Jak na hydroizolace spodní stavby PVC fólií?
Přestože jsou již hydroizolační PVC-P fólie ve stavebnictví poměrně známé, stále představují riziko při neodborné montáži, proto nejsou vhodné pro svépomocné aplikace.
K hydroizolační fólii ve spodní stavbě neodmyslitelně patří dostatečně zkušený izolatér se znalostí navazujících stavebních postupů. Přesto, že hydroizolační fólie určené pro spodní stavbu mají adekvátní mechanicko-fyzikální vlastnosti, nejsou vhodné pro všechny typy konstrukcí spodní stavby.
Příkladem je železobetonová základová deska, jejíž výztuž probíhá do obvodových stěn. V tomto případě je třeba umístit hydroizolaci pod ni, protože opracování jednotlivých prutů proti průniku tlakové vody je ve větším počtu nemyslitelné.
Konstrukční řešení musí být co nejjednodušší a musí zohlednit návaznost jednotlivých stavebních etap.
Základní technologické vlastnosti hydroizolačních a izolačních termoplastických fólií:
- Volné uložení mezi ochrannou PP geotextilie s případným bodovým mechanickým kotvením
- Netřeba vytvářet náběh při přechodu vodorovné a svislé roviny
- Není nutné uzavírat pod tlakem
- Hydroizolaci a izolaci proti radonu, případně izolaci proti průniku různých chemických látek tvoří jedna vrstva PVC-P fólie
- Uložení hydroizolační fólie na syntetické geotextilie vytváří střihem vrstvu, proto při některých aplikacích musí vhodnost jejího použití posoudit statik
- Při volném uložení lze těžko lokalizovat netěsnosti při zatékání, mohou se projevovat na jiném místě
- Podklad musí být rovný, bez ostrých hran a nerovností, bez penetrace.
Zásady pro navrhování tlakových izolací s PVC-P hydroizolační fólií
Realizace a umístění hydroizolačních souvrství musí v každém místě chráněných konstrukcí zabránit kontaktu s tlakovou podzemní vodou a ve všech přestupech její proniknutí do chráněných prostor. Proto je třeba použít povlak z jedné vrstvy příslušné hydroizolační fólie o minimální tloušťce 1,5 mm v jednovrstvém systému.
Toto pravidlo platí i v případě málo propustných nebo nepropustných základových zemin, kde součinitel propustnosti zeminy K nedosahuje hodnotu 1. 10-4 (m / s) vždy, i když je hydrogeologickým průzkumem zjištěna podzemní voda. Existuje i dvouvrstvý systém, který je navržen tak, aby během životnosti izolace bylo možné kontrolovat jeho těsnost a v případě potřeby ho dekontaminovat. Jde o systém určený pro náročné stavby, jako jsou tunely a pod.
Při realizaci přestupů umístěných trvale pod hladinou tlakové vody vyžaduje technologický předpis použít výhradně pevnou nebo volnou ocelovou přírubu, běžné opracování přestupů nejsou při trvalém zatížení tlakovou vodou přípustné.
Hydroizolační fólie se nenamáhá jen hydrodynamicky. Největší namáhání hydroizolační fólie nastává při jejím zabudování, kdy hrozí největší riziko poškození při dalších stavebních pracích. Proto je vhodné od začátku správně navrhnout pořadí vrstev podlahy tak, aby se hrozící rizika minimalizovaly.
Ochrana před mechanickým poškozením
Projekt by měl vždy předepisovat na vodorovnou plochu hydroizolace ochranný betonový potěr hrubý 50 mm, který zajistí ochranu před mechanickým poškozením - ať už při manipulaci s armaturou, nebo při pohybu pracovníků provádějících stavební práce.
Při izolování do "vany" je třeba do příslušné výšky ochránit i svislou část hydroizolace, například deskami z polystyrenu nebo z jiného materiálu. Během ukládání armatury se totiž může poškodit svislá hydroizolace. Ochranné desky plní svoji úlohu jen při ukládání armatury, proto jejich životnost nemusí být dlouhá.
Správný postup hydroizolačních a stavebních prací
Projekty s ochrannou betonovou vrstvou striktně vylučují etapovitou pokládku tlakové hydroizolace s pozdějším napojováním v ploše. Odložené spoje jsou nepřípustné z důvodu mechanického namáhání, znečištění fólií a vysokého rizika vzniku netěsností.
Rozfázování prací zbytečně prodlužuje harmonogram a vyžaduje náročnou koordinaci technologických postupů. Nedokončené izolační celky navíc zvyšují riziko vniknutí srážkové vody do konstrukce, což vede k následnému zatékání i po dokončení prací. Nutností je minimalizace etap a okamžité provádění definitivních ukončení všech úseků.
Izolační vana
Při izolováni spodní stavby proti tlakové vodě je vhodný způsob vytvoření tzv. izolační vany, kde lze obvykle provést izolaci v jedné etapě, a to po celé vodorovné i svislé ploše. Potom se může vytvořit ochranný potěr s následným uložením armatury a vytvořením dostatečně hrubé horní železobetonové desky To je nezbytné v případě, že z okolí stavby se nepřetržitě čerpá spodní voda za účelem snížení její hladiny pod úroveň zhotovování vodorovné hydroizolace.
Svislá izolace lze realizovat v etapách, přičemž v první etapě se izoluje mělká vana pouze nad úroveň horní železobetonové desky. Izolační vana se nejčastěji zhotovuje z betonových tvárnic nebo z cihel, v závislosti od výšky stěn a požadavky na jejich pevnost .
Autor: Martina Dvořáková
