Plastová okna - výběr, údržba a výměna
U plastových oken je situace mnohem složitější z hlediska sortimentu vyráběných profilů. Jejich profily se liší termickou schopností, počtem těsnění, schopností přenášet zatížení otvíraného křídla, hloubkou, tvarem okapnice, možností tvarovat okno apod. Plastová okna se vyrábějí z tvrdých PVC profilů vyráběných vytlačováním za tepla na šnekových lisech. Plynulé sledování jejich kvality na lisovacích linkách i ve vlastních laboratořích firem zaručuje vysokou jakost všech vyráběných profilů, jejich kvalita se potvrzuje vydanými osvědčeními.
Typy plastových rámů
Rozlišujeme dva typy plastových profilů: se středovým těsněním a bez středového těsnění (s dorazovým těsněním). Profil se středovým těsněním se vyvinul z těsnicího systému dřevěných oken. Systém bez středového těsnění je jeho alternativou. Jednoznačný návod, jak si vybrat správný profil, neexistuje. Je to spíše teoretická a filozofická otázka a každou situaci, pro kterou se okno vybírá, je třeba správně posoudit. Středové těsnění umožňuje dosáhnout lepší stavebně fyzikální vlastnosti okna, ale vzhledem k těsnění umístěném uprostřed rámového profilu se okno mnohem hůře čistí. Proto v celé Evropě v posledních letech je vidět odklon od této koncepce ve prospěch oken s dorazovým těsněním. Díky novým typům dorazových těsnění se podařilo docílit téměř stejné hodnoty zvukově a tepelně izolačních parametrů jako u oken se středovým těsněním, zároveň se rámy oken mimořádně snadno čistí. Rámy oken mohou být dvou, tří i pětikomorové (případně šestikomorové). Tříkomorové profily s dostatečně dimenzovanou ocelovou výztuží se používají jako základní systém pro výrobu oken. Pětikomorové profily oken jsou ekvivalentem dřevěných eurooken. Standardně se plastová okna dodávají v bílé a hnědé barvě, vylisované profily se barví ve hmotě.
Vnější vliv
V praxi jsou okna vystavena mnoha mechanickým, chemickým a tepelným vlivům. Odolnost proti těmto vlivům je dána jejich tvarováním a technologií při výrobě, kvalitou i vlastnostmi suroviny použité na výrobu profilů. Vlastnosti profilů a použitého PVC na oknech od různých výrobců se mohou mírně lišit. Další zlepšení tepelně izolačních vlastností oken nelze dosáhnout přidáním další komory, ale zvýšením hloubky rámu a křídla nebo vyplněním komory z plastových profilů (dutiny) na vnější straně tepelně izolačním materiálem, např. tvrzenou polyuretanovou pěnou. Do konstrukcí plastových oken jsou začleněny i větrací systémy na principu přirozeného větrání (štěrbiny, klapky, otvory), aby byla zajištěna minimální výměna vzduchu. Tyto větrací systémy nesmí zhoršit zvukově izolační vlastnosti oken.
Degradování a údržba rámů
Všechny materiály včetně PVC se časem mění (opotřebovávají, degradují). Dnešní plastové profily největších a nejkvalitnějších výrobců jsou již natolik stabilizované, že ke změně mechanických a fyzikálních vlastností v průběhu desetiletí téměř nedochází. Plastová okna se čistí dostupnými čistícími prostředky pro domácnost, které jsou neabrazivní, nejlépe vlažnou vodou s přídavkem saponátu nebo technickým benzínem a lihovými přípravky. Okenní profily se nesmí dostat do styku s látkami, které narušují základní materiál (např. aceton, benzen, toluen, trichlorethylen, perchlorethylen, chloroform a jiné). Extrémní sluneční záření způsobuje vysokou povrchovou teplotu a tím i zvýšenou roztažnost plastových profilů. Proto má každý výrobce profilů vyvinuté různé receptury, které se využívají v různých klimatických pásmech. Ani plastová okna nelze po instalaci ponechat zcela bez údržby, je třeba je pravidelně mýt a tak jako u jiných oken promazat kování, zkontrolovat těsnění a případně je každých patnáct let vyměnit.
Autor: Lenka Kostková
