Televize do kuchyně?
Televizor v kuchyni - myšleno v pracovní části, v dohledu od pracovní plochy - to je věc zcela individuální. Někdo nechce zůstat bez televizoru, protože jednoduše denně dlouho vyváří (... hodiny a hodiny stojí v kuchyni a vyváří omáčky, polévky a masíčko ...). Taková starostlivá kuchařka nechce přijít o svůj oblíbený program, například právě ten o vaření, nebo chce relaxovat při seriálu. Jiný kuchař i při kratší přípravě jídla zase nechce zmeškat zprávy a být odtržen od veškerého dění.
Ale pravda je, že mnozí už mají množství informací valících se na ně za celý den a večer dost. Chtějí mít při vaření pokoj a klid, do kuchyně si pustí jen klidnou hudbu. A navíc, popravdě řečeno - podle názorů mnoha odborníků by se jídlo v klidu mělo nejen konzumovat, ale i připravovat.
Je fakt, že sledování televizoru při vaření, stejně jako při jakékoli jiné činnosti, ruší. Pokud právě děláme něco, na co je nutné se soustředit. Dejme tomu, že právě pracujeme s elektřinou, a té je v dnešní kuchyni dost. Nebylo by přitom nejlepší neodtrhnout oči od obrazovky, zatímco se nám něco přimotá do mixéru. Nezapomínejme, že kuchyň je místnost číslo jedna v počtu domácích úrazů. A kdoví - možná je za tím v mnoha případech právě televizor v bezprostřední blízkosti kuchaře či kuchařky. Jsou proste činnosti (jako práce s elektrickým nožem nebo kráječe), při kterým neškodí, když je pečlivě sledujeme - zatímco jiné práce (jako hnětení těsta), při kterých směle můžeme sledovat film. Pokud si ale už jednou televizi do kuchyně vpustíme, asi málokdy pak v sobě najdeme sílu ji nechat vypnutou.
Kde končí a začíná kuchyň?
Otázkou však dneska je, co je to vůbec kuchyň. Kam až dnes v tak obvykle otevřeném a propojeném obytném prostoru zasahuje? Tam kde se vaří - to je individuální, o tom jsme právě mluvili. Dále místo, kde se stoluje - a tam by skutečně televizor být neměl. Zejména děti by měli jíst zásadně mimo dosah obrazovky a při vypnutém televizoru, nemá být ani slyšet - má být klid. Nezapomínejme na studii, v níž batolata, které se jen hrály při zapnutém televizoru, kterou nesledovali, byly nepokojnější a agresivnější. Navíc pokud jíme při zapnutém televizoru, sníme mnohem větší porce, což není ideální pro udržení si štíhlé linie.
A nakonec - dáme televizor tam, kde se po jídle odpočívá a pije káva? Proč ne? V takovém uspořádání se jeví jako ideální "pod televizní" točna, plochá otočná deska, která dovoluje otočit televizní monitor o 360 °. Položit ji bude ale třeba na nějakou vyšší skříňku, aby všichni zúčastnění dohlédly. Pro "soukromé" sledování televizoru kuchařkou či kuchařem se umísťuje malá obrazovka do rohu na sloup či polici do kuchyňské sestavy. Zde prostě jakoby televizor vystřídala masivní bednu rádia, které nechybělo kdysi v žádné kuchyni. Při televizní nenasytnosti se dají po stěnách kuchyňského pracoviště i jídelny na strategická místa rozmístit ploché televizní monitory.
Televizor jako součást spotřebiče
A zcela na závěr - i když vůbec nic nevymyslíme a žádné řešení se nám nebude líbit a vyhovovat, není důvod zoufat. Pokud právě kupujeme novou nákladnější kuchyni, nemusíme se bát - bez televizoru zřejmě nezůstaneme. Mnozí výrobci spotřebičů a kuchyňského nábytku samozřejmě nezapomínají na televizní fanoušky a nenechávají je v kuchyni při práci osamělé mimo dosah magické obrazovky. Televizor je tak zabudovaný v nových generacích chladniček, nábytkových modulech, stěnách na pečení i celých kompaktních sestavách kuchyňského nábytku.
Autor: Lenka Kostková
