Jak na pochozí a pojízdné ploché střechy?

Současným trendem při návrzích obytných budov je maximální propojení interiéru s exteriérem. To znamená umožnit obyvatelům domů a bytů co největší kontakt s okolním prostředím, a to pomocí střešních teras, balkonů nebo lodžií. Vždyť co může být příjemnější, než pozorovat příchozí letný večer z pohodlného křesla na vlastní terase?

Balkony, lodžie a střešní terasy, které slouží pro rekreační a sportovní účely, se v odborné terminologii nazývají pochozí ploché střechy. Jejich společným znakem je trvalé využívání rozličným způsobem, které vyžaduje zvýšené nároky na ochranu nosné konstrukce a celého střešního pláště ploché střechy.

Protože ploché střechy jsou vzhledem ke svému vyhotovení citlivější, hydroizolační vrstva musí být provedena velmi kvalitně, aby se vlhkost nedostala do dalších vrstev stropní konstrukce a interiérů pod ní. Konstrukce střešního pláště ploché střechy se může řešit několika způsoby (systémy střešního pláště).

Rozlišují se jednoplášťové (mezi tepelnou izolací a vodotěsnou krytinou nemají vzduchovou vrstvu), dvouplášťové (mezi horním a dolním pláštěm se nachází vzduchová mezera) a víceplášťové ploché střechy. Pochozí střecha vyžaduje specifickou úpravu povrchu. Všechny vrstvy střešního pláště s nosnou konstrukcí a vrchní nášlapnou vrstvou však vždy musí odpovídat předpokládanému typu provozu. Důležitou součástí pochozné střechy jsou bezpečný přístup a doplňková opatření, jako například zábradlí, které zajišťuje bezpečnost provozu na střešní ploše.

 

Pochozí střechy

Pochozí střechy, v největší míře jsou zastoupeny střešními terasami, se dělí podle způsobu ukládání vrchní nášlapné vrstvy na suché a mokré. V případě pochozí střechy nasucho se pochozí vrstva ukládá bez mokrého procesu (například dlažba ukládaná na podložky z PVC).

Pochozí střecha namokro je charakteristická uložením pochozí vrstvy mokrým procesem (například dlažba ukládaná do betonové mazaniny). Nejvíce používaným druhém nášlapné vrstva je dlažba, která musí odolávat povětrnostním vlivům, přičemž její rozměry závisí od technologie kladení. Nášlapnou vrstvu může tvořit i dilatovaná betonová mazanina.

V případě, že se pochozí vrstva realizuje jako dlažba kladená do betonové mazaniny, na hotovou hydroizolaci se nejdříve aplikuje separační vrstva z geotextilie, případně drenážní vrstva s filtrační vrstvou. Na ni se rozprostřou betonová mazanina a stěrková izolace a do flexibilního lepidla se položí dlažba nebo dvouvrstvá betonová mazanina, přičemž spodní vrstva je vyrovnávací a vrchní nosná. Betonová dlažba i mazanina musí dilatovat na menší části, jakož i od okraje střechy. Dilatace se většinou provádí každých 1,5 až 2 m.

Od ukončení střechy nebo stěnové nadezdívky má být první dilatační spára vzdálená přibližně 25 cm. Betonová mazanina musí být také od povlakové krytiny oddělena dilatační vrstvou, kterou mohou tvořit například vláknocementové desky s izolačním asfaltovým pásem nebo měkké napenetrované dřevotřískové desky atd..

Druhým způsobem realizace pochozí vrstvy je ukládání dlažby nasucho. V tomto případě je třeba použít tepelnou izolaci z nenasákavého materiálu, který je dostatečně pevný, aby přenášel  zatížení vytvořené dlažbou a provozem.

Tento požadavek splňuje i tlakovoroznášecí vrstva v podobě vlákonocementové desky, která se položí na tepelnou izolaci pod expanzní vrstvu. Velkoformátová dlažba ukládaná nasucho, na pevné nebo výškově nastavitelné podložky, respektive terče z plastu nebo pryže má mít z hlediska stability a provozu rozměry minimálně 40 x 40 cm.

Pokud se použije hydroizolace z fólie, je třeba dát mezi terče štěrkový násyp se zrnitostí s průměrem 12 mm, který zajistí správnou stabilitu fólie a zabrání jejímu mechanickému poškození. Speciálním typem pochozí střechy jsou střechy vegetační, které výrazně zlepšují životní prostředí zejména ve městech.

 

Pojízdné střechy - střecha jako parkoviště nebo přistávací plocha

Určitě jste se již setkali s parkovací plochou na střeše, např. při nákupech v nejbližším obchodním centru. Tyto ploché střechy, které slouží pro různé dopravní prostředky - osobní auta, nákladní auta i vrtulníky, se nazývají pojízdné střechy, respektive plochy. Pojízdné plochy se realizují nejen na střechách objektů, ale i nad různými podzemními prostorami, garážemi a pod.

Do skupiny pojízdných střech je třeba zařadit i související příjezdové rampy a nájezdy nebo speciální druh - přistávací plochy, tzv.. heliporty. Jsou většinou na střechách hotelů, administrativních budov a nemocnic, můžete se však s nimi setkat i u soukromých obytných rezidencí. Zásady řešení pojízdných střech jsou podobné jako při pochozích, respektive zelených střechách. Nášlapné vrstvy se umisťují na separační, případně dilatační vrstvy střešního pláště.

Skladba pojízdných střech musí odolávat především obrovskému zatížení. Velikost a druh zatížení je dán dopravním provozem a typy vozidel. Kromě statického zatížení se vyskytuje i dynamické, případně nárazové. Vysoké dynamické zatížení vyvolává například přistávání vrtulníků.

Pro tyto účinky je třeba nadimenzovat nejen nosnou konstrukci, ale prakticky všechny vrstvy střešního pláště. Ve většině případů se tepelněizolační  vrstva zhotovuje z extrudovaného polystyrenu s nosností 0,3 až 0,5 MPa nebo z pěnového skla. Obrácená skladba střechy se nesmí provádět v případě nebezpečí kontaminace střešního pláště ropnými produkty, protože extrudovaný polystyren není proti těmto látkám odolný.

I hydroizolační souvrství musí být odolné proti ropným produktům. Nedostatečně tuhé vrstvy je třeba během realizace střešního pláště chránit betonovou deskou proti působení těžkých mechanismů. Mezi vrstvu hydroizolace a betonovou desku se musí umístit drenážní a filtrační vrstva. Betonovou desku je třeba chránit před působením vody hydroizolačním nátěrem nebo další hydroizolační vrstvou. Monolitická betonová plocha musí být dilatovaná jak v ploše, tak i po obvodu.

Proti případnému nežádoucímu posunu jednotlivých vrstev účinkem kývání se jednotlivé vrstvy musí kotvit, případně vzájemně spřáhnout tak, aby zůstala zachována vodotěsnost celé střešní konstrukce.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Kvalitní střešní plášť

Existuje množství činitelů, které na střešní plášť působí nepřetržitě nebo střídavě během roku. Mezi ně...
více…

Střešní izolace - konopí, ovčí vlna

Konopí, ovčí vlna, celulóza, korek; tento výběr nevypadá jako výsledek vědeckého pokroku kosmického věku ani...
více…

Oprava střešní krytiny na chalupě

Poruchy střešních konstrukcí se obvykle vyskytují v lokálním rozsahu. Pokud se však včas neodstraní, umožní...
více…

Plechová střešní krytina opět v kurzu

Jedním z nejpodstatnějších hledisek při výběru krytiny je vstupní materiál, ze kterého se jednotlivé střešní...
více…

Střechy a nové druhy konstrukcí

Střechy rodinných a bytových domů se dnes navrhují převážně jako sedlové, jejich nosná konstrukce je většinou...
více…

Střecha - estetika, funkčnost a životnost

Střecha dotváří celkový dojem nejen samotné stavby, ale má vliv i na širší okolí. Měla by proto být v...
více…

Střecha z plastové krytiny, slámy, břidlice nebo dřeva?

Na tuzemském trhu je velký výběr krytin. Každá z nich má své klady, ale zejména pravidla, které je třeba...
více…

Údržba a drobné opravy střechy

Údržba a drobné opravy patří k životu každého domu. Zanedbané konstrukce si po několika letech i tak vyžádají...
více…

Střešní krytina na naši chatu

Při široké nabídce střešních krytin na trhu vyvstává otázka, kterou z nich si vybrat na naši chatu. Jelikož...
více…

Zelená střecha - nevyčíslitelná ekologická hodnota

Samozřejmostí střech je, že splňují svou prvořadou úlohu - ochranu interiéru před atmosférickými srážkami....
více…