Jak na malou kuchyň?
Při bydlení na malé ploše můžeme leccos oželet, ale byt bez kuchyně, resp. prostoru na uvaření alespoň jednoduchého jídla si těžko umíme představit. Představa domova, i když malého - garsonky nebo jednopokojovém bytu - se vždy spojuje s bublající vodou na čaj a vůní domácího jídla. Bydlení v malých bytech je neoddělitelně spojeno s bojem o centimetry. Řešení závisí na naturelu obyvatele a od toho, jaké činnosti upřednostní a vyhradí jim větší část prostoru.
Přestože kuchyň někdy leží zejména u samostatně žijících mladých lidí na okraji zájmu, nikdy zcela nevymizí z obytného prostoru. Na základě představ o socialistickém způsobu života se v období 60. let minulého století prosazovaly tzv. laboratorní kuchyně. Důkazem je množství minimálních kuchyní v bytech hromadné bytové výstavby panelového typu, stejných bez ohledu na velikost bytu, s přestavbou se nyní snaží si poradit jejich obyvatelé. Představa o minimalizaci vaření a změně stravovacích návyků se nenaplnila, ale na základě změny životních podmínek přetavila do formy kuchyňského centra bezprostředně napojeného na obývací pokoj, kde se schází rodina, a příprava jídla se tak stává součástí života celé rodiny.
Kuchyně v garsonce
Malá, miniaturizovaná kuchyň jako součást garsonky nebo jednopokojovém bytu je často situována do vstupního prostoru nebo je bezprostřední součástí obytného prostoru. Právě kuchyň řešena na malé ploše vyžaduje promyšlené rozvržení jednotlivých částí a důkladné promyšlení všech detailů. I když množství prvků kuchyně můžeme minimalizovat, i taková kuchyň musí bezpodmínečně obsahovat pracovní plochu, varnou plochu, mycí část a odkládací prostory doplněné lednicí. Malá kuchyň musí mít logiku návaznosti pracovních postupů jako ve velké, prostorné kuchyni. Propojení pracovní plochy s mycím centrem a varnou plochou bez ohledu na její velikost a druh je podmínkou plynulého pracovního postupu.
Minimální prostorové nároky
Výška pracovní plochy závisí od výšky uživatele, pohybuje se v rozmezí 86 až 91 cm. Malou pracovní plochu můžeme zvětšit přehledným uložením jednotlivých kuchyňských spotřebičů (kávovar, topinkovač, odšťavovač, mikrovlnná trouba nebo i kuchyňský robot) na výsuvné police, které po vysunutí mohou sloužit jako pracovní plocha.
Varné centrum se v současnosti (i s ohledem na ceny energií) ve většině nových bytů a také přestaveb řeší na bázi elektrické energie. Ve srovnání s plynovým varným centrem je to výhodné i s ohledem na bezpečnost (výbušnost plynu), hygienu a zdraví (zplodiny vznikající při spalování plynu vytvářejí usazeniny a ohrožují zdravotní stav obyvatel bytu). Elektrické rozvody musí být řešeny a dimenzovány na zátěž novými elektrickými spotřebiči. Mnohé stávající byty tuto podmínku nesplňují a je třeba uvažovat při jejich přestavbě i o rekonstrukci elektroinstalace.
Při výběru druhu varného zařízení je třeba zohlednit prostorové možnosti a naše požadavky a zvyky. Jako nejvhodnější řešení se doporučuje kombinace varné desky a horkovzdušné trouby, které je třeba umístit do takové výšky, aby byla usnadněna jejich obsluha. Dno trouby by mělo být ve výšce zhruba 115 cm, varná deska asi 15 cm níže než pracovní deska na přípravu jídla, aby se dalo dobře vidět i do zadních hrnců. Samostatná varná deska a trouba jsou náročnější na prostor, a proto jsme v malé kuchyni někdy nuceni použít sporák. Při elektrickém sporáku je potřeba napětí 380 V. Pro minimální nebo skříňové kuchyně stačí elektrická dvojplotna kombinovaná s mikrovlnnou troubou umožňující grilování a případně i pečení. Elektrospotřebiče s menšími rozměry - sporáky, chladničky nebo myčky nádobí - jsou na trhu dostupné ve velkém výběru.
Důležitým prvkem, který nemůžeme vynechat zejména v prostorách bez přímého větrání, je odsavač par, který nemusí být napojen na vnější prostředí. Je to tzv. recyklační odsavač. Je vhodné vybrat typ s vysokým výkonem, který navíc obsahuje úložné plochy nebo skříňky, čímž uspoříte více místa. Nejvíce místa můžeme ušetřit při odkládacích plochách. Při jejich řešení je třeba zohlednit snadnou dostupnost a logickou návaznost uložených předmětů při kuchyňském provozu. U nejmenšího typu kuchyně můžeme použít skříňky s menší hloubkou 45 až 35 cm. Nedostatek odkládacích ploch a úložných prostor můžeme řešit soustavou poliček a věšáků ve volných částech prostoru mezi horními a spodními skříňkami kuchyňské sestavy, na bočních stěnách apod., případně přenosným vytahovacím kontejnerem, který můžeme zasunout i do niky v obývacím prostoru. Je třeba maximálně využít celou výšku stěn v různých kombinacích uzavřených a otevřených případně i prosklených prvků, které působí v malém prostoru lehce a vzdušně. Důležitým prvkem je způsob otevírání skříněk, kde právě vhodně voleným systémem (odsouvání, žaluzie apod.) můžeme ušetřit vzácný prostor.
Jelikož tyto malé kuchyně jsou často situovány v prostoru bez přímého osvětlení, důležitou součástí řešení je dobré osvětlení pracovní plochy a odkládací prostor.
Materiály jednotlivých částí - korpusů, čelních ploch, ale i výplňových částí můžeme použít různé, podle svých požadavků a podle toho, jak je kuchyň situována - zda jako součást obývacího pokoje, nebo v samostatném prostoru. Dřevo, laminát, melamin, hliník, nerez, sklo, ale také průsvitné plasty nám dávají možnost vytvořit ty nejpůsobivější kombinace novým, netradičním způsobem. Pracovní plocha musí být řešena z materiálu, který se dá snadno udržovat v čistotě, materiálu odolného proti vlhkosti, teplu a mechanickému poškození. Materiály jako přírodní kámen, nerez, corian jsou ideální, ale patří do vyšší cenové úrovně. Nejčastěji se používá levnější dřevotříska s vhodnou povrchovou úpravou.
