Rekonstrukce podkroví - výhody a zásady přestavby

V centrech měst přibývají opravené střechy, na kterých střešní okna signalizují obydlené prostory, a v okrajových čtvrtích vyrůstají na panelácích nové nástavby. Město se nerozpíná do šířky, ale roste do výšky. Důvody jsou zcela zřejmé: Výhodou jsou kratší vzdálenosti, úspora investic za nový pozemek a vybudování inženýrských sítí i ušetřená půda, kterou bychom jako cenné přírodní bohatství měli chránit nejen pro současnost, ale i do budoucna.

Stavební úřad

Na obydlení podkroví je vždy třeba stavební povolení. I v případě, že se nemění tvar krovu, zachová se výška hřebene i uliční římsy, tedy zůstává stejný vnější vzhled střechy, vždy jde o zásah do nosných konstrukcí a změnu způsobu užívání stavby, které bez stavebního povolení nesmíte udělat.

Každý případ se řeší individuálně na příslušném stavebním úřadě podle místní působnosti.

Výhodné je, pokud si s architektem sjednáte v rámci vypracování projektové dokumentace i vyřízení potřebných povolení. Stavební zákon je totiž složitý a dát si vypracovat projekt, který si budete muset po první návštěvě stavebního úřadu předělat, není zrovna ekonomické řešení. 

Obecné zásady

Podkrovní prostor se musí rekonstruovat tak, aby zůstala zachována únosnost a stabilita konstrukcí v celém objektu. Pro zajištění celkové pohody je důležitá dostatečná a kvalitně zhotovena izolace střešního pláště, jakož i vhodný systém vytápění.

Komfort může zvýšit klimatizace. Musí být splněny také nároky na denní osvětlení a větrání všech obytných místností - důležité je dobře rozvrhnout počet, velikost a umístění střešních oken a vikýřů, například i vzhledem ke světovým stranám.

Kvalitní okna s možností přiměřeného větrání jsou základem příznivého klimatu jak v létě, když mají podstřešní prostory tendenci se přehřívat, tak i v zimě. Důležité bodem je, přísné dodržení platných norem pro požární bezpečnost staveb, které se týkají stavebních konstrukcí a materiálů včetně povrchových úprav.

Suchá výstavba

V podkroví je optimálním stavebním postupem suchá výstavba. Jedním z vhodných stavebních materiálů jsou sádrovláknité desky, které jsou zároveň ochranou proti požáru i akustickým izolačním prvkem.

Díky impregnaci, která se nanáší již při výrobě, je lze použít i v místnostech s vysokou vlhkostí vzduchu - v kuchyních a koupelnách. Jsou relativně pevné - například deska s tloušťkou 12,5 mm zabudovaná v příčce nebo stěně dokáže bez jakékoliv výztuhy nebo využití podpůrné konstrukce unést na šroubu s příchytkou (hmoždinkou) svislé zatížení až 50 kg.

Přebroušením a vytmelením spojů se jednoduše dosáhne rovný a hladký povrch.

Zateplení střechy

Kvalitní zateplení podkroví vyžaduje izolační vrstvu o tloušťce minimálně 200 mm z minerální vlny, polystyrenu či celulózy. Umístění izolace nad krokve šetří vnitřní prostor a umožňuje estetické využití přiznaného krovu v interiéru.

Pro konstrukci příček, podhledů a podlah jsou ideální univerzální sádrovláknité desky. Nezbytnou součástí je dokonale utěsněná parozábrana na vnitřní straně, která chrání konstrukci před vlhkostí, hnilobou a narušením statiky. Správná kombinace materiálů a jejich precizní montáž zajišťuje tepelný komfort i dlouhou životnost stavby. 

Jakou technologii výstavby zvolit

Technologie suché výstavby je pro podkroví optimální díky nízké hmotnosti a nulové vlhkosti, která chrání dřevěné krovy. Suché podlahy využívají k vyrovnání podsyp se zlepšenou izolací a roznášecí desky, přičemž umožňují i instalaci podlahového vytápění při zachování dilatačních mezer.

Příčky ze sádrokartonových či sádrovláknitých desek na kovových profilech usnadňují vedení instalací a zvyšují akustický útlum minerální vlnou. Pro nosné konstrukce jsou vhodné lehké sendvičové panely s vysokou únosností a minimální tloušťkou od 10,5 cm. Celý proces výrazně zkracuje dobu realizace bez rizika statického přetížení původní stavby.

Důležité stavební normy

Světlá výška v podkroví musí činit alespoň 2 300 mm (ideálně 2 600 mm) minimálně nad polovinou podlahové plochy u šikmých stropů. Obytné prostory vyžadují přímé větrání, denní osvětlení a regulovatelné vytápění. Okenní parapety osazujte do výšky 1 100 mm pro zachování výhledu; umístění nad 1 500 mm je pro ovládání nevyhovující. Standardní výška parapetu činí 850 mm, při nižším osazení nad terénem musí být okno doplněno ochranným zábradlím.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus


Podobné články