Jak vypadaly kuchyně ve středověku?
Nechceme vás v tomto článku okouzlovat nějakými designovými novinkami a přesvědčovat vás, že nejlepší kuchyně je černá. Spíše naopak. Chceme vám jen ukázat, jak lidé vařili a jedli ve středověku a proč kuchyň té doby nosí přívlastek "černá".
Tedy proč černá?
Brzké středověké jednodušší domy měly otevřený oheň pod nejvyšším bodem budovy. Jelikož se tyto domy skládaly pouze z jedné místnosti, byla oblast kuchyně přibližně mezi vchodem a ohništěm. Namísto krbu a komína měly tyto přístřešky pouze díru ve střeše, kterou mohl unikat kouř.
Z toho vyplývá název černá kuchyně, protože všechno v ní bylo zakouřené a začmuzené. Po čase, když se v obydlích rozšířil komín, těžiště kuchyně se přesunulo ke zdi, a tak vznikaly první krby.
Ještě kolem 10. až 12. století se v evropských středověkých městech stále používalo ohniště s otevřeným ohněm uprostřed místnosti. V bohatých domácnostech se často přízemí používalo jako stáje, zatímco kuchyně byla v prvním patře.
V hradech a klášterech byly obytné a pracovní prostory oddělené. Kuchyně se někdy umístila do samostatné budovy, jenže pak už nemohla sloužit k vyhřívání obytných prostor. V některých hradech byly kuchyně uvnitř budovy určené pro obývání, ale služebníci byli přísně odděleni od šlechty. Měli dokonce vlastní kamenné točité schody, aby mohli šlechtě nosit do horních pater jídlo.
Když přišly komíny
S příchodem komínů se ohniště přesunulo z prostředku místnosti k jedné ze stěn a stavěly se první krby z cihel a malty. Oheň se zapaloval v horní polovině konstrukce, klenba pod ní sloužila k uchovávání dřeva. Kotlíky vyrobené ze železa, bronzu nebo mědi se začaly používat místo keramických kvůli jednoduchosti používání.
Při dlouhodobém používání nádobí z mědi se však objevovaly nemoci - poškození jater, demence, křeče a chvění, což bylo způsobeno uvolňováním jedovatých látek z měděného nádobí. Z tohoto nádobí však většinou jedla jen šlechta, protože poddaní si ho nemohli dovolit. Proto se často v šlechtických rodech projevovala demence.
Vydržela dlouho
Středověké černé kuchyně zůstaly po dlouhou dobu běžné, obzvláště na venkovských statcích a obecně i u chudších lidí. Někde se dokonce používaly ještě do poloviny 20. století. Tyto domy totiž většinou neměly ani komíny, jen jakýsi krb s dřevěným krytem pokrytým hlínou, který sloužil na uzení masa. Kouř pak pronikal v podstatě celým domem, ohříval však horní patro a chránil dřevo před napadením škůdců.
Autor: Martina Dvořáková
