Známe tři základní typy konstrukce oken: jednoduchá, dvojitá a zdvojená okna. V současnosti se vyrábějí jednoduché okna z lamel navzájem slepených do jednoho hranolu - eurohranoly. Taková okna se nazývají eurookna.
• rám a křídlo vyrobené z lepeného třívrstvého dřeva by měly být od certifikovaného výrobce
• spodní vlys okna, který je nejvíce vystaven povětrnostním vlivům, by měl být chráněn hliníkovou okapnicí. Ta v kombinaci s plastem slouží k minimalizaci tepelných mostů, protože hliník je lepším tepelným vodičem jako dřevo
• v praxi je zatím nejpoužívanější rohový spoj okenních rámů pomocí dvojitého čepu a rozčepu, slepených k sobě lepidlem, které dostatečně odolává vlhkosti (odolnost lepidla ve třídě D4). Rovněž se používají také rybinové spojky, jejichž výhodou je jednodušší a rychlejší montáž a vysoká variabilita
• skleněný systém by měl být minimálně z izolačního dvojskla s hodnotou U g alespoň na úrovni 1,1 W / (m 2. K) s použitím tzv.. teplého okraje, který eliminuje vedení tepla přes distanční rámeček skelného systému. V detailu zasklení by měl být použit silikon v dostatečném objemu, aby se vyplnil celý obvod zasklení
aby nedošlo k jejímu dřívějšímu znehodnocení vlivem povětrnostních podmínek;
• těsnění by měly být minimálně dvě - jedno v drážce ve středové zóně a druhé na vnitřní straně křídla. Středové těsnění by nemělo být v rozích přerušeno;
• závěsy na kování okna by měly mít možnost nastavení alespoň ve třech směrech a spodní závěs by měl být rohový, aby zajistil dostatečnou oporu pro okenní křídlo. Uzavírací mechanismus při výšce okna nad 60 cm se doporučuje alespoň tříbodový a čtyřpolohovací (pro otevíravě sklopná okna) - zavřeno, otevřeno, sklopené a mikroventilace. U oken o šířce větší než 90 cm by mělo být použito celoobvodové kování;
• povrchová úprava by měla být alespoň třívrstvá: impregnační základ, střední vrstva a silnovrstvá lazura. Nátěr musí být dostatečně odolný proti vodě a pružný při možném mechanickém poškození (např. led). Měl by se použít nátěr od osvědčených výrobců nátěrových látek se zárukou nejméně tři roky.
První systémy plastových oken se vyvinuly v 50. a 60. letech minulého století. Plastová okna se vyrábějí z tvrzených PVC profilů extrudovaných za tepla na šnekových lisech. Jejich profily se liší termickou schopností, počtem těsnění, schopností přenášet zatížení otevíraného křídla, hloubkou, tvarem okapnice, možností tvarovat okno apod.
• se středovým těsněním, který se vyvinul ze systému dřevěných oken,
• bez středového těsnění (s dorazovým těsněním), který je alternativou.
Jednoznačný návod, jak si vybrat vhodný profil, neexistuje. Je to spíše teoretická a filozofická otázka a každou situaci, pro kterou se okno vybírá, je třeba správně posoudit. Středové těsnění umožňuje dosáhnout lepších stavebně-fyzikální vlastnosti okna, a proto přední evropští výrobci vyrábějí okna z těchto systémů. Okno s dorazovým těsněním už má téměř stejné hodnoty zvukově a tepelně izolačních parametrů. Tříkomorové profily s dostatečně dimenzovanou ocelovou výztuží se používají jako základní systém pro výrobu oken. Rámy oken však mohou být dvou -až sedmikomorové. V praxi jsou okna vystaveny mnoha mechanickým, chemickým a tepelným vlivům. Odolnost proti těmto vlivům je dána jejich tvarováním a technologií při výrobě, kvalitou i vlastnostmi suroviny použité na výrobu profilů. Vlastnosti profilu a použitého PVC na oknech od různých výrobců se mohou mírně lišit.
která je největším zdrojem tepelné úspory, ale i akustické a bezpečnostní pohody. V nabídce jsou různé typy izolačních skel, které výrobci nakupují od specializovaných firem. Podle dnešních požadavků by součinitel prostupu tepla standardním zasklením měl být U g = 1,1 W / (m 2. K). Takové sklo standardně tvoří 4 mm plavené sklo, 16 mm distanční mezera vyplněná argonem a 4 mm plavené sklo se selektivní vrstvou tvořenou pokovováním. Kvalita a dobré vlastnosti použitého izolačního skla v plastových oknech se projeví v úspoře energií a pomohou předejít nežádoucí kondenzaci zejména v zimním období.
Hliníkové systémy s výbornou stabilitou, vlastnostmi, bohatou barevností a lehkou opracovatelností jsou přímo předurčené pro současnou moderní architekturu. K tomu přispívá i jejich vysoká variabilita a komplexnost systému najít řešení na každý požadavek zákazníka. Samozřejmostí je široká paleta barev profilů. Hliník vypadá výborně dlouhá léta - nerezaví a zachovává si atraktivní vzhled. Na získání estetického povrchu hliníkového profilu odolného proti oděru, znečištění a povětrnostním vlivům se používá jedna ze dvou alternativ finální úpravy, a to anodická oxidace v barvách přirozený hliník - zlatý, hnědý a černý, příp.práškové lakování v barvách palety RAL. Při anodické oxidaci, resp. eloxáží se na povrchu hliníkového profilu vytvoří oxidační transparentní vrstva, která ho chrání před korozí a jinými atmosférickými vlivy. Anodická oxidace umožňuje i barevné řešení. V posledních letech je nejrozšířenějším způsobem finální úpravy barvení, před kterým se musí barvené povrchy chemicky nebo mechanicky připravit.
• lakování - tekutý lak se stříká pomocí stlačeného vzduchu nebo elektrostaticky a pak se vypaluje při teplotě 150 až 240 ° C,
• práškování - barevný materiál se nanáší elektrostaticky. Úplnou novinkou je možnost kombinace barev (jiná z exteriéru a jiná z interiéru), což nám nabízí neuvěřitelnou škálu barevných možností.
1. Musí zajistit dobrý výhled ven a dostatečně a rovnoměrně prosvětlit interiér. Toho lze dosáhnout dostatečnou plochou zasklení, která by měla být minimálně 10% z plochy místnosti.
2. Mělo by šetřit energii potřebnou na vytápění tím, že bude mít dostatečné tepelně technické vlastnosti zasklení i okenního rámu. Podmínku ČSN splňují dřevěná okna tlusté 68 mm se zasklením s U g = 1,1 W / (m 2. K). V současnosti je však lepší investovat do silnějších dřevěných oken (alespoň o tloušťce 78 mm) s izolačním trojsklem (U g ≤ 0,8 W /m 2. K), a to pro rostoucí ceny energií. U plastových oken se doporučuje alespoň 4-komorový systém se středovým těsněním.
3. Mělo by omezovat nadměrné tepelné zisky v letním období. K tomu slouží doplňkové konstrukce pro okna: rolety, žaluzie, okenice atd..
4. Okny se musí dosáhnout minimální hygienická podmínka výměny vzduchu v místnosti, což je polovina objemu místnosti za hodinu.
5. Okno musí zabránit průniku vody do místnosti, a to několika těsněními v konstrukci okenního křídla a rámu a jejich dostatečným domáčknutím po celém obvodu okna (pomocí celoobvodového kování).
6. Manipulace s okenním křídlo musí být spolehlivá a bezpečná. Tento požadavek dnes už splňují všechny dodávané kování.
7. Okno musí zabraňovat nadměrnému hluku doléhající z exteriéru do vnitřních prostor budovy.
8. Musí zabránit vloupání, např.. i použitím bezpečnostních skel. Na druhé straně však musí umožnit případný únik z budovy, např.. před požárem.
9. Udržování okna by mělo být bezproblémové - jednoduchý způsob promazání závěsů, údržby povrchové úpravy a mytí skel.
10. Podmínkou je dlouhá životnost (alespoň taková, jako je životnost budovy - při pravidelném udržování), neškodná a ekonomická recyklace a likvidace.
Montáž určuje kvalitu užívání a funkčnosti okna zabudovaného do stavby. Jde o postupy a materiály používané při spojování okna se stavbou a při jeho následném dokončení. Podmínky ovlivňující kvalitní osazení okna jsou:
• umístění okna ve správné poloze ve stěně
• ukotvení okna ve svislé poloze
• dostatečný počet uchycovacích prvků
• dostatečné vyplnění spáry izolační pěnou
• správné osazení a ukončení parapetních desek
• kvalitní ukončení ostění
Aby nám okno dobře sloužilo, musí být v první řadě funkční.Nezapomínejme však, že musí splňovat i tepelně technické, akustické a optické požadavky, být prodyšné a odolné proti zatékání. Tepelně technické vlastnosti charakterizuje hodnota součinitele prostupu tepla okna U (maximum pro nové budovy U ok = 1,7 W / (m 2. K)). Při neprovzdušněnosti se vychází z hygienické podmínky výměny vzduchu v místnosti. Pokud je okno velmi těsné, nedochází k výměně vzduchu a může se stát, že se v takovém prostředí po delším čase bez větrání nebudeme cítit dobře. Je však třeba dbát na to, aby tato prostodušnost nebyla příliš vysoká. V tom případě by mohlo docházet k tepelným ztrátám infiltrací studeného vzduchu do interiéru.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu