V závislosti na využitelného prostoru a individuálních potřeb uživatele existuje několik typů uspořádání prostoru malé kuchyně. Vestavěná kuchyně se doporučuje pro dlouhé a úzké prostory. Uspořádání do tvaru písmen "L" je vhodné při dvou navazujících stěnách, zatímco kuchyňská linka do tvaru "U" potřebuje tři adekvátně dlouhé využitelné stěny. V případě čtvercového půdorysu může být kuchyňský ostrov uprostřed místnosti praktickou i komfortní alternativou.
Každá kuchyně, i ta nejskromnější, musí obsahovat základní zóny - pracovní, varnou, mycí a odkládací. Ty zároveň musí mít pro vytvoření malého, ale účelného prostoru logické uspořádání.Pracovní plocha v lince by měla mít pro pohodlnou přípravu stravy hloubku i šířku nejméně 600 mm bez přerušení. Nejoptimálnější umístění pracovní zóny je mezi varnou a mycí zónou.
které výrazně pomáhají zvětšit plochu. V malé kuchyni při předpokladu jejího příležitostného užívání úplně postačí varná deska se dvěma varnými plochami, široká cca 300 mm. Trouba je v málo využívané kuchyni zbytečný přepych, koupě vhodné mikrovlnné trouby nebo kombinované trouby s mikrovlnkou tento handicap dostatečně nahradí.
Pokud totiž vaříte jen občas a vaření bývá krátké, digestoř můžete vynechat za předpokladu, že prostor kuchyně má přirozené větrání přes okno. Mycí zóna je zastoupena v první řadě dřezem. Jeho velikost závisí na prostoru, který mu vyčleníte, a od skříňky, do které je zasazen. Standardní jsou dřezy do skříněk o šířce 450 až 600 mm, ale docela malé dřezy se dají umístit i do prostoru s šířkou 300 až 400 mm. Odkládací a skladovou zónu tvoří lednička, potravinová skříň a všechny skříňky neobsazené spotřebiči. Velikost chladničky i potravinové skříně závisí na množství skladovaných potravin v domácnosti.
Podlahy, povrchy stěn, nábytek a pracovní desky jsou vyráběny v široké nabídce materiálů a mohou být použity v různých vzájemných prostorových kombinacích a v dekorativních stylech. V první řadě ale musí být mimořádně vodě a tepluodolné, a zároveň snadno a rychle čistitelné. S ohledem na to se pro kuchyňské prostory nejčastěji používají materiály na bázi dřeva, kamene, skla, nerezové ocele a různých syntetických materiálů.
Díky neustálému vývoji nových materiálů a povrchových úprav je barevné spektrum současných kuchyní rozmanité a pestré. Stěny malé kuchyně by měly zůstat bez výrazných barevných kontrastů a vyvarovat bychom se měli i přeplnění stěn různými poličkami s množstvím naskládaných a vystavených předmětů. Volíme hladké povrchy, světlé barvy a jen malé kontrasty. Stěny by měly zůstat přehledné a ne zcela zaplněné, co se v malé kuchyni může zdát téměř nemožné, ale stojí za námahu o tom popřemýšlet. Základní pravidlo přitom zní, že světlé barvy prostor vizuálně zvětšují, což je právě při malých kuchyních dvojnásob důležité.
První zásada pro malé prostory zní - pustit do místnosti maximum světla. Ve snaze dosáhnout optimálního osvětlení potřebuje kuchyň více zdrojů světla. Pokud je v prostoru dostatek denního osvětlení, máte splněný hlavní světelný požadavek. Co se týče umělého osvětlení, jsou dobrým řešením halogenové zdroje, které se velmi podobají právě přirozenému světlu. Kuchyň jako prostor s více zónami potřebuje osvětlení z více zdrojů, které umíme ovládat a používat samostatně. Kromě hlavního (většinou stropního) svítidla pracovní zóna a zóna vaření vyžadují nezávislé osvětlení, nejoptimálnější zpod horních skříněk. Stejně tak je vhodné i samostatné svítidlo pro případný jídelní stolek.
Úložný prostor v malé kuchyni musí být skutečně využit do posledního centimetru. V souvislosti s dalšími činnostmi je i množství úložného prostoru, samozřejmě úměrné celkovému prostoru kuchyně. V malých kuchyních bývá nejjednodušším řešením využití stěny umístěním skříněk až po strop. Dvířka na uzavřených skříňkách by měly být posuvné nebo roletkové, které při používání netrčí do tak malého prostoru. Na spodních korpusech je zas nejvhodnější systém plnovýsuvnými zásuvek, kde můžeme přehledně skladovat v podstatě všechno. Logický nedostatek místa pro odložení všech předmětů potřebných v kuchyni můžeme kompenzovat i věšením množství věcí na systémové závěsné programy.
Řešení jídelního koutu přímo v kuchyni (i když malé) je vždy logickým a nakonec i nejlepším řešením. Na minimum se zkracuje servírovací vzdálenost a zároveň vzniká intimní a příjemný prostor alespoň na snídaňové či kávičkové posezení.Prostorově úsporné řešení spočívá ve sklopných a výsuvných stolcích a ve vyšších typech židlí, které jsou zpravidla rozměrově úspornější.
Dokonalé šetření místa zajistí multifunkční kuchyňské jednotky.V nich jsou nainstalovány všechny základní funkce do prostoru s hloubkou 600 mm a šířkou 110 až 150 mm. Některé v sobě spojují varnou desku, lednici a dřez, jiné třeba jen varnou desku a dřez apod. Problémem vznikajícím u minikuchyní je naprostý deficit pracovní plochy i dostatečného úložného prostoru. Tento nedostatek je možné kompenzovat samostatným mobilním kontejnerem, který se dá využít i jako další úložný prostor, případně jednoduchou přípravu jídel je možné zvládnout i na jídelním stole.
Vlastnit malou kuchyň ještě neznamená, že bude zařízená skromně a vařit se v ní zákonitě bude nepohodlně. Základem úspěchu je minikuchyňku dispozičně a funkčně dobře naplánovat. Při plánování kuchyně zvažujte své opravdové potřeby, protože zařízení malého prostoru je vždy kompromisem chtěného a možného.
Pro všechny prostory, zejména ale pro malé platí, že užitečné je něco vynechat. Optický neklid vyvolává pocit stísněnosti.Směs mnoha různorodých forem, tvarů a barev působí vždy neútulně. Hlavní zásadou je ale umět se vzdát nepotřebných a přebytečných věcí a udržovat v prostoru neustálý řád. Ten více než cokoli jiného navodí i v malém bytě pocit harmonie a klidu.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu