Stavba zděných domů
Na základě průzkumů bylo zjištěno, že téměř tři čtvrtiny soukromých stavitelů se rozhodnou pro zděnou stavbu. Zděné konstrukce patří mezi tradiční, a stále hojně používané způsoby výstavby nosných i nenosných stěn rodinných domů. Vysoká pevnost, dlouhá životnost, široké možnosti tvarového řešení domu, ale i možnost svépomocné výstavby - to vše jsou vlastnosti, které zaručují zděným konstrukcím stabilní místo ve stavebnictví.
Co bylo, bylo
K nevýhodám zděných konstrukcí patří poměrně vysoká pracnost a časová náročnost spojená s mokrým procesem výstavby. Navíc, tradičně zděné stěny třeba většinou kombinovat s tepelně izolačním materiálem. Všechny tyto nevýhody však postupně eliminují nové nebo vylepšené zdící materiály, které se vyznačují lehkostí, vysokou přesností a vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Vzhledem k malé objemovou hmotnost moderních stavebních materiálů bylo možné zvětšit rozměry zdicích tvárnic, čímž se proces zdění urychlil.
Jedinečnost zděných konstrukcí
Existuje množství důvodů, které hovoří ve prospěch zděné výstavby rodinných domů. Vzpomeňme alespoň ty nejdůležitější, které vycházejí z požadavků zdravého, bezpečného a kvalitního bydlení s troškou probouzející se ekologie. Většina materiálů, z nichž se realizuje zděná stavba, je anorganického (neživého) původu, a tedy nehořlavá. Z tohoto důvodu poskytují zděné stavby výhodu vysoké požární odolnosti, takže zděné stěny vykazují již při malých tloušťkách požární odolnost 90 a více minut. Ve zděných stavbách vzniká ve srovnání s dřevěnými montovanými stavbami o polovinu méně požárů. I v případě požáru je zatížení konstrukce požárem mnohem nižší než u dřevostaveb. Jelikož zdící materiály jsou anorganického původu, zděné stavby na rozdíl od dřevěných nehnijí a nerozkládají se. Z téhož důvodu patří mezi výhody zdiva z zdicích prvků i odolnost proti škůdcům. Při zděném způsobu výstavby dosahuje konstrukce velmi dobrou vzduchovou neprůzvučnost, a to díky použitému masivnímu materiálu. Znamená to, že se hluk například z nákladních aut na silnici, z přistávajících letadel nebo ze strojů dostane do obytného prostoru pouze v omezeném množství - zejména přes okna.
V oblastech s větším výskytem hluku
je třeba použít do zděné stavby speciální okna se zvýšenou izolací proti hluku. Častým problémem u obytných budov bývá takzvaná kroková průzvučnost stropních konstrukcí. Abyste neslyšeli, co se vám odehrává nad hlavou, stačí, když na stropě s plošnou hmotností 300 kg / m 2 vytvoříte izolační vrstvu proti kročejovému hlukui o tloušťce 3,5 cm a 5,0 cm tlustý cementový potěr. Vznikne tak ochrana proti kročejovému hluku na úrovni 48 dB, což je hluk z běžného hovoru, který ještě slyšíte, ale je nesrozumitelný. Pokud však vybudujete strop s plošnou hmotností 400 kg / m 2, nebudete shora slyšet nic rušivého. Nepatrný hluk, který přes takový strop pronikne, neodlišíte během dne od běžných zvuků, například od tiše hrajícího rádia v pozadí. Zejména v oblastech se zvýšeným rizikem záplav, ale i tam, kde je vysoká hladina spodní vody, poskytne pouze zdivo z zdicích prvků dostatečnou ochranu před vodou. Stěny zhotovené z kusových zdicích prvků jsou po vytvoření vnější a vnitřní omítky větrotěsné. Tato vlastnost je důležitá, zejména pokud si budujete nízkoenergetický dům.
Abyste dosáhli maximální větrotěsnosti, je třeba věnovat zvýšenou pozornost:
- napojení oken a vchodových dveří na obvodové zdivo
- instalačním přestupem ze suterénu do horních podlaží, jakož i přestupem komína přes stropní konstrukce
- napojení pozednice krovu na ztužující věnec
- vytvoření větrotěsné parozábrany ve střešním plášti
- napojení střešních oken na vrstvy střešního pláště
- zaizolování střešních schodů do nezatepleného prostor pod střechou
Minerální stavební prvky,
jako například cihly, pórobeton a dřevovláknité tvarovky, mají vynikající schopnost propouštět vodní páry. Proto je třeba po ukončení povrchových úprav v interiéru, na realizaci kterých je zapotřebí velké množství vody, řádně topit a větrat, aby se z objektu dostala veškerá nepotřebná vlhkost zadržovaná ve zdivu. Vodní pára, obsažená ve vzduchu, obvykle kondenzuje na chladných površích tam, kde povrchová teplota klesne pod teplotu rosného bodu. Aby se zabránilo kondenzaci a tvorbě plísní, měl by mít každý dům odpovídající zateplení spolu se systémem na odvádění, respektive odvětrávání zvýšené vlhkosti. Vnější zateplovací systém se však doporučuje realizovat, až když je budova dostatečně zevnitř vysušená.
Vzhledem ke stále aktuálnější otázce znečištění životního prostředí
se zvyšují i nároky na stavební materiály, které by měly být odolné proti různým chemickým vlivům. Právě zdící materiály prokázaly v tomto směru velkou odolnost. Zdivo z zdicích prvků vykazuje velkou pevnost a stabilitu, takže odvádí všechny síly bezpečně do základů. Pokud jsou základy ohledem na kvalitu základové půdy dostatečně pevné, stavba nesedá, takže nevznikají žádné trhliny a pukliny. Z tohoto hlediska jsou budovy z zdicích prvků odolné i proti různým přírodním katastrofám. Na rozdíl od dřevěných konstrukcí se zdivo z zdicích prvků nesmršťuje a i tvarové deformace jsou minimální. Všechny zdicí prvky vyráběné u nás se kontrolují z hlediska úrovně radioaktivity; všechny mají tuto úroveň pod stanovenou povolenou hranicí. Zdicí prvky nezatěžují vnitřní klima žádnými škodlivými prvky.
Zděný = úsporný z hlediska energie
Nejcennější výhoda zděné výstavby je její obrovská schopnost akumulovat teplo ve zděné konstrukci. Díky této vlastnosti se v létě obytný prostor nepřehřívá, dá se pomocí solárních zisků ušetřit na vytápění, a navíc je zajištěno příjemné vyrovnávání teplot v interiéru. Znamená to, že pokud slunce svítí přes jižní zasklenou fasádu do interiéru, dokáží stěny, strop a podlaha tuto energii udržet. Zdivo se během dne prohřeje maximálně do hloubky 8 až 10 cm, proto není pro akumulaci tepla důležitá tloušťka materiálu, ale jeho objemová hmotnost. Právě proto se u dřevostaveb často buduje základová deska, strop suterénu nebo vnitřní příčky z zdicích materiálů, které mají vynikající schopnost akumulovat teplo. Pokud pro nedostatečné vlastnosti zdiva nedochází k akumulaci tepla přicházejícího přes jižní, "otevřenou" stranu objektu do interiéru, zůstává uvnitř příliš mnoho nevyužitého tepla, které ohřívá vzduch, takže se prostor přehřívá. Ochranu před letním přehříváním, které zná každý, kdo navštívil během horkých letních dnů starou půdu, dosáhnete i vybudováním zdiva s vysokou schopností akumulovat teplo. Na druhé straně, v zimě, když sluneční světlo dopadá na zem a do interiérů pod úhlem 18 až 19 °, takže je méně vydatné, pomáhá zdivo se zvýšenou schopností akumulovat teplo při využívání solární energie. Díky akumulační zděné stěně můžete v nízkoenergetických domech ušetřit více než 30% energie na vytápění.
Akumulační zděná konstrukce
zajistí v zimě i příjemné vyrovnávání vnitřních teplot. Solární energie, která se během dne naakumuluje do stěn, podlahy a stropů, se večer a v noci, když nesvítí slunce, postupně odevzdává vnitřnímu vzduchu, což znamená, že ve zděných stavbách může až 8 hodin zůstat stejná vnitřní teplota. Z tohoto důvodu je pro zděné objekty ideální podlahové topení, protože teplo prochází potěr podlahy postupně a udrží se i několik hodin. V dřevostavbách, pokud nezareaguje rychle topný systém, vzduch vychladne již po 2 hodinách. Pro příjemné klima v obytných prostorech je důležitá i úroveň relativní vlhkosti vzduchu, která by se měla pohybovat mezi 40 až 60%. Až do určité úrovně dokáže omítka a zděný stavební materiál regulovat úroveň vlhkosti. Podmínkou však je, aby tuto přirozenou vlastnost zdících materiálů neomezovaly nevhodné povrchové úpravy zdiva, například plastová tapeta nebo disperzní nátěr.
Provedení zděných stěn
Zdivo z zdicích prvků se zhotovuje svisle a vodorovně pod pravým úhlem a vyrovnává se v jedné linii. Rohy se zakládají přesně podle olovnice a vrstvy podle napnuté šňůry. K dosažení stejných výšek vrstev se používají výškové vodicí latě. Zdění rohů a dveřních a okenních ostění je mimořádně náročné na čas. Tuto práci zjednoduší použití šablon na rohy a okna. Aby se postup zednických prací co nejvíce racionalizovat, stále častěji se okenní a dveřní rámy montují již ve fázi hrubé stavby. Zdivo třeba podle možností zdít rovnoměrně a současně po celém obvodu stavby, aby se zabránilo nerovnoměrnému sedání. Zdicí prvky mají být rovné a rozměrově přesné, aby vznikly ložné spáry stejně tenké (10 až 12 mm) a celá plocha se mohla rovnoměrně zatížit. Maltové stykové spáry lze vytvořit natlačením jednotlivých zdicích prvků na sousední zdicí prvky nebo je lze vyplnit natřením malty na ukládaný prvek.
Při děrovaných zdicích prvcích
lze správným výběrem maltových pásů dosáhnout, aby malta nepronikala hluboko do otvorů zdicích prvků. Při dlouhých rovných úsecích zdiva, zejména pokud se používají zdicí prvky s bezmaltovými spárami na pero a drážku, je možné nanášení malty zjednodušit pomocí posuvné vaničky s dávkovačem malty. V tomto případě se místo hrubé vrstvy malty používá lepící malta nanášena na zdivo ve vrstvě o tloušťce 1 mm, čímž se maximálně zvyšuje přesnost stavby. Navíc, póry nebo vzduchové mezery jednotlivých tvárnic zůstávají propojeny, takže ve zdivu nevznikají tepelné mosty. Při zdění musí být zdicí prvky čisté, a zejména za horkého počasí se musí dobře zvlhčovat. V opačném případě nasávají vlhkost z malty a odebírají vodu potřebnou na ztuhnutí. Na obvodové stěny z lehčených cihel nebo jiných zdicích prvků s velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi třeba podle možnosti používat lehké zdicí malty.
Zdicí materiály
Kromě cihel z pálené hlíny, které prošly velkými změnami a inovacemi, patří k novodobým zdicím materiálem lehké zdicí tvárnice vyráběné z písku a vápence, z expandovaného jílu, dřevěných pilin zpevněných cementem nebo nejnovější i z celulózy nebo z polystyrenu zpevněného cementem. Tyto tvárnice lze používat jako výplňový materiál skeletových konstrukcí nebo, v případě, že plní nosnou funkci, se zpevňují kovovými výztužemi a betonem, který se lije do dutin vytvořených v tvárnicích.
Trvalá hodnota na celý život
Výstavbou zděného domu vytváříte trvalé hodnoty minimálně na dobu 100 let nebo alespoň pro tři generace uživatelů. Porovnáme-li klesání hodnoty zděných a montovaných dřevěných staveb, zjistíme, že montované dřevostavby ztrácejí každých 10 let ze své hodnoty o 6% více než zděné objekty, protože dřevostavby rychleji stárnou. Navíc, zděná konstrukce nabízí vysokou flexibilitu, takže z zdicích prvků dokážete vybudovat jakoukoliv formu a tvar budovy, aniž byste museli radikálně zvýšit rozpočet. Díky flexibilitě zdicích prvků můžete vytvořit dům přesně podle svých požadavků. Především velké rozpony monolitických stropů nabízejí možnost vytvářet velkorysé obytné prostory. Zděné konstrukce mají také tu výhodu, že nenosné příčky uvnitř dispozice snadno odstraníte, takže každá další generace si může obytný prostor upravit podle svých představ.
