Květiny, které nemají kořeny v zemi
Hydroponie. Pojem teoreticky známý, prakticky už méně. První polovina slova může svádět k mylnému názoru, že jde o pěstování rostlin ve vodě, ale není to zcela pravda. Co se tedy skrývá za tímto slovem?
Co je hydroponie?
Většina zahradníků bez zahrádky, resp. těch, pro jejichž jediným prostorem na pěstování je balkon a pár truhlíků s hlínou, a občas ani to ne, ví, že ne vždy je jednoduché vypěstovat květiny - ať už ty balkonové, nebo pokojové. A někdy ani při dodržení přísných pěstitelských pravidel, která vyžadují jednotlivé rostliny, není výsledek takový, o jakém sníte. Hned na začátek: pěstovat rostliny hydroponicky neznamená, že je stačí zalít, a o ostatní se postará zázračný květináč. Ani zde se nevyhnete takovým faktorům, jako je světlo, teplota a vlhkost vzduchu, přihnojování či zalévání. Jediný rozdíl bude při přesazování rostlin - za nehty vám nezbude černá hlína. Hydroponie znamená tedy pěstování rostlin ve speciální granulované hmotě zvané keramzit a ve vodě, která je obohacena o potřebné živiny a stopové prvky. Princip je prostý - když zalijete rostlinu, keramzit nasákne vodu a postupně ji bude uvolňovat přímo do kořenů rostlin.
Jak poznáte hydroponii?
Celkem jednoduše. Namísto hlíny je rostlina zasazená v malých hnědých keramických granulích, které mohou někomu připomínat i psí pochoutku. Psi by si na ní sotva pochutnali.Rostliny však díky keramzitu získávají potřebnou vláhu a živiny.Jde o přírodní materiál, a když přestane plnit svou funkci, lze jej použít například do kompostu jako biologický odpad. Podle zrnitosti se dělí na jemný (do tloušťky čtyř milimetrů), který je vhodný při výsevu, a hrubší (od čtyř do osmi milimetrů), který je určen k dlouhodobému pěstování. Dalším znakem hydroponie, viditelným na první pohled, je i tzv. vodoznak nebo jinými slovy měřič stavu vody. Jeho funkce, jak napovídá název, je jasná - ukazuje a informuje, kdy je třeba květiny zalévat.
Co budete potřebovat
Pokud se rozhodnete pro hydroponii, budete potřebovat pár drobností, bez kterých to prostě nepůjde. Sestavu na hydroponické pěstování tvoří vnitřní a vnější nádoba, vodoznak, keramzit a samozřejmě rostlina. Vnitřní nádoba se vyrábí z plastu, do kterého se nasype potřebné množství keramzitu, kde rostlina zapouští své kořeny. Na boku je čestné místo pro vodoznak. Vnější nádoba, tedy obal, se vyrábí v různých velikostech a tvarech. Může být keramická, plastová, kameninová nebo skleněná. Můžete však použít i klasický květináč, který neprotéká. Důležité je, aby se do něj vešel vnitřní koš a aby mezi ním a obalem byla mezera, kam mohou případně prorůstat kořeny rostliny. Naštěstí v současnosti již i u nás možná v běžných květinářstvích koupit kompletní rostlinu, tedy výpěstek s celou sestavou.
Mýty a legendy
Jak často měníte zeminu v květináči? Kdy rostlinu přesazujete? Když vidíte, že začíná vadnout, a to i přesto, že ji pravidelně poléváte? Hydroponicky pěstované rostliny nemusíte přesazovat (samozřejmě, pokud rostlinku nemnožíte nebo pokud to nevyžaduje její bujný růst), neboť keramzit náhle přijde o výživné látky. To se stát nemůže - žádné totiž nemá. Je to v podstatě pálená hlína, kromě toho, že je čistý a bez zápachu a lze jej snadno vymývat pod tekoucí vodou, je i stálý a porézní, což v praxi znamená, že nasává vzduch a vodu se živinami a ty pak postupně uvolňuje. Kořeny rostlin si vezmou tolik, kolik potřebují. Výhodou je, že se na granulích nevytvářejí plísně, které mohou být zdrojem problémů u alergiků. Keramzit (pokud není permanentně přemokřený) vydrží i několik let. Pokud rostlina nemá v květináči dostatek místa na růst kořenů a rozhodnete se ji prosadit, můžete klidně použít původní granule spolu s novými (pokud rostlina není nemocná). Hydroponie díky poréznosti keramzitu a schopnosti udržovat vodu i několik dní a postupně ji uvolňovat, přispívá k vyšší vlhkosti vzduchu. Navíc takto pěstované rostliny mají živější barvy. Rostlinu s vnitřním košem a odměrkou můžete libovolně přesouvat do květináčů. V podstatě se péče o rostliny pěstované klasickým způsobem až tak neliší - i při hydroponii musíte dávat pozor, aby nedocházelo k extrémům, je třeba rostliny chránit před průvanem a ostrým sluncem, ale tak, aby měly dostatek světla, je třeba je pravidelně přihnojovat a samozřejmě zalévat, ale vše s mírou.
Zalévat, ne přelévat
Výhodou hydroponie je méně častá zálivka. Ta se musí přizpůsobit dané rostlině (například sukulenty vyžadují méně vody, proto jsou intervaly delší). Podle toho, jaké jsou podmínky v bytě, jaká je vlhkost vzduchu a kde je rostlina umístěna, se zalévá obvykle jednou za dva týdny. Odměrka na vodoznaku má dvě hranice - minimum a maximum.Když jedete na dovolenou, nehrozí, že květiny budou žíznivé, pokud vodu nalijete po maximum, prodloužíte interval zalévání o další dva týdny, tedy rostlina bude mít zásobu vody téměř na měsíc. Lidé se právě při zálivce dopouštějí pěstitelských chyb. Doporučuje se nechat klesnout kuličku na vodoznaku na minimum, aby se spotřebovala voda a aby kořeny nezačaly hnít. Keramzit občas třeba nechat proschnout, vydrží déle. Voda by měla být odstátá. Během vegetačního období přidejte do zálivkové vody krátkodobé tekuté hnojivo (například Blusana) nebo dlouhodobé (Blusana Lewatit HD50), které stačí nasypat na dno nádoby nebo přímo na granulát. Takové hnojivo zásobuje rostlinu až tři měsíce.
Autor: Lenka Kostková
