Kolik váží KB blok?
Otázka „Kolik váží KB blok?“ zní jednoduše, ale ve skutečnosti záleží na konkrétním typu, rozměru a provedení tvárnice. Jedna věc je rozměr v centimetrech, druhá geometrie dutin, povrch a třeba i momentální vlhkost materiálu. Obecně ale platí, že se hmotnost jednotlivých kusů pohybuje přibližně od 13 do téměř 30 kilogramů podle řady a velikosti. V následujících odstavcích najdete praktický přehled, jak v té záplavě možností číst čísla tak, aby dávala smysl pro nákup, logistiku i samotné zdění.
Pod označením KB blok se skrývá modulová řada betonových tvárnic a jejich variant, nikoli jeden jediný výrobek. Nejčastěji se na stavbě potkáte s plotovými a zdicími tvárnicemi rozměru přibližně 390 × 190 × 190 mm, buď hladkými, nebo štípanými. Názvosloví typu KB 1-20 A (hladká) a KB 1-21 B (štípaná) odkazuje na rozměr, povrch a konstrukci dutin, což se přímo promítá do hmotnosti. Hladké tvárnice mají obvykle o něco nižší hmotnost díky tenčím lícům a menší drsnosti, zatímco štípané působí masivněji a bývají o pár kilogramů těžší. Konkrétní čísla se liší podle série a barvy, ale pro orientaci je dobré znát reálné údaje z katalogu a e-shopů výrobce. U hladké KB 1-20 A počítejte přibližně s 16–17 kg na kus, kdežto u štípané KB 1-21 B bývá hmotnost typicky kolem 19–21 kg. Existují i další varianty, například jednostranně štípaná KBF 20-1 B s hmotností okolo 20 kg, která slouží jako lícové řešení pro pohledové plochy. Rozdíly v jednotkách kilogramů nejsou náhoda, ale výsledek rozdílné netové plnosti (podílu betonu vůči dutinám) a výrobních tolerancí. Proto se při srovnávání dvou tvárnic dívejte nejen na rozměr, ale i na kód výrobku – skrývá v sobě konstrukční detail, který váhu přímo ovlivňuje. A pokud stavíte podle projektové dokumentace, přebírejte hmotnosti z konkrétních položek, ne z obecné tabulky.
Zcela jinou kapitolou je ztracené bednění (KB ZB), které funguje jako forma pro zalití betonem a samo se stane součástí stěny. Protože jde o duté prvky určené k vyplnění betonem, jejich prázdná hmotnost je relativně nízká vzhledem k půdorysné ploše. Výrobce nabízí více tlouštěk a délek, a tím pádem i různé váhy na kus. Například ZB 20 o rozměru 190 × 190 × 390 mm mívá přibližně 13,5–13,7 kg. Větší ZB 40 (400 × 250 × 500 mm) už váží zhruba 29 kg a paleta 30 kusů má přibližně 928 kg. Protilehlým příkladem je subtilní ZB 10 (250 × 100 × 500 mm), které samo o sobě váží kolem 16,6 kg, ale díky většímu počtu kusů na paletě přesáhne paleta 1,35 t. Z toho plyne praktické pravidlo: čím větší prvek a čím masivnější stěna tvárnice, tím víc kilogramů na kus a tím rychleji nabíhá hmotnost celé dodávky. Pokud navíc počítáte s prolitím jádra betonem, dává smysl odděleně sledovat hmotnost tvárnic a hmotnost čerstvého betonu, protože výsledná zeď bude výrazně těžší. Na dopravě i manipulaci se to projeví drastickým rozdílem v počtu potřebných cest a mechanizace.
To, jak moc bude konkrétní KB blok vážit, neurčuje jen číselný rozměr, ale především kombinace materiálové hustoty, netové plnosti a okamžité vlhkosti. Výrobce u vybraných typů uvádí objemovou hmotnost řádově 1150 kg/m³ u KB 1-20 A a 1300 kg/m³ u užší KB 1-15 A, přičemž je třeba počítat s tolerancí ±10 %. Objemová hmotnost zde zahrnuje dutiny prvku, takže nejde o hustotu betonu jako takového, ale o průměr za celý kus včetně vzduchu uvnitř. V praxi to výborně vysvětluje, proč dvě tvárnice s podobným vnějším obrysem mohou mít váhově rozdíl v jednotkách až desítkách procent – prostě se liší tloušťkou stěn a geometrií děr. Dalším faktorem je voda: nasákavost čerstvě vyrobené nebo promoklé tvárnice přidává klidně stovky gramů až jednotky kilogramů, zejména v poréznějších variantách. Proto se výrobní hmotnosti obvykle udávají „suché“ a v logistice se pro jistotu přidává rezerva, aby nákladní vozidlo nepřekročilo povolenou nosnost. Pro realizační firmu se vyplatí počítat se „zhoršenou“ hmotností během deštivých období a při skladování na volném prostranství.
Když potřebujete rychle odhadnout hmotnost tvárnice, můžete si pomoci jednoduchým inženýrským postupem. Vezmete vnější rozměry, spočítáte objem kvádru a ten vynásobíte tzv. efektivní hustotou, která zahrnuje dutiny. Pro běžnou dutinovou plotovku 390 × 190 × 190 mm vychází objem 0,014079 m³. Pokud by byla plná, hmotnost by při 2200 kg/m³ byla zhruba 31 kg, ale protože reálně je dutinová, násobíte koeficientem plnosti mezi 0,5 a 0,6. Tím dostanete rozmezí 15,5 až 18,6 kg, což dobře odpovídá uváděným katalogovým údajům pro hladkou KB 1-20 A. Kontrolou proti reálu: výrobce/e-shop u KB 1-20 A uvádí hmotnost 16,8 kg na kus, takže výpočet sedí řádově i v jednotkách kilogramů. Stejný trik funguje i pro ztracené bednění; jen je potřeba uvažovat, že výsledná zeď po vyplnění betonem bude mít zcela jinou finální hmotnost, protože doplníte tisíce kilogramů výplně. Na projektové úrovni pak stejně počítáte s přesnými čísly z tabulek, ale pro logistiku, cenotvorbu a předběžný výběr mechanizace je takový odhad rychlý a dost přesný.
Pro praxi je skoro důležitější než hmotnost jednoho kusu to, kolik váží paleta a co to znamená pro dopravu, skladování a ruční manipulaci. U ztraceného bednění ZB 10 má paleta asi 1353 kg, u hladké KB 1-20 A zhruba 1033 kg a u masivního ZB 40 kolem 928 kg, takže rozdíly mezi řadami jsou zásadní i pro výběr vozidla a jeřábu. Těžší paletu už neodveze kdejaký přívěs a na stavbě se bez mechanizace rychle vyčerpají síly – nepodceňte proto nakládku, vykládku ani únosnost podkladu. Z hmotnosti také vyplývá ergonomie: pro ruční přenášení je komfortní spíš hladká 1-20, zatímco štípané a širší prvky chce brát ve dvou nebo s pomůckami. Při objednávce počítejte s rezervou 5–10 % kusů na prořezy a ztráty, ale s ohledem na hmotnost a cenu dopravy je rozumné plánovat doplnění po ucelených paletách. Dobrá praxe je sepsat si pro stavbu vlastní „hmotnostní kartu“ – ke každé položce poznamenat kusovou a paletovou hmotnost, počet kusů na paletě a přidat fotku, ať má osádka skladby materiálu v oku. Ušetříte tím čas i peníze, protože každý zbytečný průjezd a každá zbytečně přeložená paleta stojí víc než pár minut plánování.
Autor: Martina Dvořáková
