Poruchy dřevěných konstrukcí
Životnost dřevěných staveb a konstrukcí je relativní veličina. Avšak ani ten nejpropracovanější návrh dřevěné konstrukce nemusí vždy zabránit vytváření poruch na ní. Může však minimalizovat riziko jejich výskytu. Vliv jednotlivých detailů konstrukce na životnost a spolehlivost lze přirovnat k pevnosti řetězu - každý řetěz je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek.
Co je to porucha
Pod pojmem porucha dřevěné konstrukce nebo objektu rozumíme změnu jejich skutkového stavu oproti původnímu stavu, ve spojení se snížením jejich užitné nebo památkové hodnoty. Poruchy podle stupně významnosti rozdělujeme na:
- chyby
- běžné opotřebení
- nevýznamné poruchy
- významné poruchy
- havarijní poruchy
Proč vznikají poruchy?
Předpokladem vzniku poruch v dřevěných stavbách a konstrukcích je samotný konstrukční materiál - dřevo. Dřevo je přírodní materiál organického charakteru, který mohou znehodnocovat různí činitelé. Vznik poruch závisí na druhu dřeva a klimatických podmínkách, v nichž se dřevěná konstrukce objektu nachází. Především jde o neustálé, trvalé a opakující se působení slunečního záření, kyslíku, vody v různé formě (zemní a vzdušná vlhkost, déšť, sníh, led, námraza). Rozdíl teplot během dne a ročních období, prach a další vlivy zanechávají na konstrukci stopy.
Hlavní příčinou poruch dřevěných konstrukcí je však napadení dřeva dřevokaznými houbami
a hmyzem. Výrazné poškození dřeva nastává i při živelních událostech, jako jsou například požár, vichřice, sníh, povodeň a podobně.
Příčiny vzniku poruch dřevěných konstrukcí můžeme rozdělit do čtyř oblastí
- chyby konstrukčního materiálu (dřeva nebo jiných materiálů), které nebyly zjištěny nebo nezohlednily v průběhu zhotovení objektu
- projekční a výrobní vady (poruchy)
- zvýšené zatížení konstrukce a jejích prvků
- chyby konstrukčního materiálu (dřeva), které vznikly v důsledku degradačních procesů
Chyby konstrukčního materiálu
Poruchy způsobené chybami samotného dřeva nemůže ani projektant ani realizační firma. Jde o suky (nadměrně velké a početné), přítomnost tlakového dřeva u jehličnanů, respektive tahového dřeva u listnáčů, nepravidelný průběh vláken, hniloba, poškození hmyzem, trhliny, chyby vzniklé při řezání a sušení dřeva nebo při opracování dřevěných prvků. Očekávanou dlouhou životnost dřevěné konstrukce lze prodloužit, pokud již při jejím realizaci budeme dbát na pečlivý výběr toho nejvhodnějšího a nejkvalitnějšího dřeva. Třeba proto pamatovat, že není dřevo jako dřevo.Vhodné a snadno dostupné jsou jehličnaté dřeviny (smrk, modřín, borovice). Z hlediska přirozené trvanlivosti je nejvhodnější dřevinou modřín.
Projekční a výrobní vady (nedostatky)
Vznik poruch mohou způsobit chyby, které vznikají z různých příčin. Často jde o nevhodné použití dřeva, chybný materiál, nevhodné konstrukční řešení (zejména při izolacích proti vnikání srážkové vody) či tvorbu kondenzované vody. Svou měrou přispívá i nedostatečné dimenzování prvků, nevhodný výrobní a montážní postup, nedostatečný přístup vzduchu k dřevěným prvkům, zazdění pozednic nebo použití dřeva s nevhodnou (často vyšší) vlhkostí. Vytvoří se tak podmínky pro napadení dřeva dřevokaznými houbami a hmyzem. Často se, zejména při povrchové úpravě, nedodržuje požadovaná chemická ochrana.
Zvýšené zatížení konstrukce a jejích prvků
V průběhu užívání dřevěné stavby a konstrukce může v rámci rekonstrukčních zásahů dojít k nadměrnému zatížení konstrukce použitím nových materiálů (například při výměně dřevěného šindele za těžkou pálenou tašku), k odstranění významných nosných prvků nebo ke vzniku nadměrného zatížení vlivem nadměrného množství sněhu, deště nebo silného větru, povodně nebo zemětřesení.
Chyby konstrukčního materiálu (dřeva) následkem degradačních procesů
Nejvážnější poruchy dřevěných konstrukcí vznikají při poškození dřeva hnilobou způsobenou dřevokaznými houbami nebo od dřevokazného hmyzu. Pokud je vlhkost dřeva více než 20 procentní, začnou se vytvářet podmínky pro vznik hniloby způsobené dřevokaznými houbami, například dřevomorkou domácí, konioforou sklepní, pornatkou vaillantovou a jinými. Pokud je vlhkost dřeva více než 10 procentní, může být dřevo poškozeno například tesaříkem krovovým nebo fialovými červotoči. Na poškození dřeva se dále podílí trvalé povětrnostní vlivy - UV záření, voda, kyslík a další nebo cyklické mechanické, vlhkostní a teplotní namáhání dřeva. Rozsah a stupeň poruch nebývá často rovnoměrný v celé dřevěné konstrukci, ale se soustřeďuje v kritických zónách.
Odstraňování příčin poruch
Hlavním účelem odstranění zvýšené vlhkosti dřeva v konstrukci je omezit podmínky pro činnost dřevokazných hub a hmyzu. Tato opatření spočívají v:
- opravě střešní krytiny,
- zlepšení hydroizolace základů,
- úpravě konstrukčních řešení stěn a střech tak, aby v interiéru nedocházelo k tvorbě kondenzované vody
Zastavit činnost dřevokazných hub a hmyzu na napadeném dřevě lze:
- vysušením napadeného, obvykle mokrého, shnilého dřeva
- krátkodobým opálením poškozených částí
Sterilizace dřeva
Likvidace škůdců ve dřevě, hlavně dřevokazných hub a hmyzu, se provádí chemickými biocidními prostředky se sanačním účinkem. Další znehodnocování zdravého dřeva zabráníme vhodnou chemickou ochranou (použitím fungicidních nebo insekticidních přípravků) a odstraněním zvýšeného statického zatížení pomocí doplňkových stavebně konstrukčních zásahů (pomocné statické prvky a konstrukce).
