Květinové koberce na zahradách
Sluneční paprsky v dubnové zahradě probouzejí k životu nejen okrasné dřeviny, cibuloviny, ale i mnoho zajímavých trvalek. Bohatě kvetoucí, pestrobarevným kobercům podobné nízké trvalky vnášejí do zahrad neopakovatelné kouzlo a nádech vzácné romantiky.Jejich předností je, že nevyžadují specifické pěstitelské podmínky a jejich pěstování zvládne i úplný začátečník.Stejně dobře se uplatní v moderních, tak v původních zahradách.
Nízké kobercové trvalky, které kvetou v jarních měsících,
upoutají hlavně ve skalkách, na okrajích květinových záhonů, u chodníků, ba dokonce i ve vegetačních nádobách - všude tam, kde budou mít dostatek prostoru na rozrůstání. Oživí květinové zídky, balkony, terasy a vnesou barevnost i do smutnějších zahradních zákoutí. V této skupině trvalek se dají najít druhy s hustým a kompaktním růstem a zajímavě strukturovanými listy. Mnohé z nich mají stálezelené olistění, které je dekorativní i během zimy. Největším lákadlem jsou však pestrobarevné, většinou drobné a na pohled křehké květy, které se objevují při teplejším a slunečném počasí. Během kvetení se v jejich množství ztrácí dokonce i olistění. Navíc květiny některých i intenzivně voní. Mezi nejkrásnější druhy patří růžově a bíle kvetoucí plaménky (Phlox subulata) a (Phlox douglasii),lomikameny (Saxifraga), bíle kvetoucí huseník (Arabis caucasica), růžová a fialová tařička kosníkovitá (Aubrieta deltoidea), ale i modré zvonky (Campanula portenschlagiana),žlutě kvetoucí valdštajnka (Waldsteinia Terno), dryádka (Dryas octopetala) a iberka (Iberis sempervirens).
Krása z horských oblastí
Při výběru jednotlivých druhů je třeba vybírat zejména podle půdních poměrů v zahradě.Obecně kobercové kvetoucí trvalky snesou neutrální půdní reakci, avšak většina těchto rostlin pochází z horských oblastí, a proto lépe roste na kamenitých půdách. V zahradě vyžadují oddrenážovanou, propustnou, spíše sušší půdu. Při výsadbě (nejlépe v podzimních měsících) je dobré do výsadbové jamky přidat i trochu štěrku a písku. Dokonce i pod samotné výhony rostlin je dobré nasypat drobný štěrk, což zabezpečuje pozdější působivý, kompaktní tvar těchto rostlin. Druhy, jako jsou huseník, tařice a tařička kosníkovitá, budou lépe růst v půdách chudých na živiny, a proto se nemají přihnojovat ani během kvetení nebo růstu. Na intenzivnější přihnojování většina z těchto rostlin reaguje vymrznutím nebo zvýšenou náchylností k nemoci.
Skupinky a kombinace
Při výsadbě se nemá zapomínat na to, že nejlépe budou růst samostatně, případně ve skupinách (jednotlivé rostliny však musí být od sebe dostatečně vzdálené). Během kvetení tak mohou upoutat různě barevně odlišné koberce. Měly by se vysazovat tam, kde je bude možné během kvetení nejlépe pozorovat a kde se k nim dostanou sluneční paprsky, tedy na sluneční, případně polostinná místa. V původních, přírodně uspořádaných zahradách mohou vytvářet dlouhé pestrobarevné vinoucí se koberce (při použití jednoho, maximálně dvou druhů), oddělovat záhony a vyplňovat mezery, naopak v moderní zahradě mohou vysazují do přísných geometrických tvarů spolu s jinými nižšími trvalkami. Vyniknou spíše porosty laděné v jednom barevném tónu (fialové, fialovomodré nebo růžové) než chaotické kombinování množství různých barev.
Vytvořit pestrobarevný koberec však není jednoduché
a bude trvat několik let, než se ukáže v plné kráse. Každý druh má totiž jiné růstové charakteristiky (rychlost růstu, způsob růstu) a vytváří na záhoně jiné ornamenty. V případě pěstování ve vegetačních nádobách je dekorativnost zdůrazněna často i efektním prověšováním rozkvetlých trsů. Kobercové trvalky se v zahradách dobře kombinují s nižšími kvetoucími cibulovinami (botanické tulipány, modřence, krokusy) a jinými, zejména nižšími trvalkami. Mnohé tyto druhy se zároveň lehce rozmnožují samovýsevem nebo zakořeňováním výhonků, čili po čase se mohou objevit i na kterémkoliv jiném místě v zahradě.
Nenáročné pěstování
Pěstování kobercových trvalek není náročné. Základem úspěchu je hlavně pečlivý výběr stanoviska a zálivka v prvních týdnech po vysazení. Z potřebných zásahů je nejdůležitější řez.Jakmile totiž kobercové trvalky odkvetou, je třeba je sestříhat na výšku 5-8 cm a jen mírně přihnojit vícesložkovým hnojivem určeným pro trvalky (skalničky). Do léta tak opět vytvoří působivé zelené polštáře, které budou atraktivní i v takové formě a vykvetou znovu příští jaro. Tvar a šířku trsu lze průběžně udržovat stříháním obyčejnými nůžkami. V případě, že jsou rostliny nevzhledné, jejich střed vysychá, je třeba je rozdělit a přesadit na nové místo. Z jedné rostliny tak lze získat několik exemplářů. V případě pěstování ve vegetačních nádobách je důležitá i častější zálivka a občasné přihnojování.
Autor: Martina Dvořáková
