Žehlička je každodenní potřebou, kterou považujeme za danou. Nikdo nemá opravdu rád žehlení ani při dnešní pokročilé technologii využívající napařování.
Žehličky prošly dlouhým vývojem od původních těžkých zařízení, které popálilo mnoha ženám ruce, protože se zahřívalo přímo v ohni.
Většina žehliček má žehlicí plochu z nerezové oceli. Říká se jí také inox a je to slitina obsahující 10-30% chromu, díky čemuž nekoroduje a je odolná horku.
Některé žehličky mají keramickou vrstvu na jádru z hliníku nebo z plastu. Keramika je anorganický materiál vyráběný z keramické hlíny, která je po vypálení tvrdá a křehká. K jádru je keramická vrstva připojená nebo připečená.
Keramika je dobrým vodičem tepla a pomáhá ho distribuovat rovnoměrně po povrchu. Je odolná, eliminuje statickou elektřinu a brání tomu, aby se k ní oblečení při vysoké teplotě nepřilepilo.
Nerezová ocel je odolný a hygienický kov, protože se dá snadno čistit. Umožňuje rovnoměrnou distribuci tepla.
Méně kvalitní keramické žehličky se mohou v průběhu času opotřebovat a začít loupat. Nerezové žehličky se mohou při vyšší teplotě přilepit na obtisky nebo lepidlo na oblečení. Oba typy se při vysokých teplotách zachycují nebo taví lehké materiály jakým je hedvábí.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu