Jaké hydroizolační materiály na stavbu vybrat?
Hydroizolace spodní stavby se může zhotovit například z živičných materiálů (od základních živičných nátěrů přes asfaltové pásy s různými úpravami po živičné povrchové vrstvy modifikované plasty). Asfaltové hydroizolace se zpravidla aplikují ve více vrstvách, aby se zamezilo chybám, které vznikají při stavění.
Zároveň tyto vrstvy slouží i jako ochrana proti mechanickému poškození. Počet vrstev závisí na namáhání hydroizolace. Plastové hydroizolační pásy (pásy z PVC, pásy PIB, ECB, EVA, samolepicí plastové fólie a různé elastomery) se v současnosti používají jen v jedné vrstvě. Vzhledem k jejich zvýšenému riziku mechanického poškození je třeba chránit je další ochrannou vrstvou.
Profilované kovové pásy z mědi nebo ušlechtilé oceli se používají na zesílení vysoce namáhaných hydroizolací. Hydroizolační suspenze nebo omítky na bázi cementu vytvoří těsnou povrchovou ochranu, takže na některých materiálech (např. beton) představují dodatečnou hydroizolační ochranu.
Suspenze se nanáší v tloušťce 3 až 10 mm, většinou v několika vrstvách, na pevný, neprašný a plochý podklad bez trhlin a lze je použít proti tlakové vodě i na vnitřní strany objektů.
Vodotěsný beton
Vodotěsný beton je speciální druh betonu, při němž je díky speciálnímu postupu zajištěna dostatečná odolnost proti účinkům tlakové vody. Z vodotěsných betonů se převážně budují betonové konstrukce, které jsou dlouhodobě vystaveny vodě a vodnímu tlaku.
Obliba výstavby podzemní spodní stavby rodinných domů namísto izolování klasicky vystavěných suterénů prudce roste. Firmy, které zvládli technologii vodotěsného betonu, se k izolaci fóliemi nebo živičnými pásy vracejí jen v případě radonového rizika.
Odborníci však také při základech z vodě nepropustného betonu doporučují zaizolovat suterén ještě jednou vrstvou z elastomér bitumenových pásů nebo natřít stěny dvousložkovou spárovací hmotou. Tento postup se doporučuje nejen v rámci prevence a ochrany suterénních stěn, ale současně i na zajištění parotěsnosti suterénu.
Vodorovné hydroizolace proti zemní vlhkosti ve stěnách nebo pod stěnami se vkládají do ložných spár zdiva a musí mít alespoň jednu vrstvu. Všechny vnější a vnitřní stěny musí mít alespoň jednu vrstvu izolace, která se umisťuje pod ložnou plochu zdiva a musí sahat až po osazení základů, aby se dala spojit se svislou hydroizolací.
Doporučuje se použít další vodorovnou hydroizolaci v první ložné spáře nad podlahou, aby se z přechodné mokré podlahy, zejména během výstavby, nedostala vlhkost do stěn. Vhodná je i další horní hydroizolace přibližně ve výši 30 cm nad terénem jako ochrana stěn před stříkající vodou během výstavby, dokud není dokončena svislá hydroizolace.
Současné hydroizolační krystalizační látky
Krystalizační hydroizolace využívající druhotné suroviny zvyšují vodotěsnost a plynotěsnost betonu blokováním pórů, čímž brání průniku vody a CO2. Tato ochrana zamezuje karbonataci, udržuje vysoké pH a chrání ocelovou výztuž před elektrochemickou korozí bez nutnosti staticky nadbytečného zvyšování třídy betonu.
Moderní nátěry a stěrky jsou klíčové zejména pro plošnou sanaci starších netěsných konstrukcí, kde aktivně zastavují degradaci struktury. Technologie efektivně nahrazuje staticky nevyužité vyšší třídy betonů při zachování maximální trvanlivosti a odolnosti vůči chemickým vlivům.
Krystalizaci ovlivňují faktory jako:
- Porézní struktura cementového kamene
- Přítomnost vody
- Způsob použití krystalizace hmoty
Rozdělení krystalizačních látek
Krystalizační anorganické přísady přidávané do směsi utěsňují póry, spáry i trhliny pomocí řízené krystalizace, čímž zajišťují extrémní vodotěsnost betonových konstrukcí. Izolační hmoty ve formě nátěrů či nástřiků umožňují efektivní sanaci starého betonu bez ohledu na jeho stáří. Proces vyžaduje důkladné očištění a nasycení povrchu vodou pro otevření kapilár a následnou aktivaci krystalizačních látek. Hmota se nanáší v jedné až dvou vrstvách o tloušťce 1 až 1,5 mm a vytváří trvalou bariéru přímo v těle konstrukce. Tato technologie je unikátní schopností přímého spolupůsobení s původním materiálem i při dodatečné aplikaci.
Aplikace silikátových hydroizolačních materiálů
Silikátové hydroizolační materiály a krystalizační účinky lze aplikovat na betonovou konstrukci několika způsoby. Konkrétní typ aplikace a tomu odpovídající druh krystalizace materiálu se volí v závislosti na typu konstrukce.
Dalším kritériem volby je finanční hledisko, protože zejména při nových konstrukcích lze výběrem vhodné formy aplikace ušetřit.
Materiály lze aplikovat formou:
- nátěru
- nástřiku
- příměsi
- vsypáním
- krystalizací rychlotuhnoucích tmelů
Autor: Lenka Kostková
