Oxidovaný asfaltový pás typu A, známý jako asfaltová lepenka, je tradiční stavební materiál s velmi malou tloušťkou do jednoho milimetru. Základem tohoto materiálu je nosná vložka, kterou nejčastěji tvoří nasákavá hadrová lepenka nebo méně často skelná rohož. Tato vložka je v procesu výroby důkladně impregnována horkým oxidovaným asfaltem, čímž získává své základní vlastnosti.
Na rozdíl od těžších izolačních pásů však typ A postrádá silné vnější krycí vrstvy asfaltu a na jeho povrchu nenajdeme ani ochranný hrubozrnný posyp. Klíčovou vlastností pásu typu A je absence vnějších asfaltových vrstev na impregnované vložce, což výrazně omezuje jeho hydroizolační schopnosti, ale zachovává vysokou ohebnost a nízkou hmotnost. Dodává se v rolích pro snadnou manipulaci.
Kvůli chybějícím krycím vrstvám nelze tento typ pásu využít jako plnohodnotnou samostatnou hydroizolaci proti zatékání vody nebo zemní vlhkosti. Své uplatnění nachází především jako pomocný, separační nebo dočasný prvek v různých stavebních konstrukcích. Velmi často se používá jako podkladní vrstva pod skládané střešní krytiny, typicky pod asfaltové šindele na šikmých střechách, kde vyrovnává drobné nerovnosti dřevěného bednění a chrání ho před vlhkostí během montáže.
Dále slouží jako účinná separační vrstva oddělující materiály, které by spolu neměly přijít do přímého kontaktu, nebo jako provizorní zakrytí staveb. Vzhledem k technickým limitům se pás typu A používá výhradně pro dočasná izolační opatření, jako podklad pod šindele nebo jako ochranná separační vrstva.
Technologie montáže oxidovaného asfaltového pásu typu A se zásadně liší od těžších natavitelných pásů, což přímo vyplývá z jeho mechanických vlastností. Tento materiál se za žádných okolností nesmí pokládat pomocí plamene plynového hořáku, protože by došlo k okamžitému propálení tenké impregnované vložky a zničení celého pásu. Zpracovává se výhradně mechanickým kotvením nebo volným položením na pevný a suchý podklad.
Při montáži na dřevěné bednění střech se k fixaci využívají širokohlavé hřebíky, takzvané lepenkáče, případně sponky z mechanické sešívačky. Základním pravidlem pro instalaci pásu typu A je striktní zákaz používání hořáku, přičemž spoje se řeší pouhým volným přeložením s dostatečným přesahem. Tím se předchází znehodnocení materiálu.
Vlastnosti tohoto pásu jsou dány použitím oxidovaného asfaltu, který vzniká vháněním vzduchu do horkých ropných zbytků během rafinace. Tento proces mění molekulární strukturu materiálu, zvyšuje jeho bod měknutí a zlepšuje odolnost vůči vyšším letním teplotám. Oxidovaný asfalt má však přirozeně nižší elasticitu a horší plasticitu ve srovnání s modernějšími modifikovanými asfalty.
Při nízkých teplotách vykazuje značnou křehkost, což znamená, že zkouška ohybu na trnu se u těchto pásů provádí standardně při teplotě nula stupňů Celsia. Oxidovaná forma asfaltu sice poskytuje dobrou stabilitu za standardních podmínek, avšak v průběhu času vlivem UV záření a kyslíku rychleji stárne, ztrácí pružnost a začíná křehnout. Proto vyžaduje rychlé zakrytí finální krytinou.
Při výběru materiálu je klíčové porozumět rozdílům mezi třemi základními kategoriemi oxidovaných pásů, které se liší tloušťkou a množstvím asfaltu. Zatímco typ A je nejtenčí a slouží jen jako impregnace bez krycí vrstvy, typ R již disponuje tenkou krycí vrstvou do jednoho milimetru a dosahuje celkové tloušťky do dvou a půl milimetru.
Nejrobustnější typ S má silnou krycí vrstvu o celkové tloušťce kolem čtyř až pěti milimetrů a je určen k plnohodnotnému natavování hořákem. Výhodou typu A oproti těžším variantám je extrémně nízká cena a minimální plošná hmotnost, která nezatěžuje střešní konstrukci. Nevýhodou lehkého typu A je naopak jeho nulová schopnost samostatně odolat tlaku vody, snadné mechanické protržení a nemožnost svařování spojů.
Pro zachování funkčnosti pásu typu A před montáží je nutné dodržovat přísná pravidla skladování a sledovat okolní klimatické podmínky. Role se musí vždy skladovat ve vertikální poloze, tedy nastojato, aby se zabránilo jejich deformaci nebo slepení vlivem vlastní váhy. Odborníci doporučují provádět pokládku oxidovaných pásů při venkovních teplotách mezi deseti a pětadvaceti stupni Celsia.
Při nižších teplotách hrozí popraskání pásu při odvíjení, zatímco za horka asfalt měkne a roste riziko poškození materiálu pouhým prošlápnutím. Správné skladování rolí výhradně nastojato a dodržení montážní teploty nad deset stupňů Celsia jsou hlavními faktory pro prevenci znehodnocení tohoto náchylného materiálu.
Autor: Lenka Kostková
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu