Jakou vodovodní baterii do kuchyně?

Bez vody se v kuchyni neobejdeme. Vodovodní kohoutek se během dne otočíme mnohokrát. Na kuchyňské baterii tedy šetřit nebudeme.
Nejlevnější vodovodní baterie dlouho nevydrží. Proto se vyplatí rychlý průzkum v obchodech a konzultace s prodavači ve specializovaných prodejnách. Také svého instalatéra se můžeme zeptat na jeho názor, zkušenosti s dobrým a špatným zbožím a jak se mu osvědčují novinky na trhu.

Která je ta nej?

Dřezovou baterii zvolíme podle toho, jak pohodlně se obsluhuje, podle kvality materiálu, kartuše a podobně. Podle designu, ale také podle toho, zda máme myčku, nebo myjeme nádobí ručně. Rozhodně dáme vždy přednost progresivnějšímu modelu. Ten se bude lépe ovládat, déle vydrží a ušetří nám mnoho peněz za vodu i energii.

Páková baterie zkrátí čas nutný k nastavení zvolené teploty vody. Hovoří se o úsporách až 40% energie proti klasickým kohoutkům. A také úspora vody není zanedbatelná.

S termostatickou baterií dosáhneme ještě vyšší úspory. Uvádí se, že v porovnání s pákovými bateriemi dokáží termostatické ušetřit dokonce až 50% vody. Fungují na principu namíchání studené a teplé vody (nastavíme požadovanou teplotu vody a baterie pak už automaticky míchá teplou a studenou). Jejich další výhoda, zejména pro děti: jsou bezpečné - mají bezpečnostní pojistku, která zabrání opaření.

Velmi obecné, ale výmluvné porovnání: pokud klasický kohoutek "vyplýtvá" kolem 4.500 Kč ročně, provoz šetrnější baterie přijde už o tisíc korun méně, ale provoz baterie termostatické vyjde pouze na 1.500 korun.

 

Využijte také výhod perlátorů

Další tipy na úspory: úspory nám přinesou i tzv. perlátory, které dokáží tekoucí vodu z kohoutku promíchávat se vzduchem. Tím dochází ke snížení její spotřeby.

 

Omezovač průtoku vody

U kuchyňského dřezu (ale i u baterií v koupelně) se vyplatí také využívat vodovodní baterie s takzvaným omezovačem maximálního průtoku horké vody. Zejména děti pak nemohou "roztočit kohoutky naplno", je možný pouze snížený průtok vody, čímž se opět významně šetří.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus