Moderní zeleninová zahrada aneb zahrada pro labužníky
V poslední době převládá názor, že pěstování zeleniny v zahradě se nevyplácí. Možná je to pravda, možná ne ... Navzdory všemu zeleninové zahrady jsou stále součástí okolí většiny rodinných domů. Pokud se této tradice nechcete vzdát za žádnou cenu, pokuste se alespoň o malou změnu. Darujte své zeleninové zahradě novou tvář, oživte ji novými prvky a vneste do ní větší barevnost dle posledních trendů. A nezapomeňte se poohlédnout i po zajímavých zeleninových novinkách nenáročných na pěstování. S výsledkem budete nejen spokojeni, ale vás i příjemně překvapí.
Inspirace z Francie
Nejen květinová, ale i zeleninová zahrada může působit atraktivně a lákavě. Nevěříte? Dostatečnou inspiraci byste našli i v nejslavnějších zeleninových zahradách na světě u francouzského zámku Villandry. Zahrady jsou na první pohled atypické svým přísným geometrickým členěním. Tento zahradní komplex byl založen na počátku 20. století v renesančním stylu. Bohatě olistěné hlávkové saláty a jiná brukvovitá a plodová zelenina jsou vysázeny v pravidelných záhonech, které ohraničují nízké živé plůtky ze zimostrázu (Buxus sempervirens). Výsadby jsou užitkové (i když to není jejich hlavním posláním) a atraktivní zároveň. Ze začátku byste možná tomuto "divu" neuměli přijít na chuť, ale po prohlídce zahrad byste určitě změnili názor. Jsou velkou inspirací pro každého zahrádkáře. Mezi výstavně vypadající zeleninou se nacházejí i kvetoucí růže či letničky, které jsou barevnými a voňavými šperky tohoto ojedinělého díla světové zahradní architektury. Vraťme se však do naší zeměpisné šířky. Zde se zeleninová zahrada vnímá jinak, spíše moderněji, místy dokonce splývají hranice mezi užitkovou a okrasnou částí zahrady. Výsledek je často velmi originální. Důsledně udržované zeleninové záhony se zajímavou skladbou zeleninových druhů a netradičních kultivarů, spojení zeleniny s kvetoucími letničkami a bylinkami, to vše může být hodnotným kompozičním prvkem nejen v původní venkovské, ale i v moderní městské zahradě. Smíšené kultury jsou zárukou, že jednotlivé rostliny budou vitálnější a odolnější proti chorobám a škůdcům. Kromě toho kombinacemi jednotlivých druhů docílíte zajímavý efekt.
Spojte barvy a různé struktury
Ještě nedávno hrozilo, že pěstování zeleniny v zahradách zcela vymizí. Opak je pravdou.Odborníci z oblasti zahradního umění nacházejí v zeleninových zahradách nové poslání. K tomu určitě přispěly i nové kultivary zeleniny, které slouží i jako okrasný prvek. Moderní zeleninové záhony mohou být atraktivnější, pestřejší a zajímavější. A co je důležité - jednodušeji se ošetřují.Netřeba vynakládat velké finance na postřiky a ochranné přípravky, jak to běžně bývalo v minulosti. Pokud ve své zahradě vysadíte nové kultivary zeleniny odlišující se strukturou, vzhledem a barevnými listy a zkombinujete s klasickými, dosáhnete okouzlující efekty.Všednosti se bát nemusíte, právě naopak. Podívejte se blíže na listy kapusty, pórku či kadeřavé petržele. Nebo si všimněte, čím je atraktivní brokolice a popínavá fazole. Více pozornosti si zaslouží i žluto-a červenolisté kultivary mangoldu.Hlávkový salát také oživí vaši zahradu. Stačí, když vysadíte různé druhy a kultivary (s barevnými nebo střiženými listy) do úhlopříčných nebo klikatých řádků. Vytvoříte tak zajímavé obrazce. Pokud smícháte například osivo mrkve, petržele, hlávkového salátu, červené řepy a ředkve a rozhodíte ho na odplevelený a prokypřený záhon nepravidelného tvaru, výsledek bude určitě poutavý. Klíčící rostliny si nebudou překážet, protože každá z nich má jinou rychlost růstu a každá přinese úrodu v jiném období. Jako první budete sklízet ředkvičky, pak salát, mrkev, červenou řepu a nakonec petržel. Okurky, dýně a cukety můžete vést na různé konstrukce, čímž získáte prostor, budete mít větší úrodu a snížíte riziko napadení rostlin houbovými chorobami. Do ušetřeného prostoru můžete vysadit mangold, keříčkové fazole či brokolici.
Některé druhy zeleniny, jako jsou kadeřavá kapusta či okrasné dýně, mají vysokou estetickou hodnotu
Proto je lepší nechat je volně růst bez toho, abyste je použili v kuchyni. Čím jsou mohutnější, tím jsou krásnější. To můžete udělat s každým druhem zeleniny. Brzy zjistíte, jak kvete mrkev, cibule či celer. Pokud vám to prostor dovolí, při zakládání moderní zeleninové zahrady nesázejte zeleninu do tradičních pravoúhlých záhonů. Popusťte uzdu fantazii a nebojte se zajít až do extrémů.
Založení záhonů
Ideální místo na založení zeleninového záhonu a zeleninové zahrady musí být dostatečně světlé a slunečné. Naopak nevhodná jsou stinná místa nebo místa pod mělce kořenícími stromy (odebírají potřebnou vláhu). A čím lépe je zeleninový záhon osvětlen, tím menší vzdálenosti rostliny mezi sebou snesou, i když například brokolice vám bude vděčná, pokud ji vysadíte nahusto. Zeleninové záhony by měly být snadno přístupné ze všech stran, což oceníte zejména při jejich ošetřování. Jaro je nejvhodnějším obdobím pro zakládání zeleninových záhonů. Tehdy je půda dostatečně proschlá, není bahnitá a zamokřená. Půdu nejprve hluboko zkypřete, diagonálně i napříč, rozdrťte větší i středně velké hroudy zeminy (drobná struktura je ideální pro zeleninu) a zapracujte do půdy vyzrálý kompost nebo jiné organické hnojivo. Povrch záhonu pak vyrovnejte. Až půda slehne, můžete začít vysévat osivo, respektive vysazovat sazenice.Sazenice lze vysazovat již koncem dubna (košťáloviny), choulostivější druhy až v polovině května (rajčata, papriky a lilky).
Některé druhy zeleniny si můžete jednoduše vysít přímo na záhony
nebo do domácího pařeniště. Mnohem efektivnější je však koupit si na tržišti nebo v zahradnictví hotové sazenice zeleniny.Před samotnou koupí se však seznamte s pěstováním dané zeleniny (zejména pokud jste začátečník), s charakteristikami kultivaru, rychlostí růstu a náchylností na choroby a škůdce. Po výsadbě sazenic, ale i při rostlinách vypěstovaných z výsevů záhony pravidelně mulčujte rozdrceným hrubým zahradním odpadem nebo posekanou trávou. Ušetříte si tak námahu s nepopulárním plevelem. Kromě toho udržíte v půdě více vláhy, což zelenina jistě velmi ocení.
Smíšené výsadby
Při plánování záhonů myslete na pravidlo smíšených záhonů, tedy na pěstování více druhů zeleniny na jednom záhoně a ve stejnou dobu. Je to řešení jako stvořené pro malé zahrady.Maximálně využijete plochu a navíc jednotlivé rostliny ve smíšených výsadbách se budou vzájemně podporovat v růstu a chránit před chorobami a škůdci. Na prázdné místo můžete hned vysadit něco jiného, a tak nebudete muset plít plevel na záhonech. K ideálním kombinacím patří například salát, ředkvička a čínské zelí, mrkev a cibule, rajčata s petrželkou nebo celer s paprikou.
Některé druhy zeleniny se však spolu nesnášejí
Na jednom záhoně nemůžete pěstovat fazole s cibulí a hrachem, košťáloviny s cibulí a rajčata s hrachem. Mnohé dlouhodobě osvědčené kombinace najdete v odborné literatuře.Nezapomínejte střídat výsadbu plodin. Nejen proto, aby mohli čerpat nové živiny z půdy, ale aby se předešlo možnému napadení nových rostlin stejnými škůdci, jakými trpěla předchozí zelenina. Ideální je, pokud střídáte mělce a hluboko kořenící druhy zeleniny, jakož i ty, které jsou více a méně náročné na živiny. Dodržujte dostatečné odstupy mezi vysazování rostlinami ani je nesázejte příliš hluboko - vrchní část kořenového balu by měla být jen mírně zakrytá zeminou. Rostliny na smíšených záhonech by si neměli navzájem stínit ani si konkurovat kořeny. Pokud pěstujete zeleninu z výsevu a nevyužili jste výsevní pásky s nastavenými odstupy, porosty protrhejte, aby nebyly příliš husté. To je však poměrně pracná činnost.
Začněte špenátem
Předpokladem úspěchu je pěstovat jen to, o co se dokážete postarat. Tedy žádné extrémně náročné druhy a ty, které jsou náchylné k napadení chorobami a škůdci. Ve stejném období vysévejte rychle a pomalu rostoucí druhy, abyste po sklizni jednoho druhu zeleniny se mohli těšit na sběr dalšího. Začněte hned na jaře. Špenát, řeřicha, ředkvičky, raná mrkev, hrách a salát klíčí rychle a stejně rychle i rostou. Můžete je vysévat co nejdříve - ještě v březnu. V dubnu pak můžete vysít majestátní pórek, mangold, červenou řepu, fazole, patisony, cukety a okurky. Sazenice voňavého celeru, košťálové a plodové zeleniny si však už musíte předpěstovat z dubnových výsevů v pařeništi nebo koupit si hotové sazenice. Ve vaší zahradě by neměly chybět kapusta, brokolice, kapusta, rajčata, papriky a lilky. Na pěknou sazenici artyčoků z vlastního výsevu si však nějaký ten měsíc počkáte. Nezapomínejte, že vyšší druhy zeleniny patří vždy do středu záhonu a nižší, než jsou mrkev, pažitka, červená řepa, zase na jeho okraje.
Jednotlivé druhy zeleniny mají specifické nároky,
ale obecně platí, že každá zelenina potřebuje kromě slunce i dostatek vody a živin. Mezery po odstraněných rostlinách, které již přinesly požadovanou úrodu, můžete zaplnit dalšími, rychle rostoucími zeleninami nebo letničkami.
V moderní zeleninové zahradě by neměly chybět ani druhy, které se sice jednou za rok vysadí,
ale opakovaně se z nich sklízí úroda (brokolice, cukety, fazole). A samozřejmě nezapomínejte ani na zeleninové kuriozity a zajímavosti, které vaši zeleninovou zahradu oživí. Postarají se o to červeno-a žlutolistý mangold, artyčok, červenolistá čekanka, popínavá fazole s barevnými lusky, okrasné dýně, černý kořen nebo fenykl. Postačí, když do každého záhonu zakomponujete takovou rostlinu, respektive několik jejích exemplářů. Jednotlivé záhony se zeleninou můžete oddělit od sebe cestičkami (travnatými, pískovými nebo vysypanými drcenou kůrou), případně nízkými živými plůtky ze zimostrázu, čímž vnesete do zahrady zajímavý historický nádech.
Autor: Lenka Kostková
