Nadměrná vlhkost zdiva může časem způsobit velké škody

Tvrdí se, že povodeň je horší než požár: dokud před ohněm utečeme, před vodou utéct je nemožné. Vlhkost ukrytá ve zdi rodinného domu sice nepůsobí tak dramaticky, ale je mnohem zákeřnější. Pokud se jí nezbavíme včas, může v konstrukci stavby způsobit závažné škody.

bydlení, stavba domu, vlhkost

Přiměřený objem vody nebo vodních par ve stěnách stavby není chybou,

právě naopak. Problémem je, když se vlhkost viditelně začne projevovat na povrchu stěn, což způsobuje erozi zdiva a porušení statiky stavby. Kromě toho se při odpařování vody spotřebuje velké množství tepelné energie, z toho důvodu stavební konstrukce jakoby ztrácela tepelně izolační vlastnosti. Vlhkost je zároveň živnou půdou pro růst nebezpečných plísní: objekt se postupně stává neobyvatelným, čímž se snižuje jeho tržní hodnota. Proto je třeba co nejrychleji ze stavby odstranit vodu a zabránit jejímu dalšímu průniku.

Kudy voda proniká

Vlhkost se ve formě vody nebo vodní páry dostává do objektu různými způsoby. Základové zdivo a sklep jsou ohroženy průnikem spodní a povrchové dešťové vody.Obzvláště nebezpečná je i zemní vlhkost postupující ze základů do obvodových stěn stavby kapilární soustavou ve stavebních materiálech. Pokud je nedostatečná vodorovná izolace, vlhkost se snadno dostane až do nejvyšších pater. Porézními trhlinami v obvodových stěnách a nedostatečně těsnícími okenními otvory proniká voda do nadzemních podlaží, do podkroví se dostává nesprávně postavenou nebo poškozenou střechou a chybně realizovaným oplechováním.Hlavními zdroji vlhkosti v interiéru je kondenzace vzdušné vodní páry na chladných stěnách ve špatně větraných místnostech, především v koupelnách a kuchyních. Do místností může pronikat voda i z poškozeného vodovodního a odpadního potrubí, z netěsnících ohřívacích těles nebo ve formě kondenzátu z komínového tělesa.

Začíná se stavebním průzkumem

Prvním krokem k nápravě tohoto stavu je stavebně technický průzkum. Jeho cílem je najít příčiny nadměrného vlhnutí, posoudit druh a stupeň poškození konstrukce a navrhnout způsob sanace. Průzkum probíhá v několika rovinách, přičemž postup stanovuje technická norma. Nejprve je třeba zjistit, jaké přístavby, dostavby a jiné zásahy do původního objektu byly v minulosti prováděny a jakým způsobem tyto změny ovlivnily pronikání vlhkosti. Následuje posouzení současného technického stavu konstrukce a geologický průzkum okolního terénu, a to včetně chemické analýzy podzemní vody. Nakonec se měří obsah vlhkosti v interiéru a ve zdivu. Za nadměrnou vlhkost se považuje vlhkost zdiva větší než 5,5 hmotnostních procent. Výsledky zkoumání se pak vyhodnotí a odborná firma navrhne základní opatření k nápravě.

Co odhalíme při prohlídce

Stavebně technický průzkum může provádět pouze osoba nebo firma, která má příslušný certifikát, ale běžné chyby dokážeme při prohlídce interiéru odhalit i sami:

  • pokud na stěně najdeme výkvět solí, vydutou omítku, odlepenou tapetu nebo hnilobu na dřevěném obkladu, jde asi o prosakování spodní nebo srážkové vody přes obvodovou stěnu
  • výskyt souvislých vlhkých skvrn podél spodní části stěny znamená téměř jistě vzlínání zemní vlhkosti kapilárním systémem zdiva
  • odlupování malby nad kotlem či plíseň pod stropem koupelny, případně kuchyně, svědčí o nadměrné kondenzaci vodní páry
  • vlhké skvrny s jemnými okraji na stěně nebo na stropě místnosti sousedící s koupelnou nebo kuchyní mohou předpovídat prasklé vodovodní potrubí
  • nepěkné hnědé skvrny na stěně komínového průduchu signalizují prosakování kondenzátu ze spalin

Hlavní příčiny

Příčinou průniku vlhkosti do objektu může být poškozená střešní krytina, nefunkční okapy, špatný odvod dešťové vody; netěsnící okna, nedostatečně větraná kuchyň nebo koupelna, netěsnící rozvody ohřívání, vody a odpadů, poškozená fasáda nebo nevyhovující komínové těleso. Hlavní chybou však je nevhodná, poškozená nebo zcela chybějící izolace základů a obvodových stěn, a to ve spojení s nedostatečným vyhříváním a větráním. Nedostatky často způsobují stárnutí materiálu a nedostatečná údržba. Nezřídka jsou však v pozadí těchto problémů konstrukční vady, které vznikly již při projektování nebo nedodržením technologického postupu při realizaci stavby. Důvodem poškození mohou být i stavební a terénní úpravy, které změní hydrogeologické podmínky ve zdivu nebo v podloží, případně náhlá změna v používání objektu. Příklad: z trvale obydleného domu se stane pouze sezónně využívaná rekreační chalupa. Pokles povrchových teplot obvodových konstrukcí pod rosný bod vede ke kondenzaci vody, kterou absorbuje omítka. Jelikož existuje větší množství příčin vlhnutí stavby, je třeba při sanaci využít postup kombinovaný z více metod. Technická norma rozděluje metody sanace na přímé a nepřímé. Mezi přímé metody patří vkládání pevných izolací, chemické metody (injektáže) a metody založené na elektromagnetických vlastnostech roztoků. K nepřímým metodám řadíme vzduchové izolační systémy, odvodňování, drenáže a sanační omítkové systémy.

Než začneme

Před zahájením vysoušení a sanace zdiva si majitel stavby musí položit několik zásadních otázek: Je při zamýšleném využití domu zásah do zdiva opravdu nutný? Jaké další práce zvolená sanační metoda vyvolá? Je možné sanaci realizovat i při provozu domácnosti? Budou s tím souhlasit památkáři? Bude výsledek sanace adekvátní její ceně? Až po jednoznačných odpovědích na tyto otázky může majitel začít s pracemi.

Vložení mechanické izolace

Nejúčinnější obranou proti vodě jsou vloženy pevné svislé nebo vodorovné izolace. Na druhé straně jsou však poměrně pracné a výrazně zasahují do konstrukce stavby, proto například z hlediska památkové ochrany staveb se často hodnotí jako nevhodné. Před vložením nové izolace je třeba zdivo nejprve proříznout nebo vybourat. Cihelné zdivo se prořezává řetězovými pilami, smíšené zdivo speciálními kotoučovými pilami nebo lanovou pilou. Do vzniklého řezu se hned vkládá izolace ve formě fólie nebo sklolaminátové desky. Nejnovější mechanickou metodou je zarážení vlnitých desek z nerezového plechu. Je však použitelná pouze v případě skládaného zdiva s rovnou vodorovnou spárou a vyžaduje prostor pro přístup alespoň ze vzdálenosti jednoho metru z jedné strany stěny. Pokud se zdivo nedá prořezat, využívá se bourání. Tento způsob je náročný i nebezpečný. Otvory by měly být široké nanejvýš jeden metr a vysoké maximálně 30 cm. Na vybourané zdivo se nanese cementový nátěr, po ztvrdnutí se vloží pevná izolace a otvor se zazdí ostře pálenými cihlami. Další otvor lze vybourat až po důkladném ztvrdnutí předchozího otvoru.

Izolační chemické clony

Vodorovnou izolaci lze realizovat i prostřednictvím speciálních chemických látek a aplikovaných injektáží do otvorů navrtaných předem. Otvory jsou plněné tlakově, prostřednictvím volného napouštění látky ze zásobníku, případně vložením zmražených a postupně rozpustných tablet. Po absorbování směsi do vrtů nebo po vložení zmrazených tablet se otvory zaplní maltou. V případě tlakové infuze kapalný materiál zaplní pórovitou strukturu tím, že napění a zvětší její objem. Pěna má uzavřenou pórovitost a odolává vzlínání vlhkosti i tlakové vody. Chemické látky, které se používají při beztlakové injektáži, mohou zdivo zcela utěsnit nebo jen hydrofobizovat (více odolávají průniku vlhkosti), a impregnovat pomocí látek na bázi silikonu. Zmíněný způsob izolace se obejde bez větších stavebních zásahů, účinnost je také vyhovující, ale dá se použít pouze u cihelného nebo smíšeném zdivu do vlhkosti asi 10% hmotnosti. Kromě toho je náročný na odbornou realizaci a po osmi až deseti letech ho třeba opakovat. Památkáři ho hodnotí rozdílně, výhodou však je, že používané chemické směsi mohou mít složení podobné složení původního zdiva a pojiva. Metodu lze použít i jako součást ochrany proti radonu.

Elektřina a magnetismus

Zdivo lze vysušit i pomocí elektrického (elektroosmóza) nebo magnetického pole (magnetokinéza). Princip elektroosmózy vychází z faktu, že v elektrickém poli procházejí molekuly vody od kladného pólu k zápornému. Na vlhké zdivo se v úrovni hladiny vlhkosti připevní kladný potenciál (anoda) a pod základy bude umístěn záporný potenciál (katoda). Kladné náboje s molekulami vody se pohybují směrem ke katodě a vlhkost je odsouvána a vytlačována zpět do podloží. Princip metod založených na magnetokinéze spočívá v tom, že přitažlivé síly mezi molekulami vody a stavebními materiály lze ovlivnit magnetickým polem. Instalací jednoho nebo několika přístrojů se ve vlhkém objektu vytvoří slabé magnetické pole, čímž jsou molekulární síly, které sají vodu do zdiva, natolik oslabené, že vlhkost vlivem zemské přitažlivosti sama putuje zpět pod základy. Přístroje tedy zdivo nejen vysuší, ale jej dále udržují v suchém stavu. Elektromagnetické metody neovlivňují statiku objektu a při aplikaci neohrozí stavbu drastickými zásahy a stavebními úpravami. Instalace je jednoduchá a zařízení lze použít na každé zdivo. Vysoušení se začíná hned po instalaci a je pozvolné a šetrné. Tyto metody jsou však účinné pouze při vzlínání vlhkosti. Nepůsobí proti tlakové, kondenzační a difúzní vodě, takže je třeba je kombinovat s jinými metodami.

Nebezpečné soli

Vlhkost s sebou přináší rozpustné soli, které buď reagují na látky obsažené ve zdivu, nebo při odpaření vody krystalizují (tzn. objeví se výkvěty). Zároveň výrazně zvyšují objem, takže nejen chatrná omítka, ale i pevná betonová konstrukce pod jejich působením může doslova rozpadnout. Kromě toho jsou velmi hygroskopické. Zasolené zdivo na povrchu i v hloubce ochotně přijímá další vlhkost a koloběh se neustále opakuje.

Je třeba sledovat trhliny

V případě, že se na poškozeném povrchu objeví trhliny, je třeba je pečlivě sledovat, a to především na nosných stěnách a sloupech. Na to můžeme využít jednoduchý test: odsekneme omítku a kolmo na trhlinky vsadíme sádrový pásek velký asi 150 × 80 × 7 mm. Pokud se na pásku po určitém čase objeví trhlina větší než 2 mm, je nutné zavolat statika. Je však nutné sledovat i jiné poruchy, které se projevují prohnutím nebo vytočením stěny. Důležitý je přitom časový průběh změn: při pomalém průběhu ještě lze destrukční jevy zastavit. Při rychlém průběhu však může dojít až ke zhroucení stavby.

Vysoušení pomocí proudícího vzduchu

Při vysoušení zdiva vzduchovými metodami se zdroj vlhkosti oddělí od stavební konstrukce dutinou, která disponuje trvalým přísunem a odvodem vzduchu. K těmto metodám patří především větrání pomocí štol umístěných kolem základového zdiva, případně soklů, izolačních přizdívek nebo obkladů, anglických dvorků a odvětrávaných podlah. Na rychlé vysoušení velmi vlhkého zdiva (například po povodních) se používají speciální přístroje pracující na principu teplovzdušných větráků. Nejvhodnější je vzduchová dutina s přívodem a odvodem vzduchu ven z domu, do volného ovzduší. Účinné je i větrání dutinami umístěnými pod úrovní terénu, zde je však třeba vzduch odvést do atmosféry, přičemž dno kanálků se musí odvodnit. Při tomto postupu se doporučuje konstrukčně propojit vzduchové dutiny a sokly. Ani vzduchové metody samotné většinou nejsou schopny snížit obsah vlhkosti ve zdivu o více než tři hmotnostní procenta (pokud se měří ve výšce 40 cm nad úrovní dutiny), přičemž nejsou vhodné ani v zaklenutých prostorů a v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody.

Vodu je třeba odvést

Úkolem drenáže je odvod dešťové nebo spodní vody a současně větrání zdiva. Dům nesmí stát v prohlubni na nepropustném podloží nebo tam, kde se trvale nachází vysoká hladina spodní vody. Nejjednodušší drenáží je drážka na šířku lopaty, vzdálená od základů domu asi 80 cm. Hloubka může být menší, než je hloubka základů, avšak nejméně 20 cm pod úrovní vodorovné izolace v přízemí. Drážku zaplníme velkými kameny a přeložíme betonovými dlaždicemi. Ty zahrneme zeminou a zatravníme. Svislé části základového zdiva oddělíme od okolní zeminy, nejlépe prostřednictvím drceného kamene nebo hrubé strusky, přičemž nesmíme zapomenout vložit svislé izolační pásy. Na zásyp v žádném případě nelze používat zbytek stavebního materiálu, škváru nebo štěrk, protože často obsahují hlínu, která zanáší systém. V obchodě je možné dostat koupit i kompletní liniové odvodňovací systémy, které složíme dle přiloženého návodu jako stavebnici. Jednotlivé části systému jsou na sebe napojeny a tvoří s domem a zahradou organický celek.

Pozor na dřevomorku

Dřevěné stavební konstrukce jsou ohroženy především dřevokaznými houbami a plísněmi.Nejnebezpečnější z nich je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans), která ničí nejen dřevo, ale přerůstá přes stěny a devastuje tím celou stavbu. Ohroženy jsou především místa bez pohybu vzduchu (dřevomorka nesnáší průvan) a místa s pronikající vlhkostí - dřevěné prahy a zárubně, nedostatečně izolované trámy ve spojích, dřevěné stropy, krovy, dřevěné podlahy, dřevník a zahradní dřevěné stavby.Ochrana spočívá především v prevenci. Třeba zabránit pronikání srážkové a spodní vody a ochránit zdivo před kondenzovanou vzdušnou vlhkostí. Důležité je průběžné proudění vzduchu nebo alespoň pravidelné větrání. Kromě toho stavební chemie nabízí několik druhů preventivních ochranných nátěrů fungicidními přípravky, hydrofobizační prostředky zase snižují schopnost dřeva absorbovat vodu. V případě podezření z napadení dřevomorkou (na stěnách a pod. se objeví hnědé skvrny) třeba neprodleně zavolat odborníka, aby odebral vzorek a určil příčinu poškození. Když se potvrdí výskyt dřevomorky, objednáme si na její likvidaci odbornou firmu.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak nafouknout koupelnu tak, aby se do ní všechno vešlo?

Koupelna v běžných bytech zrovna nedisponuje nadbytkem místa. A přitom je potřeba, vměstnat do ní spoustu potřebných...
více…

Trendy koupelny pro rok 2020 - námořnická modř, mosaz a dřevo

Koupelna je místo, které často podléhá trendům. Proto se také na koupelně pozná, kdy v ní naposledy proběhla...
více…

Dřevěné obklady ze starých lodí, kterým naprosto propadnete

Originální, netradiční, s příběhem, tak přesně takto bychom mohli hovořit o dřevěných obkladech, které jsou...
více…

Příjemné a na došlap měkké korkové dlaždice vytvoří v interiéru pohodovou atmosféru

Stále větší oblibu mezi podlahovými krytinami získává korek. Kdo dává přednost ekologickým přírodním...
více…

Tepelná čerpadla – spolehlivý zdroj tepla, jehož vývoj ovlivnili i obyvatelé Československa

Jsou tepelná čerpadla „hitem“, jehož sláva brzy pomine? Kdepak! Je pravda, že popularita tepelných čerpadel...
více…

Projekt Central House: Skvělé bydlení v Praze 1

Bydlení v hlavním městě se těší stále větší oblibě, a to především díky spoustě pracovních příležitostí....
více…

Jak zabránit usazování prachu v bytě?

Prach v bytě, to není jen estetický problém, ale pro mnohé lidi to znamená též zdravotní komplikace. Lidé, kteří...
více…

Pokojové rostliny v bytě a výhled z okna na zeleň? Ideální kombinace pro zdraví!

Pokojové rostliny v bytě, to není jen krásná dekorace. Pokud by tomu tak bylo, zcela by stačily umělé náhrady, které...
více…

Jak zařídit bydlení, když chceme vychovávat děti metodou Montessori?

Montessori systém výchovy dětí, to není jen návštěva školky a školy s tímto názvem, ale je to především výchova...
více…

Jak drobnými úpravami zútulnit ložnici?

Ložnice by měla být útulná a občas by také měla zažít nějaké změny. Sice převážnou část pobytu v ní...
více…