Okna - kritéria pro správný výběr
Nároky na vlastnosti okna se zvyšují s nároky na bydlení. Už nestačí, aby propouštělo světlo a chránilo před větrem a deštěm. Dnes musí s domem spolupracovat při šetření energiemi a musí se přizpůsobovat vysokým nárokům kladeným na obvodové konstrukce i z ekologického hlediska.
Až 40% energie utíká při běžné stavbě okny
Takto plýtvat je v současnosti nepřípustné. Ceny energií stoupají závratným tempem a předpokládá se, že se tato tendence tak brzy nezastaví.Lidstvo utrácí víc, než si může dovolit, a začíná být přírodě dlužné. Zkuste tedy začít od sebe a začněte šetřit. Pokud proděláváte nebo stavíte, buďte nároční na stavební materiály a nepodlehněte pouze nejlepší ceně. Na celkové snížení množství potřebné energie na vytápění třeba komplexnost řešení. Například bez kvalitních oken se výrazně sníží efektivita i toho nejdražšího a nejkvalitnějšího zateplení, protože přes okna bude nadále unikat příliš energie. Pokud necháte v kvalitně zatepleném domě původní dřevěná eurookna (tloušťka rámu od 6,5 do 7,5 cm) nebo tříkomorové plastová okna se standardním izolačním dvojsklem (celkový součinitel prostupu tepla oknem Uw kolem 1,7 W / m². K) a nebudete mít přímo pod okny radiátor, může se stát, že v případě poklesu venkovní teploty na -15 ° C (což není v našich zeměpisných šířkách nic neobvyklého) se na vnitřní straně okna teplota dostane asi jen na 4 ° C. To může být jednou z příčin neustále orosení oken a později možná i plísně kolem nich. Nejkvalitnější okna určená pro pasivní domy (Uw ≤ 0,85 W / m². K) udrží teplotu vnitřního povrchu skel nad 17 ° C i při velkých mrazech.Sledujte proto při výběru okna hodnotu Uw, která by mohla být malým orientačním bodem. Čím je nižší, tím méně tepla vám uteče a méně zimy se dostane dovnitř. A platí to obecně pro všechny typy oken.
Výrobci oken v ČR se dohodli na společném postupu označování oken energetickými štítky
Jde o podobný způsob označování výrobků, jako je známý u domácích spotřebičů, tedy energetickou třídou A, B a podobně. Štítky vydává nezávislé sdružení ENERGOkno, jehož garantem jsou mnohé známé osobnosti ze stavebnictví. Jde o přesně stanovený výpočet, kde se bere v úvahu komplexní okno a ne jen jeho jednotlivé části. Stavebník tak může získat snadnější přehled a snadněji se zorientovat na trhu.
Jak je to s plastovými okny?
Energetické úspory při využití plastových oken. V současnosti již dávno neplatí, že čím více komor má plastové okno, tím lépe má tepelně izolační vlastnosti. Navíc, s narůstajícím počtem komor roste šířka profilu, což výrazně znehodnocuje estetickou hodnotu okna.
Obecně se doporučuje
- Pro energeticky pasivní domy šířka profilu rámu okna 75 až 90 mm. Ideální kombinace je menší pohledová šířka s vypěněním komor profilu - takové profily spolu s trojitým sklem mohou dosahovat bez problémů hodnotu Uw <0,8 W / m². K, a přitom neztrácejí eleganci;
- Pro nízkoenergetické domy dnes už většinou stačí kvalitní šestikomorový profil okenního rámu o šířce 70 až 80 mm, s hodnotou Uw ≤ 1,1 W / m². K. Z pohledu zasklení jsou trojité skla izolačně lepší než dvojité. Svou roli hraje také vyplnění mezery mezi skly - vzácné plyny mají lepší izolační vlastnosti než normální vzduch.
Ve většině současných domů
nevznikají nejzásadnější energetické ztráty přímo okny, ale většinou je problém v napojení okna na stavbu - okna nejsou dobře utěsněné, izolace spáry je stará, nekvalitní a neplní dostatečně svoji funkci.
Na co si je třeba dát pozor u plastových oken z hlediska úspor energií
Při výběru okna se každý snaží vybrat si takové, které disponuje nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi za co nejlepší cenu. Od dobrého a kvalitního okna se očekává, že přispěje k finančním úsporám topné energie a zlepší tepelnou a zvukovou pohodu v interiéru. Důležitou součástí dodávek okna je i jeho montáž, které se nevěnuje dostatečná pozornost. Nekvalitní montáž a nedostatečné utěsnění mezery mezi oknem a stavebním otvorem může totiž výrazně snížit tepelně a zvukově izolační vlastnosti celé okenní konstrukce.Výběr vhodnosti typu okna ovlivňuje druh stavby, osobní požadavky a finanční možnosti. Například okna se 6-komorovým profilem, stavební hloubkou rámu 76 mm a izolačním trojsklem jsou vhodné pro použití do nízkoenergetických budov. Důležitý je zde součinitel prostupu tepla Ug ≤ 1,1 W / m 2.K, protože sklo tvoří největší plochu okna.
Velkým problémem nových oken bývá rosení v zimních měsících
Ke snížení rizika rosení okrajů skel v zimních měsících existuje možnost skla s takzvaným teplým okrajem, ve kterém je hliníkový rámeček na obvodu skla nahrazený nerezovým s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi.Osazením kvalitních oken je stavba sice uzavřena, ale nelze zapomínat na větrání, které pomáhá eliminovat riziko rosení skel. Dá se tomu předejít správným větráním (asi 10 minut dvakrát denně necháme okno otevřené dokořán, protože dlouhodobým větráním by mohlo dojít k nachlazení místnosti, čímž se zvyšuje riziko nákladů na vytápění), zvýšením teploty vzduchu v místnosti a umožněním proudění teplého vzduchu z topného tělesa ( radiátoru), umístěného obvykle pod oknem (zakrytí radiátoru širokou parapetní deskou zvyšuje riziko rosení), přímo na okno. Ke snížení rizika rosení pomáhá i použití těsnicích pásek v montážní spáře okna, které pomáhají chránit před kondenzací vodní páry a následnému vzniku plísní.
Jak jsou na tom dřevěná okna?
Okno jako transparentní konstrukce obvodového pláště budovy má kromě vizuálního propojení interiéru s exteriérem výrazné tepelně izolační vlivy na tepelné ztráty a zisky celého domu.Důležitá je tepelná pohoda. tedy teplota, při níž se člověk cítí optimálně. Interiérová teplota tepelné pohody lze snížit zvýšením povrchových teplot stěn a zejména oken, kdy nedochází k nadměrnému proudění vzduchu v obytné místnosti. Největší vliv na tepelné ztráty okenních konstrukcí má samotný okenní rám, jakož i zasklení. Zvýšení povrchové teploty rámů dřevěných oken se dá docílit zvětšováním tloušťky profilu, popřípadě speciálními sendvičovými profily (okna pro pasivní domy IPD) a zejména vylepšeným zasklením (izolační trojskla). U izolačních sklech mají okrajové zóny vlivem distančních rámečků výrazné tepelné mosty, které se projeví snížením povrchové teploty až pod rosný bod, čímž vzniká nežádoucí kondenzace vodní páry na okraji zasklení (tím je především hliník). Progresivní okenní konstrukce již mají použité distanční rámečky ze sklolaminátu (swisspacer), případně poplastované nerez TGI. Při izolačním trojskl nesmíme zapomínat i na solární zisky (koeficient g), které jsou podstatně nižší než u izolačního dvojskla. Ideální je na jedné stavbě kombinovat trojsklo s dvojsklem podle orientace světových stran. Standardně vyráběny dřevěné okno se součinitelem prostupu tepla celého okna Uw = 0,79 W / m 2. K, při životnosti dřevěných profilů přibližně 80 let a za předpokladu pravidelné údržby se řadí mezi konstrukce, které výrazně snižují nároky na množství potřebné energie na vytápění. Parametr, který charakterizuje tepelně izolační vlastnosti okna, se nazývá součinitel prostupu tepla a označuje se jako Uw. Definuje tepelný tok přes 1 m 2 plochy okna jako celku při rozdílu vnitřní a venkovní teploty 1 ° C (případně 1 K) a udává se v jednotce W / m 2. K. Čím je hodnota prostupu tepla nižší, tím dosahuje okno lepší tepelně izolační vlastnosti.
A co hliníkové okno z pohledu šetření energiemi?
Okno je prvek obvodového pláště budovy, jehož základní funkcí je přenos světla do budovy za předpokladu, že navíc chrání objekt před povětrnostními vlivy (vítr, déšť), brání úniku tepelné energie přes svou konstrukci v zimním období a zároveň zabraňuje nadměrnému průniku tepla do interiéru v letním období. Celkové tepelně izolační vlastnosti okna ovlivňují jeho samotné komponenty. Navíc je třeba zohlednit i způsob osazení okna do stavebního otvoru.
Sklo
V současných stavbách se v našich zeměpisných a klimatických podmínkách nejčastěji používají izolační dvojskla. Moderní konstrukce stále častěji využívají izolační trojskla, případně dvojskla, se středovou transparentní fólií. Jde vlastně o dvě, případně tři, skleněné tabule, vzájemně oddělené distančním rámečkem po obvodu a slepené sklářským tmelem. Prostor mezi jednotlivými skleněnými tabulemi je pro zvýšení tepelně izolačních vlastností vyplněný vzácným plynem (argon, krypton a podobně), případně je v tomto prostoru vakuum. Jednotlivé skleněné tabule mohou být zcela čiré nebo zabarvené ve hmotě. Navíc se na vnitřní stranu skla nanáší pokovená mikrovrstva, která zabraňuje pronikání tepelného záření - ať už z exteriéru nebo z interiéru. I když to vypadá možná banální, ale právě materiál, ze kterého je vyroben distanční rámeček mezi skly, výrazně ovlivňuje celkový součinitel prostupu tepla. Proto se u moderních izolačních sklech používá místo hliníkového distančního rámečku nerezový, případně kompozitní (plast vyztužený skleněnými vlákny). Použitím takzvaného tepelného rámečku se zároveň zamezí ve většině případů tvorbě kondenzátu na interiérové straně po obvodu skla.
Rám
Izolační sklo je následně uložené do okenního rámu křídla. Některé okenní systémy používají celoobvodové lepení izolačního skla do rámu křídla. Zasklívací drážka mezi sklem a rámem musí být správně odvětraná a odvodněna, aby nedocházelo k pronikání kondenzátu do interiéru. V současnosti nabízejí výrobci různé materiály pro výrobu okenních rámů. Z pohledu šetření energiemi je ale nejdůležitější, aby měl rám okna co nejnižší tepelnou vodivost. Proto výrobci hliníkových oken používají profily s izolovaným můstkem. Komory profilů se vyplňují vysoce tepelně izolovanými jádry. Na celkový součinitel prostupu tepla rovněž vliv konstrukční hloubka profilů.
Na tepelné izolaci se v nemalé míře podílí i těsnění,
jejich tvar a umístění. Nejvýhodnější skladbu tvoří okna se středovým a dorazovým těsněním. Kování kromě své základní funkce zavěšení křídla na rám zajišťuje i optimální přítlak po obvodu a vycentrování křídla v rámu. Navíc, v některých případech třeba zajistit mikrovětrání prostoru.
Zabudování
Každé okno, pokud má správně plnit svoji funkci, musí být správně zabudované do stavebního otvoru. Obvodová spára se vyplňuje tepelně izolačním materiálem, nejčastěji PUR pěnou nebo minerální vlnou. Aby tento materiál neztratil své tepelně izolační vlastnosti, chrání proti vlhkosti ze strany interiéru parotěsnou fólií nebo tmelem a ze strany exteriéru difuzní (paropropustnou a vodoodpudivou) fólií, případně speciální expanzní páskou, která zabrání průniku dešťové vody. Když se na okna použijí ty nejkvalitnější materiály a okno je precizně vyrobené a správně namontováno, tak už je jen na každém z nás, jak ovlivní spotřebu energie na vytápění a chlazení.Protože samotné okno splňuje předepsané parametry pouze tehdy, pokud je zavřeno. Proto je důležité zajistit výměnu vzduchu v objektu pouze krátkým provětráním prostoru, případně větracím zařízením, které čerstvý vzduch upraví na požadovanou vnitřní teplotu. Rovněž je důležité správně používat stínicí techniku - ta v létě zamezí přehřívání vnitřního prostředí a v zimě umožní pronikání slunečních paprsků (podílejí se na tepelných ziscích). Nejvhodnější je použití venkovních žaluzií, protože sluneční záření dopadající na žaluzie umístěné v interiéru ohřívá tento materiál a vytápí interiér.
Autor: Martina Dvořáková
