Jakou podlahu do kuchyně?
Lidé si často myslí, že základem kuchyně je kuchyňská linka a (více či méně) výkonné spotřebiče. Obojí je důležité, ale grunt našeho kulinářského království musíme hledat více při zemi. Vždy bychom měli začínat zásadně od podlahy. Skutečnost, že nábytek, jehož montáž není záležitostí několika minut, bude na ní stát pár let, měla by nás vést k tomu, abychom se nesmířili pouze s provizorním řešením.
Kuchyňská podlaha by měla vydržet namáhavý provoz, který zde obvykle panuje. A také uvítáme, když její údržba bude co nejméně náročná. Proto podlaha v kuchyni by měla být bezpečná a neklouzavá, odolná proti opotřebení. Kromě toho, že by měla splňovat hygienické nároky kladené na práci v kuchyni, měla by být také stálobarevná. Dobrá tepelná a zvuková izolace jsou samozřejmostí.
Dlažba vede
Stále oblíbená je nestárnoucí dlažba. Kromě toho je ideální krytinou na zabudování podlahového vytápění, díky čemuž se stává příjemně temperovaným povrchem. Můžeme si vybrat dlažbu keramickou, gresové nebo kamennou.
Keramické dlažby mohou být porézní, glazované nebo neglazované. Jednotlivé druhy se liší svými fyzikálními vlastnostmi a způsobem použití. Lehčené dobře absorbují vodu a jejich povrchová glazura je odolná proti působení některých chemikálií a čistících prostředků. Glazované dlaždice odpuzují vodu, takže jsou dobře odolné proti vlhkosti, mechanickým a chemickým vlivům a snadno se čistí. Neglazované dlaždice jsou pro použití v kuchyni nejvhodnější. Na rozdíl od předchozích dvou jsou mimořádně odolné proti mechanickému opotřebení. Jejich povrch může být hladký rovný, hrubě či jemně strukturovaný s protiskluzovým povrchem nebo je broušený a leštěný.
Keramická dlažba se používá všude tam, kde vyžadujeme, aby povrch byl dlouho trvanlivý, odolný proti opotřebení a vyšší vlhkosti a snadno se udržoval. Je tvrdá, pevná, nehořlavá a snadno se čistí. K jejím základním vlastnostem patří nasákavost, odolnost proti zatížení, mechanickému poškození a proti působení chemikálií.
Ne všechny glazury jsou stejně odolné proti oděru (zařazují se do pěti tříd). Do kuchyně a prostor s vyšším stupněm namáhání vybíráme dlažbu s označením IV.
Čistíme keramickou dlažbu
Nejvhodnějším prostředkem na údržbu dlažby je obvykle teplá voda s běžným saponátem. Zásadně bychom se měli vyhýbat kyselinám a silným čistícím prostředkům na odstranění vodního kamene a jiných usazenin. Dlaždice sice neublíží, ale zničí spáry. Při čištění nepoužíváme ani drátěnky, ani písek, které by mohly poškodit leštěnou dlažbu.
Doba kamenná
Mezi oblíbené, i když podstatně dražší materiály patří přírodní či umělý kámen. Nejčastěji se používají mramorové a žulové dlažby. Břidlice, křemenec a travertin jsou vzácnější. Povrchové plochy mohou být přírodní (se zdrsněným nebo s broušeným dezénem) a leštěné. Devizou kamene je jeho tvrdost a odolnost proti poškození. Je třeba počítat s tím, že každý kus je neopakovatelný originál, který se svou kresbou bude vždy, byť jen nepatrně, lišit. Tak jako keramiku, i kámen můžeme doporučit všude tam, kde počítáme s podlahovým vytápěním. Umělý kámen je cenově dostupnější. Má velmi dobré vlastnosti - je pevný, trvanlivý a odolný proti oděru a mechanickému poškození a má nízkou nasákavost. Můžeme si vybrat ze široké barevné škály. I proto je umělý kámen atraktivním a vyhledávaným materiálem.
Jak udržovat kámen
Kamennou dlažbu čistíme podobně jako keramiku - teplou vodou se saponátem. Vyhýbáme se kyselinám a koncentrátům pro odstraňování usazenin. Na drátěnky a písek raději zapomeňte.
Nestárnoucí dřevo
Už odpradávna nás v našich příbytcích provází dřevo. Pro svůj vzhled, tepelné a izolační vlastnosti, jakož i pro dostupnost se dodnes hřeje na výsluní zájmu spotřebitelů. Díky moderním technologiím, jeho zpracování a úpravám je tento materiál nejen odolnější, ale i atraktivnější.
Na výrobu dřevěných podlahových krytin se využívají domácí a v poslední době stále častěji i exotické dřeviny, které lákají svým neobvyklým zbarvením a tvrdostí povrchu. Podlahy lze dobře impregnovat a penetrovat. Na palubové podlahy se používá dřevo jehličnanů, jako jsou smrk červený a borovice. Buk, dub, jasan či javor jsou tvrdší materiály, z nichž se vyrábějí parkety a plovoucí dřevěné podlahy. Díky jednoduchému kladení a přitažlivému vzhledu jsou právě plovoucí podlahy oblíbené. Při kladení je důležité, abychom měli připraven kvalitní podklad a při samotném výběru typu podlahy musíme vzít v úvahu také vlhkost místnosti. Dřevěné podlahy jsou vhodné do suchých a čistých prostor.
Na běžné každodenní čištění používáme přípravky pro péči o parkety, které přidáváme do vlažné vody. Podlahu důkladně utíráme, na odolné mastné skvrny a jiné nečistoty, které se nám nepodařilo setřít, používáme neředěný přípravek.
Korek
Své příznivce a zastánce má i další z přírodních materiálů - korek. Díky speciální povrchové úpravě je odolný proti poškození. Korková podlaha je lehká, výborně tlumí zvuk, je teplá a antistatická, takže je vhodná i do domácnosti, kde je alergik. Klade se velmi jednoduše, zvládne to i laik, stejně jako případné opravy. Korková podlaha vyžaduje co nejrovnější podklad a její povrch je třeba ošetřit speciálními laky, které obsahují i tvrdivo. (Na povrchovou úpravu lze použít i oleje na přírodní bázi s přísadou tvrdých vosků.) Jestliže si vybereme korkové dlaždice, bude i případná oprava jednodušší a méně nápadná.
Navoskovanou korkovou podlahu je potřeba dva-až třikrát do roka ošetřit čistým včelím voskem, lakovanou stačí jen utírat vlhkým mopem namáčeným do vody, do níž přidáme saponát.
Módní laminát
Laminátové podlahy se staly módním hitem. Nejenže mají pěkný vzhled, ale jsou i levnější než klasické parkety. Nejčastěji imitují dřevěný povrch. Jsou odolné proti opotřebení, snadno se udržují a můžete je dostat v různých odstínech a vzorech, které se dají zajímavě kombinovat. Jsou vhodné do místností, kde není příliš vlhko. Do suchých, ale více znečištěných prostorů je určen vysokotlaký laminát.
Kladou se poměrně jednoduše a zvládne to i zručnější domácí kutil. Laminátová podlaha je nenáročná na údržbu, stačí, když ji zameteme, případně vyluxujeme a přetřeme vlhkým mopem. Tyto podlahy můžeme rozdělit do dvou kategorií: na komerční využití a do domácností. Každá kategorie má tři třídy, určené pro nízkou, střední a vysokou zátěž. Při kladení je důležité, aby vlhkost betonového podkladu nepřekročila hodnoty, které uvádí výrobce. Případná nerovnost povrchu by neměla přesáhnout tři milimetry na jeden až tři metry.
Linoleum
O tom, že se rádi vracíme k materiálům, které jsou prověřené lety, svědčí i comeback linolea. Díky užitným vlastnostem a zejména široké barevné škále a množství vzorů, ze kterých si můžeme vybírat dosytosti, je tato podlahová krytina i dnes velmi atraktivní. Vyrábí se z přírodních materiálů - lněného oleje, přírodních pryskyřic, vápencového prášku, korkové a dřevní moučky a barevných pigmentů. Linoleum má vynikající izolační vlastnosti, je pevné a trvanlivé a díky antistatické a antibakteriální úpravě je vhodné i pro alergiky. Je třeba ho však průběžně ošetřovat voskem nebo speciální pastou, aby si i po čase udrželo lesklý povrch.
Nezničitelné PVC
Další variantou na kuchyňské podlahy je PVC. Na rozdíl od linolea se vyrábí stoprocentním chemickým procesem. Vícevrstvé PVC má delší životnost než slabší jednovrstvé. Krytina by měla být označena stupněm namáhání a oblastí použití. Nášlapná vrstva by neměla být tenčí než 0,15 mm. PVC se snadno ohýbá, neláme a nevyžaduje speciální údržbu. K čištění používáme běžné saponáty. Jeho výhodou je, že je mnohem levnější než přírodní linoleum.
Novilon ®
Určitě jste se v obchodech setkaly s podlahovou krytinou s názvem Novilon ®. Měkký vinyl s průhlednou ochrannou vrstvou zabraňující opotřebení na velmi silné pěně, která je vyztužená rounem, představuje špičkový výrobek mezi moderními podlahovými krytinami. Snadno se udržuje, má dlouhou životnost a dá se recyklovat. Díky vynikajícím tlumícím vlastnostem nezpůsobuje při dlouhém stání zdravotní problémy (s páteří). Novilon můžeme zametat, vysávat nebo umývat vodou s přídavkem saponátu.
Linoleum, PVC i Novilon utíráme mopem namáčeným do vody, do které přidáváme běžný saponát. Linoleum bychom měli průběžně pastovat, Novilon po položení natřeme vrstvou vosku a pravidelně jej ošetřujeme speciálním přípravkem na leštění.
Lité podlahy
Vhodným řešením do kuchyně může být i litá podlaha. Je velmi odolná a bez spár, takže se snadno udržuje. Vybrat si lze ze široké barevné škály. Její výhodou je jednoduchá aplikace. Tento typ podlahy se často používá v místnostech vystavených vysoké zátěži (např. v garáži, chodbě či sklepě), v kuchyni ji najdeme jen výjimečně.
Jaká podlaha je vhodná?
Pravidlo, že každý kuchyňský styl vyžaduje jiný druh podlahy, dnes už tak úplně neplatí. Jen v rustikálních kuchyních se jednoznačně přikloní k dlažbě, která k tomuto stylu neodmyslitelně patří. V ostatních případech je móda (i přístup architektů) více než benevolentní. Materiály se navzájem prolínají a vytvářejí neopakovatelné variace. Například chladná nerezová techno kuchyňská linka se dobře snoubí s dřevěnou či laminátovou podlahou tak jako linka z MDF desky s povrchovou úpravou imitující hliník. Podobně vysoký lesk lakovaných kuchyní se snese s laminátem, ale také s dlažbou, litou podlahou nebo materiálem Novilon, ze kterého můžeme na podlaze vytvořit zajímavé barevné kombinace korespondující s odstínem kuchyňské linky.
Zdroj: Supellex - dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy
