dětský pokoj do značné míry formuje duševní a fyzické zdraví dětí. V tomto vícefunkčním prostoru si dítě hraje, učí se, setkává se s přáteli i relaxuje. Zařízení a vybavení dětského pokoje by proto mělo odrážet fyzický i duševní vývoj dítěte. Dětský pokoj se mění s věkem, takže má být prostorný, aby v něm bylo dost místa a pohodlí pro hru i učení.
Umístění dětského pokoje
Zpočátku dítěti stačí i kout v ložnici rodičů. Ale ačkoliv postýlka a přebalovací pult zaberou jen malý prostor, je potřeba počítat s uspokojováním jeho hygienických potřeb. Místo na koupání a přebalování má být v teplé místnosti bez průvanu, kouře a jiných zplodin. Dětský pokoj nejmenších dětí má být v těsné blízkosti ložnice, resp. kuchyně. Požadavky na prostor s věkem rychle rostou. Asi od jednoho a půl roku se dítě začíná samostatně pohybovat po bytě, později se věnuje hře. Jde vlastně o první "práci", kterou mají rodiče respektovat a vytvořit pro ni podmínky. V předškolním a mladším školním věku by měli mít rodiče dítě stále pod kontrolou a mít s ním kontakt i při provádění domácích prací.
Vhodné osvětlení
Kvalitní denní osvětlení umožní orientace pokoje na jižní stranu, přičemž nejdůležitější je osvětlení pracovního stolu. Kromě přirozeného světla od okna má být stůl osvětlen lampou s pohyblivým ramenem, vybavenou kompaktním zářivkovým zdrojem, která má být kvůli bezpečnosti napevno umístěn. Hlavní osvětlení musí splňovat světelné požadavky nejen na hry a úklid pokoje, ale i na různé jiné aktivity. Osvětlovací těleso a světelný zdroj mají být dostatečně odolné proti rozbití. Regulace hlavního osvětlení pomocí stmívače umožňuje nastavit vhodný režim (večerní usínání, ošetřování nemocného dítěte, hry). Vhodně tvarovaný podhled zase může ukrývat nepřímé osvětlení, které podtrhne příjemnou atmosféru prostoru. Pamatujme i na bezpečnost elektrických zásuvek, abychom děti chránili před zraněním elektrickým proudem. V dětském pokoji a v ostatních částech domu je důležité zásuvky umístit tak, aby malé děti na ně nedosáhly, nebo je uzavřít bezpečnostními kryty.
Uspořádání nábytku
Aby se dítě cítilo bezpečně, je podstatné umístění jeho lůžka. Pokud máme jedináčka, není problém s osvědčeným umístěním proti dveřím, které dítě uklidňuje. Než přibude další potomek, máme čas promyslet si polohu dalšího lůžka. Nejběžnější je rovnoběžné umístění, které přirozeně vymezuje sourozencům jejich teritorium. V tom případě potřebují i vhodný odkládací stolek. Lůžka umístěná za sebou přivítají starší děti a sourozenci opačného pohlaví, neboť tak mají více soukromí. Prostor nad lůžky pak můžeme využít k umístění polic či nástěnek. Zajímavé je umístění lůžek do tvaru písmene L, kopírující roh místnosti.
Předškoláci a školáci
Kromě lůžka zabírá spoustu místa skříň na šaty. Její velikost a vnitřní členění mají odpovídat tělesným proporcím dítěte, aby ji mohlo samostatně používat. Ukládání hraček a jiných dětských pokladů vyžaduje další úložné prostory různé velikosti. Předškoláci a školáci mají rádi zásuvky, boxy a kontejnery na kolečkách. Na školní pomůcky však potřebují snadno přístupné skříňky, poličky či zásuvky blízko pracovní plochy. V dětském pokoji musí zůstat i dost místa na hraní, kterým může být například kobercová plocha. U vlastního stolu dítě píše domácí úkoly, modeluje, maluje a věnuje se dalším činnostem, které má dělat vsedě. Zvláštní pozornost tedy vyžaduje židle, která má mít nastavitelnou výšku sedáku i opěradla. Nejstabilnější je židle se středovou podnoží s pěti rameny. Součástí vybavení dětského pokoje mají být i zařízení pro pohybové aktivity - žebřiny, houpačky nebo síť. Pokud žijí v pokoji dvě děti, je potřeba se vším počítat dvojmo. Když jsou ještě malé, je uspořádání jednoduché a společný pokoj je pro ně nadlouho výhodou. Děti rozdílného věku a pohlaví se často dostávají do kolizí, takže požadavky na přestavbu či alespoň reorganizaci se zanedlouho dostanou na program dne.
Dva v jednom pokoji
Přechod dětí na druhý stupeň základní školy provázejí výrazné vývojové změny, které můžeme shrnout do pojmu puberta. Donedávna milé dítě, které se těšilo na náš návrat z práce, najednou bojuje o soukromí, vlastní prostor i jeho ztvárnění. Po určité době nezbývá než těmto požadavkům vyhovět. Kolizní situace vzniká, pokud musíme do jedné místnosti vtěsnat prvňáčka a studenta střední školy. Oba se v jiném čase připravují do školy a spí, jejich zájmové aktivity jsou rovněž odlišné. Studenti při přípravě do školy používají počítač, který musí mít samostatný stolek. Dospívající potřebují více prostoru na sportovní potřeby a audiovizuální techniku, malého sourozence zase nadchne každá stavebnice. Adolescent se chce scházet se svými vrstevníky. Ideální je rozdělit místnost příčkou, ale prostor to ne vždy umožňuje. Východiskem může být alespoň paraván, závěs či předěl v podobě policové sestavy. Dobrým řešením je i pohyblivá látková stěna z vertikálních žaluzií umístěných v rámech na stropě a podlaze. Ve starším domě s vysokými stropy získáme samostatný prostor vestavbou dřevěné galerie.
Barevnost a materiály
Vzhled dětského pokoje ovlivňuje i budoucí schopnost dítěte vnímat estetické hodnoty. Prostor a předměty, kterými ho obklopíme v raném dětství, budou později formovat jeho názor na životní styl. Malé děti milují výrazné barvy, což ovšem neznamená, že všechny plochy v dětském pokoji musí být barevně agresivní. Velké plochy by měly mít tlumené barvy teplých odstínů. Menší plocha, která v prostoru není dominantní, může mít výraznější barvu.
Výběr materiálu podlahy je podmíněn i věkem dítěte. Proto volme materiály s ohledem na budoucí aktivity. Ideální je podlaha z linolea nebo korku, snadno čistitelné koberce a parkety z lakovaného dřeva. Podlaha v pokoji školáka může být i z PVC, které snese i méně ohleduplné zacházení. Část stěny upravme omyvatelnými barvami, tapetami či obklady, které poslouží i jako školní tabule.
