Kuchyně - praktické uspořádání šetří naše nohy
Praktičnost řešení kuchyně závisí spíše na uspořádání jednotlivých funkčních zón než na její velikosti. Studie dokazují, že špatně navržená kuchyně může způsobit to, že v ní nachodíte více než 200 kilometrů za rok! Kuchyně má několik funkcí, které jsou při přípravě jídla rovnocenné.
První funkcí je skladování potravin ve skříňkách,
v chladničce a v mrazničce. Odtud potraviny putují do mycího centra, v jehož středu se nachází dřez, odpadkový koš, případně drtič odpadu. Po očištění a umytí potravin je dále zpracováváme na ploše a odtud putují na sporák nebo do trouby, kde se tepelně upravují. Během přípravy jídla nebo i po ukončení vaření se kuchař musí několikrát přemísťovat mezi těmito pracovními zónami. Právě tvar a délka trasy, kterou při tom musíte překonat, hovoří o tom, zda je uspořádání kuchyně optimální. V ideálním případě by měly být tyto zóny uspořádány do trojúhelníku, jehož strany mají délku v rozmezí 1,3 do 3 metrů.
Lineární kuchyň
Jde o základní model kuchyně, při kterém je linka umístěna podél jedné stěny. Toto řešení je vhodné pro úzké místnosti, je však třeba dbát na to, aby před kuchyňskou linkou zůstala volná plocha o šířce minimálně 120 cm. Lineární linky jsou běžné i ve větších kuchyních se stolováním nebo při řešení kuchyňských nik a kuchyňských koutů v rámci větší místnosti, například v malých garsonkách či v prostorách pro příležitostné bydlení.
Při tomto typu kuchyně je velmi důležité, aby byla jednotlivá pracoviště seřazena ve správném pořadí: chladnička (zásoby) - dřez - vařič, přičemž by mezi nimi měl zůstat i dostatečný pracovní prostor. Takové řešení vychází ideální při délce kuchyňské linky cca 3 metry. Při kratší lince jsou pracovní plochy a úložné prostory příliš minimalizovány a při větší délce zase třeba hodně chodit.
Kuchyně ve tvaru L
V porovnání s lineární kuchyní je toto řešení mnohem efektivnější a praktičtější. Ledničku, dřez a varnou desku lze rozmístit tak, aby trasa mezi nimi vytvářela trojúhelník, čímž se výrazně zkracují vzdálenosti, které je třeba při běžné přípravě jídla překonávat. Takový tvar linky je ideální i pro malé kuchyně v panelákových bytech. Už při rozměrech místnosti 2,5 x 3 metry je možné umístit do kuchyně i malý jídelní stůl. Linka ve tvaru L se může táhnout podél dvou plných stěn, ale velmi častým případem bývá, že jedno "křídlo" směřuje pod okno. V této části vzniká velmi dobře prosvětlená část pracovní plochy. Lze zde umístit i dřez. Zajímavá je také možnost umístit dřez nebo varnou plochu do rohu, čímž se úhel zmírní a zároveň se jednoduše vyřeší problém s nepřístupnými rohovými skříňkami.
Kuchyně ve tvaru U
V kuchyni ve tvaru písmene U může mít každá strana vlastní funkci, čímž se chladnička, sporák a dřez dostanou do optimální vzájemné polohy.Tento tvar umožňuje pohybovat se po nejkratších vzdálenostech mezi pracovišti. Při každé zóně přitom zůstává ještě dostatek místa pro pracovní plochu. Řešení je vhodné do prostor s minimální šířkou 250 cm.
U uzavřených místnostech se však jedná výhradně o pracovní kuchyně, kde je možné vytvořit maximálně příležitostné stolování u pultu. Je ideální, pokud kuchyni propojuje s jídelnou alespoň podávací okénko. Při této dispozici je pravděpodobné, že alespoň jedno rameno linky bude procházet pod okno. Právě dobré prosvětlení takové kuchyně je podmínkou, že se zde nebudete cítit stísněně.
Paralelní kuchyň
Kompoziční řešení paralelní kuchyně vyhovuje přechodným kuchyním (např. z jedné strany vchod z předsíně a z druhé do jídelny) nebo kuchyním se vstupními dveřmi na jedné straně a s balkónovými dveřmi na druhé straně. Takové rozmístění linky přináší stejné výhody jako linka ve tvaru L nebo U, ale vyhnete se přitom komplikacím s řešením rohových skříněk. Tento tvar nabízí nejefektivnější využití prostoru, a proto je volbou mnoha profesionálních kuchařů. Dvě řady poskytují dost místa pro přípravu a přechod od jedné činnosti k druhé často znamená jen otočit se o 180 °. Vzdálenost mezi protilehlými linkami by měla být alespoň 120 cm, což zabezpečí pohodlnou a bezpečnou manipulaci se zásuvkami a spodními skříňkami.
Poloostrovní kuchyň
O poloostrově v kuchyni mluvíme tehdy, když některé části linky vycházejí do prostoru, a tedy vyčnívají ze základní linie umístěné u zdi. V případě, že jde o uzavřenou kuchyň, může to být linka tvarovaná ve tvaru T nebo G. No mnohem častěji se s podobnými případy setkáváme v polootevřených nebo otevřených kuchyních, když kuchyňský prostor vymezují pouze 2, maximálně 3 stěny. Při řešení kuchyňských koutů, které se na jedné straně otevírají do obytného prostoru, jsou ideální kuchyně ve tvaru U, respektive ve tvaru J. Třetí rameno linky tehdy vytváří jakýsi poloostrov, který vizuálně odděluje kuchyň od obývacího pokoje. Obvykle je v této části řešený zvýšený barový pult, no stejně dobře zde může být umístěn i dřez nebo varná deska. Při více otevřených kuchyních poloostrov ve tvaru L snadno nahradí i dvě stěny.
Ostrovní kuchyně
V případě, že část napevno zabudované pracovní plochy stojí samostatně v prostoru a nemá žádné propojení se zbytkem kuchyňské linky, mluvíme o kuchyňském ostrůvku. Taková kompozice je velmi všestranná, ale vyžaduje hodně místa. Ostrůvek může být obrácen směrem ke zdroji denního světla anebo k jídelní či obývací části. Kuchaři umožňuje během přípravy jídla mluvit s ostatními. Dřez nebo sporák se zavěšenou digestoří je na tomto místě nejen velmi efektním prvkem, ale také představuje optimální uspořádání z pohledu pracovního trojúhelníku. Velmi módním řešením je tvarování ostrůvku do podélného tvaru, čímž vlastně vznikne tvar paralelní kuchyně, která je opřena o stěnu pouze z jedné strany a protilehlou část linky tvoří ostrůvek. Velmi atraktivní součástí kuchyňských ostrůvků je příležitostné stolování ve výši normálního stolu nebo při vyvýšeném pultu.
Jiná řešení
Alternativou ke kompaktní kuchyňské lince jsou samostatné skříňky přizpůsobené potřebám kuchyně. Výhodou takového systému je, že většinu dílců (s výjimkou těch, ve kterých jsou zabudované spotřebiče a dřez) je možné přemísťovat a kuchyňskou sestavu přeměňovat podle aktuální potřeby. Některé z nich mají trvalé místo u zdi, jiné jsou na kolečkách a lze je použít jako příruční plochu nebo servírovací stolek. V době, kdy skříňku nepotřebujete, jednoduše ji zasunete zpět na své místo ke stěně. Kuchyni uspořádanou do linie můžete kdykoli změnit na kuchyni s ostrůvkem a naopak. Běžnějším případem je však kombinace pevné kuchyňské linky se solitérními kusy nábytku a s volně stojícími spotřebiči. K mobilnímu a vícefunkčnímu zařízení patří například i obyčejný kuchyňský stůl, který může sloužit ke stolování nebo jako pracovní plocha. Jednoduchá kuchyňská linka ve tvaru I, která je vybavena pouze dřezem a sporákem, může být doplněna samostatnou lednicí tak, že mezi hlavními kuchyňskými zónami vznikne ideální "pracovní trojúhelník".
Autor: Martina Dvořáková
