Rychlé sušení vlhkého zdiva

Vlhkost stavebních konstrukcí většinou zapříčiňuje difuze vodních par, kapilární vzlínání, kapilární kondenzace, sorpce, absorpce, chemisorpce, nasákavost, transmise atd.. Nadměrné vlhnutí konstrukcí bývá obyčejně spojené s nedostatečnou údržbou budov a také s dalšími obvyklými příčinami poruch - například korozí původní hydroizolace, změnou hladiny podzemní vody, poškozením potrubí vody nebo kanalizace, poškozením žlabů a odpadů dešťové vody, krytin, oplechování a podobně. Zvláštním a vůbec ne ojedinělým zdrojem (zásobníkem) vlhkosti bývají i různé neodizolované dodatečné náspy, navrstvené kopy zeminy, uhlí nebo různého odpadu, který se někdy nachází ve sklepích a přízemích staveb, stejně jako náspy stavební sutě a podobně.

bydlení, sanace zdiva, vlhkost, vysoušení zdiva

Problém vlhnutí staveb

Vlhnutí se většinou projevuje ve spodní části stavby, resp. v té, která je v přímém kontaktu s terénem (například základy, suterény, přízemí, opěrné stěny). Nasáklá voda ve zdivu může způsobit snížení jeho pevnosti, tepelného odporu a obvykle i estetické kvality. Voda také vytváří - transportem solí rozpustných ve vodě do zdiva či vytvořením živné půdy pro různé nákazy - prostředí na další sekundární poruchy, což se projevuje například opadáváním omítek, výkvěty solí, ložisky plísní atd.. Při návrhu sanace je zapotřebí věnovat náležitou pozornost i návrhu dodatečného odstranění solí. Konkrétních nabídek technologií na sanaci zavlhlého zdiva je dnes na trhu poměrně velké množství. Jejich výběr bychom měli udělat na základě výsledků diagnostického vyšetření konstrukce, kterým se zjišťuje vlhkost zdiva, složení vody, druh a obsah solí rozpustných ve vodě.

Rychlé vysušování

Po havarijních situacích (vytečení velkého množství vody z prasklých instalací, povodně apod..) Je důležité zajistit účinné vysušení zavlhlých konstrukcí. Mezi ně patří odstranění vlhkých a nepropustných cementových omítek, gumových a linoleových či keramických obkladů, ofukování nebo ohřívání konstrukcí a podobně. Účinné (zejména v teplém a suchém počasí) je i odkopání terénu kolem stěn až po úroveň základové spáry na dobu několika měsíců (přibližně do zimy).Přitom je však třeba respektovat zvýšené nebezpečí samodestrukce zvlhlého zdiva do výkopu.

Kontaktní odvětrávání kanálem

Odvětrávání zdiva obvodovým kanálem patří mezi nejúspěšnější metody snížení vlhkosti v budově. Vytvoříme vzduchový, provětrávající kanál obepínající celou stavbu, resp. podpovrchové části jejího zvlhlých konstrukcí. Kanál obyčejně umísťujeme pod úroveň terénu a sahá nejvíce do hloubky základové spáry zdiva. Jeho šířka bývá v závislosti na použitém způsobu realizace různá (zděný kanál může mít optimální šířku přibližně 30 až 60 cm). Obvodový kanál vykopeme v těsné blízkosti zdiva, nejen z vnější, ale také z vnitřní strany. Díky zvýšenému odpařování a sníženému přísunu vlhkosti do zdiva může se úroveň vlhnutí zdiva výrazně snížit. Důležité je zajistit, aby v kanálu volně proudil vzduch. Kanál třeba překrýt, aby do něj nepršelo, nepadal odpad, nebo aby nebyl nebezpečný pro lidi. Dešťové svody je třeba napojit na podzemní kanalizaci, která prochází pod úrovní kanálu, který je třeba odkanalizovat, aby se v něm nemohla soustřeďovat dešťová voda, jinak by kanál působil opačně. Přílišným provětráním zdiva odvětrávacím kanálem však může nastat nadměrné ochlazování obvodové stěny, na které pak může kondenzovat vlhkost, nebo kanál může zapříčinit posunutí úrovně zamrzání zeminy pod úroveň základové spáry budovy. V takových případech je třeba zdivo tepelně izolovat nenasákavou tepelnou izolací (například hydrofobním polystyrenem), nebo zvolit jiný způsob sanace. Tato technologie je poměrně účinná a málo nákladná, nicméně není univerzální. Používá se většinou jen na obvodové zdi a vlhkost neodstraní úplně. Je proto vhodné kombinovat ji s jinými postupy - například sanačními omítkovými systémy.

Vkládání dodatečných nepropustných vrstev

Princip technologií vkládání dodatečných nepropustných vrstev spočívá ve vytvoření pevné mechanické bariéry - izolační clony, kterou zajistíme dodatečným vložením, vsunutím nebo vtlačením hydroizolace do průřezu ošetřovaného zdiva. Na vytvoření takové bariéry můžeme použít rozličné stavební materiály od běžného hydroizolačního asfaltového pásu až po speciální profilované nerezavějící plechy.

Podřezávání zdiva

Dnešní technologie podřezávání umožňují vytváření ložných spár v cihlovém, smíšeném, ale také v kamenném zdivu. Výběr konkrétní technologie závisí nejen na materiálu, kvalitě a tloušťce zdiva, ale i na přístupu k němu z jedné či obou stran.Vytváření ložné spáry a vkládání dodatečné izolace při podřezávání zdiva realizujeme po pracovních záběrech. Po vytvoření a vyčištění spáry hrubé asi 2 až 3 cm v délce stanoveného pracovního záběru se do ní vloží část hydroizolace a spára se vyklínuje proti sedání zdiva (například klíny z tvrdého dřeva, tvrzených plastů a podobně). Po vyklínovaní se postupuje k dalšímu pracovnímu záběru. Nakonec se do spáry mohou osadit trubky z PVC a celek se omítne. Po zatvrdnutí omítky se spára přes trubky vyplní expanzní maltou. Vloženou izolaci je důležité propojit z vnitřní strany zdiva i s vodorovnou izolací podlahy, případně se svislou izolací stěny, jinak systém ztrácí účinnost. Při podřezávání zdiva je třeba před vkládáním izolačních pásů důkladně vyčistit vzniklou úložnou spáru. Podřezávání zdiva ruční pilou je vhodné použít při cihelném zdivu (tlustém 30 až 45 cm) a realizovat ve střídavých kratších pracovních úsecích (přibližně 1 m). Podřezáváme ho v úrovni maltového lože, které tak odstraníme, a do vzniklé spáry vkládáme izolační pásy.Podřezání zdiva se provádí pomocí strojové pily s kotoučovým nebo řetězovým pásem. Pila se pohybuje po stojanu, který před zahájením podřezávání pracovního úseku přichytíme k pevné konstrukci a vycentrujeme.Při této technologii je třeba zabezpečit přístup ke konstrukci z obou stran. Podřezávání zdiva diamantovým lanem (ocelovým lanem pokrytým diamantovými hroty) je z hlediska postupu podobné předchozím technologiím, avšak s tím rozdílem, že při ní použijeme jiný stroj - s nekonečným lanem, které se točí a tím podřezává zdivo.

Zarážení nerezových plechů

Při použití této technologie se horizontální izolace proti vlhkosti vytváří zarážením nerezavějících nerezových plechů do spár řádkového cihelného zdiva. Plechy zarážíme do zdiva speciálním strojním lisem - pneumatickým příklepem - buď silným příklepem s malou frekvencí (starší, méně vhodné), nebo slabším příklepem s vysokou frekvencí - rychlou tlakovou vibrací plechu (přibližně 1 100 až 1 500 tepů za minutu) s minimálním posunem. Setrvačnost hmoty zdi a krátkost úderů stroje zabraňují posunu zdiva ve směru nárazů. Izolační desky z nerezavějících plechů nepropouštějí vodu ani páru a jejich použití je vhodné tam, kde se injektáží plechových dílců nepoškodí okolní konstrukce. Před zarážením třeba zajistit alespoň z jedné strany přístup ke zdivu široký minimálně 1 m a zvětšený o šířku zdiva (plechů). Výška zarážení je minimálně 2 cm od země a ze zdiva se v místě zarážení odstraní omítka. Plechy zarážíme s takovou přesností, aby se ve spojích překrývaly o dvě až tři vlny. Ocelové desky přesahují zdivo o 2 až 5 cm, aby se mohli propojit na další izolaci.

Napouštění konstrukcí izolačními clonami

Většina technologií této skupiny spočívá v napouštění poškozeného zdiva chemickou suspenzí (ale například i parafínem) do předem vyvrtané řady otvorů. Clony mají udanou dobu izolačního působení ve zdivu (např. 20 let) a čas vysušení zvlhlého zdi (například v rozmezí jedné až dvou vysušovacích sezón). Obecně lze říci, že realizace krystalických clon je poměrně nákladná. Princip odpuzujících clon spočívá v realizaci vrstvy odolné proti vodě, která se vytvoří napuštěním zavlhlého zdiva roztokem chemické látky pronikajícím do pórů, trhlinek a dutin. Látka po určitém čase vykrystalizuje, čímž vznikne nepropustná vrstva zabraňující vzlínání kapilární vody. Účinnost těsnicích a odpuzujících clon je založena na těsnicím zaplnění pórů, trhlinek a dutin zdiva zkrystalovaný látkou (zmenšený průměr kapilár redukuje pohyb vody) a na hydrofobizaci jejich povrchu. Výsledkem je zvýšené vypařování vody a postupný pokles hladiny zavlhčení ve zdivu. Některé z používaných roztoků zdivo i částečně zpevňují.

Sanační omítky

Důležitou moderní doplňkovou metodou sanace zavlhlých zdiv je jejich omítnutí sanační omítkou (sanačním systémem), která je nenasákavá a ve velkém rozsahu propouští vodní páry. Tuto technologii lze ve více případech použít i samostatně, avšak většinou představuje vhodný doplněk k jiné technologii sanace vlhkého zdiva. Účinnost a spolehlivost sanačních omítkových systémů bývá velmi vysoká.

Odsolování zdiva

Transport vodorozpustných solí (zejména síranů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, uhličitanů) v kapilárách zavlhlého zdiva vodou a jejich následné krystalická při vysoušení zdiva - s rizikem poškození stavební hmoty rostoucími krystaly - je nepříjemným průvodním jevem vlhnutí zdiva a je mu třeba věnovat důslednou pozornost. Převážná většina technologií na sanaci vlhnutí tento problém neřeší.

Odsolování absorpční omítkou

Jiným způsobem sanace je i snížení obsahu vodorozpustných solí ve zdivu zhotovením absorpční omítky (nazývané také hladová omítka nebo obětní omítka), která se zhotovuje z chudé vápenné malty. Po asi 1 až 3 letech, kdy se omítka nasytí solemi, je třeba ji odstranit a nahradit novou, což se opakuje podle potřeby. Omítku lze nanášet i během období podzim - jaro, jednou nebo dvakrát. Po opadnutí, resp. otlučení zasolených omítek je stavební odpad třeba neprodleně odstranit, aby se zachycené soli znovu nedostali do půdy a zpět do zdiva. Takto částečně odsolení podklad je vhodný i jako příprava k použití sanačních omítek, kterým zvyšuje jejich životnost.
 

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Tepelná čerpadla – spolehlivý zdroj tepla, jehož vývoj ovlivnili i obyvatelé Československa

Jsou tepelná čerpadla „hitem“, jehož sláva brzy pomine? Kdepak! Je pravda, že popularita tepelných čerpadel...
více…

Projekt Central House: Skvělé bydlení v Praze 1

Bydlení v hlavním městě se těší stále větší oblibě, a to především díky spoustě pracovních příležitostí....
více…

Jak zabránit usazování prachu v bytě?

Prach v bytě, to není jen estetický problém, ale pro mnohé lidi to znamená též zdravotní komplikace. Lidé, kteří...
více…

Pokojové rostliny v bytě a výhled z okna na zeleň? Ideální kombinace pro zdraví!

Pokojové rostliny v bytě, to není jen krásná dekorace. Pokud by tomu tak bylo, zcela by stačily umělé náhrady, které...
více…

Jak zařídit bydlení, když chceme vychovávat děti metodou Montessori?

Montessori systém výchovy dětí, to není jen návštěva školky a školy s tímto názvem, ale je to především výchova...
více…

Jak drobnými úpravami zútulnit ložnici?

Ložnice by měla být útulná a občas by také měla zažít nějaké změny. Sice převážnou část pobytu v ní...
více…

Jak pohodlně lenošit na balkoně nebo terase?

Pohodlný balkon či terasa dokáží pěkně zpříjemnit lenošení a relaxaci. A přitom zařídit si pohodlí, nemusí být...
více…

Pět tipů na originální změnu kuchyně

Nebaví vás vaše kuchyň? Tak ji změňte! A nemusíte ji hned celou  vyhazovat a nechat si udělat novou a nejlépe na...
více…

Plasty modernizují a zútulňují naše domovy

Plasty je zavalená celá naše planeta, a tak stále více toužíme po přírodních materiálech. Ale plasty bychom také...
více…

Tři tipy, jak najít další úložné prostory v malé kuchyni

Úložných míst v kuchyni není nikdy dost. Proto je třeba využít doslova každý centimetr. A platí to nejen u kuchyní...
více…