Jak provést dodatečné zateplení?

Jaké jsou možnosti dodatečného zateplení?

Odborníci jednoznačně doporučují zateplit z vnější strany, přičemž existují v podstatě tři způsoby: tepelně izolační omítky, kontaktní zateplovací systém a suchý způsob zateplení (odvětraný zateplovací systém). Tepelně izolační omítky se používají jen lokálně a jen v jistých případech, protože ani při maximální možné tloušťce nedokáží zajistit tepelně-technických vlastnosti podle současných požadavků.

 

Složení kontaktního zateplovacího systému:

1 lepicí tmel, 2 tepelně-izolační materiál, 3 kotva, 4 ztužující vrstva - stěrka se síťkou,
5 penetrační mezivrstvy,6 strukturovaná omítka, popřípadě i fasádní nátěr

Na Slovensku se na zlepšení tepelné ochrany fasád budov většinou používá kontaktní zateplovací systém. Na fasádu se pomocí lepidla a kotev přichytí tepelně-izolační materiál (pěnový polystyren nebo desky z minerální vlny, popřípadě lamely), na který se přímo nanese ztužující vrstva (ztužující malta a sklo-textilní mřížka) a povrchová omítka. Vzhled stavby se tedy mění zejména díky barevnosti povrchu. Omítka však není jedinou možností povrchové úpravy. Na zateplovací materiál lze lepit i obkladové pásky keramické nebo z kamenné drtě. Vzhledem k vyšší hmotnosti takovéto povrchové úpravy však musí mít vyšší pevnost i její nosič, proto se většinou používá extrudovaný polystyren. Důležitá je projektová dokumentace, v níž je třeba konkrétní povrchovou úpravu zohlednit.
 

 

Zateplení a vlhké zdi

Výrazným problémem mnoha zateplených budov je paradoxně vlhkost. Vyřeší tedy zateplení problémy s vlhkými zdmi nebo může být dokonce jejich příčinou? Možná se na to podívat z několika stran.Souvislost mezi tepelně-izolační schopností obvodové konstrukce a vlhkostí kondenzující na vnitřním povrchu je na první pohled zřejmá - nedostatečná tepelná izolace = studený povrch, který se při určité vlhkosti vzduchu "orosí" jako sklenice studeného piva. Nedostatečný tepelný odpor však nemusí být jedinou příčinou vlhkých obvodových zdí či plesnivějících koutů. Pokud jsou obvodové zdi vlhké, v první řadě je třeba zjistit a odstranit příčinu vlhkosti - ať už jde o vzlínající zemní vlhkost, zatékání a podobně. U nezateplených domů může být nedostatečný tepelný odpor sice jednou z příčin, ale ne jedinou příčinou vlhkých obvodových konstrukcí. Jestliže neodstraní všechny příčiny, ani po zateplení se vlhkosti nezbavuje a nepomůže ani odvětraný zateplovací systém, je třeba budovu dekontaminovat a vyřešit chybné nebo porušené detaily. Pokud je třeba zateplení, musí se nejdříve vysušit stavební konstrukce, které i po odstranění příčin vlhnutí mohou zůstat nějakou dobu s mírně zvýšenou vlhkostí. Až potom se může uplatnit zateplovací systém, samozřejmě, správně navržený a s vhodně vyřešenými detaily. Podle profesorky Sternové však rozhodně nelze ani ve vytápěných místnostech spoléhat pouze na migraci vlhkosti směrem do interiéru ani na odvětrání až po zateplení jakýmkoli systémem.

 

Pokud deska pevně nepřiléhá po celém obvodu, pohybují se i její okraje a způsobí poměrně rychlé "překreslení" desky vrstvou na povrch. Vzniká takzvaný polštářový efekt. Při ohřevu a rozpínání povrchové vrstvy má deska tepelně-izolačního materiálu snahu přehnout se ven, při mrazu má povrch, naopak tendenci smršťovat se a deska se ohýbá dovnitř.

 

Dalším zdrojem vlhkosti obvodových zdí může být kondenzace vodní páry. "Kondenzace je jedna věc a riziko vzniku plísní je věc druhá," vysvětluje profesorka Sternová. "Při kondenzaci vodní páry je třeba rozlišovat kondenzaci ve stavební konstrukci a kondenzaci na vnitřním povrchu stavební konstrukce. Při správném vnějším zateplení rozhodně nemůže dojít ke kondenzaci v rámci obvodové konstrukce v takové míře, aby vznikly v konstrukci poruchy, případně aby se narušil nebo poškodil zateplovací systém. V běžných podmínkách sice dochází v zimě ke kondenzaci, ale jen v takové míře, že se vlhkost zase v letním období vysuší. Jiný případ je, pokud je v budově vysoká produkce vlhkosti; to se však rozhodně netýká rodinných nebo bytových domů, ale například plováren.

 

Podobně nemůže dojít ke kondenzaci vodní páry ani na vnitřním povrchu budov se správně zhotoveným vnějším zateplením. Tu mohu jednoznačně vyloučit. Vznik plísní však možný je - může ho způsobit zvýšená vlhkost vzduchu v interiéru, kterou způsobuje například nedostatečná výměna vzduchu přes těsná plastová okna a nedostatečné větrání spojené s vysokou produkcí vodní páry a nízkou teplotou na vnitřním povrchu, zatékání a tak dále.

Příčin může být několik.

Za určitých podmínek může vznikat kondenzace na rozhraní tepelné izolace a vnější povrchové vrstvy (ztužující vrstvy a povrchové úpravy), ta však nezpůsobuje problémy, protože její rozsah není tak velký, aby se s tím konstrukce vyrovnala. Díky nízkému difuznímu odporu povrchové vrstvy se tato snadno vysuší. Pokud na nových kontaktních zateplovacích systémech opadává omítka, zřejmě je problém jinde, ne v kondenzaci a nedostatečné difuzi vodní páry.

 

Příčinou vlhké omítky může být opět zatékání do nesprávně zhotoveného zateplovacího systému, důvodem odlučování omítky však může být i chemické složení, respektive kombinace jednotlivých materiálů. Zejména u rodinných domů stavebníci sahají po levnějších povrchových úpravách a použijí materiály (penetrační nátěr - ztužující vrstva - povrchová úprava), jejichž vzájemné působení není ověřené. Zjednodušeně se dá říci, že v kontaktních zateplovacích systémech bychom vždy měli použít vrstvy, které mají stejné "příjmení". Jinak se vystavujeme riziku, že se zateplení brzy naruší. "
 

 

Bude řešením odvětrávané zateplení?

Protože obyvatelé zateplených domů se obeznámili s problémy s nejpoužívanějšími, kontaktními zateplovacími systémy, nabízí se otázka, zda by nebyl řešením problému s vlhkými zdmi a vlhkostí v interiéru druhý způsob zateplení - odvětraný systém. Podle prof. Sternové v bytových nebo rodinných domech důvodem k rozhodnutí pro jeden nebo druhý mohou být cena nebo architektonický vzhled fasády. "Právě s ohledem na vlhkost a difúzi vodní páry je odvětraný systém fyzikálně velmi účinný. Pokud jde o zateplování budov, v nichž je vysoká produkce vlhkosti, například na plovárnách, je odvětraný systém, při kterém se difundující vodní pára odvádí odvětrání vzduchovou mezerou, jediným vhodným řešením. Avšak v ostatních případech - v bytových nebo rodinných domech a podobně - nemohou při správné realizaci nastat žádné problémy ani s kontaktním systémem, ani s použitím toho-kterého tepelně-izolačního materiálu. Ani pěnový polystyren není takovou zábranou, která by neumožňovala potřebnou difúzi vodní páry nebo by zvyšovala kondenzaci až po rozvoj poruch. To může nastat pouze tehdy, když jde o prostory s vysokou relativní vlhkostí, ale rozhodně ne tehdy, když je v místnostech při teplotě 19 až 22 °C 60  až 40-procentní relativní vlhkost. "

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak udělat vnější izolace stěn?

Vnější izolace stěn tvoří do jisté míry zimní ošacení domu. Pokud jsou správně vypracované, pomáhají při...
více…

Jaká je tepelná izolace ze dřeva a celulózy?

Už dávno se ví, jakou významnou funkci má správná tepelná izolace. Nejde pouze o tepelné ztráty. Velmi důležité je...
více…

Co je to tepelná izolace spodní stavby?

Tepelná ochrana stavebních konstrukcí hraje mnohem důležitější roli než za dob nízkých nákladů na energii....
více…

Chyby při zateplování domu

V současnosti je zateplování domů velkou módou, ale hlavně je jedním ze základních, energeticky úsporných...
více…

Konstrukce šikmé střechy a její ochrana před vhkostí

Každý tvar střechy má své klady i zápory. A ne jinak je tomu i u šikmé střechy. Mezi nejzávažnější patří...
více…

Izolace spodní stavby před vodou

Voda je sice životodárná tekutina, ale stavbaři ji moc rádi nemají. Na tom, jak se bude v budoucím domě bydlet se...
více…

Spodní stavba a nutnost hydroizolace

Základy a stěny suterénu musí splňovat důležité úkoly jako rozložení zatížení a zabránění přístupu vody a...
více…

Jak na zateplení šikmé střechy?

Chatu či chalupu můžeme zastřešit plochou i šikmou střechou. A zateplit lze obě konstrukce stejně dobře. V...
více…

Co dokáže voda bez hydroizolace?

Zemní vlhkost je trvalou součástí půdy (voda je vázána v kapiláře, resp. pórech půdy a netvoří souvislou hladinu)....
více…

Jak na použití stěrkové živičné hydroizolace?

Zkratka KMB z německého spojení Kunstoffmodifizierte Bitumendickbeschichtung představuje hrubovrstvovou živičnou izolaci...
více…