Jaké jsou druhy dřevěných stropů?
Základním úkolem stropu je výškově rozdělit budovu a přenášet hlavně svislé zatížení, zatížení od nenosných příček, užitkové zatížení (osoby a zařízení) a další zvláštní zatížení.
Základní požadavky na stropní konstrukce v závislosti na oblasti použití jsou:
- statická únosnost
- tepelně-izolační požadavky
- akumulační požadavky
- ochrana proti vlhkosti
- ochrana proti hluku
- požární ochrana
Kromě těchto požadavků je pro návrh stropu třeba zohlednit i to, jaká v něm budou zamontovaná technická zařízení (vodovodní, topná, větrací rozvody atd..). Nosnou konstrukci stropu navrhujeme tak, aby vzdálenost mezi podporami (obvodové a nosné stěny, průvlaky a jiné) byla co nejmenší. Dřevěné stropy jsou, pro malé zatížení od vlastní tíhy v porovnání s masivními stropy (železobetonové monolitické, montované a polomontované na bázi cihly nebo pórobetonu), označované jako lehké konstrukce.
Podle typu konstrukce je dělíme na:
a)klasické stropy:
- Trámové
- Kazetové
- Fošnové
b)stávající stropy:
- Fošnové
- Z nosníků složeného průřezu
- Krabicové
- Z masivního dřeva
- Dřevobetonové
Trámové stropy
Hlavními nosnými prvky jsou stropní trámy (stropnice) osově vzdálené 900 až 1 200 mm. Délka uložení na obvodovou nebo nosnou stěnu je 150 až 200 mm. Čela trámů třeba ošetřit, aby nepodléhala degradaci biologických činitelů. Mezi čelem trámu a stěnou ze křemičité náplně je třeba nechat mezeru alespoň 50 mm pro odvětrání a ložnou plochu odizolovat proti vlhkosti. Protože jde o prvky velkých průřezů (šířka 80 až 200 mm, výška 120 až 300 mm v závislosti na zatížení a rozpětí) nevyhneme se praskání trámů, pokud nebudou z lepeného dřeva. Je třeba to vzít v úvahu především u stropu s přiznanými trámy. Zde se samozřejmě kladou i vyšší požadavky na povrchové opracování (minimální hoblované). Na přiznané trámy se svrchu přibíjejí podlahové desky o tloušťce 30 až 45 mm nebo záklop o tloušťce 25 mm. Nejtypičtější konstrukcí jednopodlažních selských obytných domů je trámový strop s přiznanými stropnicemi se záklopem z překládaných desek s tloušťkou 25 mm a hliněné mazaniny. Hliněnou mazaninu můžeme nahradit například škvárovým násypy, v níž jsou trámce na přibití podlahy. Násyp zvyšuje požární odolnost. Záklop může být i částečně zapuštěný. Tímto způsobem dokážeme zmenšit tloušťku stropu s tím, že trámy jsou částečně přiznané. Násyp je vložený mezi zapuštěný podhled a podlahu.
Klasické trámové stropy s rovným podhledem mají na spodní straně obklad z prken a omítku na rákosovém pletivu nebo dřevěný podhled. Požární bezpečnost můžeme zvýšit tak, že podhled přichytíme na trámce, které přenášejí jen zatížení od vlastní tíhy podhledu. Případné odchylky stropnic se nepřenášejí přímo do podhledu. Rovněž se zvýší neprůzvučnost konstrukce. Trámy můžeme vložit i do ocelových profilů ve tvaru I a U. V takovém případě jsou profily od sebe osově vzdáleny 3 až 4 metry. Stropnice se osazují do spodní příruby profilů. Nahoru se opět klade záklop, násyp a podlaha. Odspodu se přibíjejí desky a na ně se nanáší omítka na rákosovém pletivu. Délka uložení ocelových nosníků je 250 mm, přičemž na rozdíl od dřevěných stropnic se jejich záhlaví mohou bez obav zazdít. Uvedené stropy se vyznačují vysokou nosností.
Pro stopy s velkým rozpětím (6 až 10 m) jsou vhodné trámové stropy s křížovými vzpěrami. Jeho základním nosným prvkem jsou stropnice s rozměrem 100 až 180 × 240 až 420 mm, kladené v osové vzdálenosti 600 až 800 mm. Stropnice jsou navzájem rozepřeny křížovými ztužidly s profily 40 × 80 mm, umístěnými ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Pevné rozpětí zajišťuje ocelové táhlo s rektifikačními článkem. Vzniká tak prostorová soustava, která umožňuje rovnoměrné rozložení zatížení do jednotlivých nosníků.
Stropní trámy se nejčastěji vyrábějí ze smrkového, jedlového a smrkového dřeva. Ve starších budovách se, pokud šlo o malé rozpětí a velké zatížení stropu, používali i dubové trámy.
Kazetový strop
Kazetový strop vzniká vložením příčných trámů (výměn) mezi stropní trámy (stropnice). Výměny mají obvykle poloviční výšku stropnic, do kterých jsou začepovány. Stropnice a výměny se zpravidla přiznávají, někdy se obloží dřevěným obkladem, případně rákosovým pletivem se štukovou omítkou. U obkládaných stropů jsou výměny falešné, sbíjené z desek.Kazetová struktura stropu se používala při náročnějších estetických požadavcích, s využitím obkladů ze vzácných dřevin. Známé jsou kazetové stropy s portréty a vyobrazeními erbů, případně s ornamentálními malbami. U některých stropů vytvářely zajímavé vzory i samotné kazety.
Fošnové stropy
Fošnové stropy jsou poměrně moderní konstrukce, které byly vynucené úsporou řeziva. U amerického typu fošnového stropu přebírají nosnou funkci fošny o dimenzi přibližně 60 × 240 mm, kladené v osové vzdálenosti 600 mm a zabezpečené proti klopení křížovými vzpěrami vzdálenými od sebe 1,5 m. Fošny jsou obvykle svrchu a zespodu obité deskami o tloušťce 24 mm.
V konstrukci zvané parsimon plní nosnou funkci stropnice ze sbíjených fošen. Průřez stropnice tvoří střední profil 26 × 120 až 240 mm, obitý oboustranně fošnami 30 až 50 × 120 až 240 mm. Střední profil je vysunutý tak, aby tvořil vymezovací nos na uložení cihel. Osová vzdálenost stropnice je 330 mm a je určena rozměrem plné nebo duté cihly, která tvoří podklad pod podlahu. Hloubka uložení je 80 až 120 mm. Proti klopení jsou stropnice rozepřené přesně nařezanými vložkami z prken ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Každá třetí až čtvrtá stropnice je ukotvena do nosné stěny trámovými kleštěmi. Cihlové vložky jsou izolovány od nosníků pásy lepenky nebo asfaltovým nátěrem a po položení se zalijí řídkou maltou. Podlaha se klade do násypu nebo přímo na nosníky při použití korkových vložek.
V současnosti, při rozpětí do 6 m, se ve fošnových a trámových stropech využívají nosné prvky z lepeného lamelového dřeva. Tyto prvky mají větší únosnost, a tedy klesá tloušťka stropní konstrukce. Rovněž nevznikají trhliny, což může z estetického hlediska narušovat vzhled interiéru.
Krabicové stropy
Pomocí moderních technologií umíme vyrobit duté dřevěné tvarovky. Jde o prefabrikované prvky, které mají velmi dobré mechanické vlastnosti. Jednotlivé díly se navzájem spojují pomocí pera a drážky, čímž vznikne tuhá deska. Strop má velmi dobré zvukové vlastnosti, které umíme zlepšit tím, že otvory v dílcích vyplníme zvukovou izolací. Další možností, jak zvýšit neprozvučnost, je přidání zavěšeného podhledu nebo přidání vrstvy s velkou plošnou hustotou. Dutinami a otvory ve stěnách dílců můžeme vést instalační rozvody.
Stropy s nosníky ze složeného průřezu
Masivní stropnice se v poslední době nahrazují prvky složeného průřezu. Nejčastěji jde o I-profily, ale používají se i příhradové nosníky s úhlopříčkami prolisovaným plechem. Pásnice I-profilů jsou z masivního dřeva, stěny nejčastěji z OSB desek nebo z vlnitého plechu. Výhodou nosníků je vysoká únosnost (dají se realizovat větší rozpon), která se v místech, kde působí malé pohyblivé síly může oslabit otvory ve stěně nosníku pro instalační rozvody. Mezi nevýhody patří zejména malá stabilita proti klopení nosníků a menší požární odolnost.
Stropy z masivního lepeného dřeva
Při půdních stropech se používá nejčastěji masivní dřevo trojstranně opracované. Při tomto typu však používáme plnostěnné lepené profily, které do sebe zapadají na pero a drážku.Nevýhodou je opět velká spotřeba materiálu.
Dřevobetonové stropy
Dřevěné stropy trpí dvěma hlavními nedostatky - nízkou vzduchovou neprůzvučností a nízkou tepelně-akumulační schopností (což je problém zejména při navrhování nízkoenergetických a pasivních budov). Ve snaze vyřešit tyto nedostatky vznikl doplněný dřevobetonový strop. Jde o spojení trámové, krabicového nebo masivního stropu s vrstvou betonu pomocí klínů, desek s prolisovanými hroty a podobně. Dalšími přednostmi této konstrukce jsou lepší mechanické vlastnosti (betonová část je namáhána na tlak, dřevěná tahem) a zvýšení požární bezpečnosti. Nevýhodou je, že jde o mokrý proces (zabránění průniku vody do konstrukce použitím hydroizolace, složitější detaily) a roste vlastní hmotnost konstrukce.
Zdroj: Supellex - dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy
