Relaxační nábytek
Rychlé životní tempo, vysoké pracovní nasazení, shon a stres, to vše na nás denně útočí a odčerpává nám síly ... Základem zachování psychického i fyzického zdraví je vyvážení práce a aktivity odpočinkem, který nám pomůže znovu načerpat ztracenou energii. A kde jinde si má člověk odpočinout, pokud ne doma? Do bytu si lze na tento účel vybrat relaxační nábytek.
Relaxační nábytek, ať už je to pohodlné křeslo, pohovka, nebo sedačka, má sloužit k regeneraci sil během dne. Měl by po příchodu z práce umožnit krátký odpočinek při poslechu hudby, sledování televizoru či přemýšlení v co nejpříjemnější poloze. Po ozdravném, duši i tělu nezávadném lenošení by z něho měl člověk vstávat jako vyměněný - spokojený, odpočinutý a příjemně naladěný.
Typy relaxačního nábytku
Odpočinkové sezení dnes může mít několik podob, při všech je však jednoznačným trendem variabilita, možnost polohování a maximální pohodlí - tedy možnost zaujmout polohu téměř vleže, s nataženýma nohama.
Na pohodlné sezení v čalouněném křesle jsou nutné nejen jeho správné ergonomické parametry, na delší relaxaci vsedě je vhodná i opora hlavy a rukou, ale také možnost přisunout si podložku pod nohy - taburetka (označení pochází z francouzského slova tabouret, což znamená stolička). Taburet, resp. nízká sedačka bez opěradla je v interiéru stále aktuální a její forma i rozměry mohou mít mnoho podob.
Název chaise longue - dlouhá pohovka - pochází z francouzštiny. Zde se tento nábytek, který tvoří přechod mezi křeslem a lehátkem, s oblibou používal zejména začátkem 18. století. Hlavní charakteristikou chaise longue je vysoké, často polohovatelné opěradlo a konstrukce, která umožňuje pohodlně si natáhnout nohy, tedy jakýsi integrovaný taburet. Tento luxusní typ nábytku je jakousi nadstavbou k běžnému zařízení, cosi, co nutně nepotřebujete k životu, ale potěší. Nejlépe se vyjímá jako solitér a pro designéry je velmi vděčným objektem pro uplatnění tvůrčí invence. Chaise longue je určena pro odpočinek v průběhu dne. Aby byl relax co nejpohodlnější a co nejzdravější, měly by být podepřeny zejména ty partie, které se přes den nejvíce namáhají, tedy lumbální a krční oblast páteře. Všeobecně se dá říci, že čím větší je úhel mezi opěradlem a sedadlem, tím je odpočinek příjemnější. Sklon opěradla zad by přitom měl být přibližně stejný jako sklon plochy na podepření nohou.
Také klasická sedačka pomalu opouští svou starou podobu a nastoupila cestu k pohodlí - jednak zvětšením plochy na sezení tak, aby bylo možné natáhnout si nohy, jednak možností polohování opěradel a do třetice variabilitou prvků s možností volit si nejrůznější sestavy čalouněných odpočinkových ploch. Do moderní sedačky se tedy integroval kromě křesla i gauč.
Na krátký odpočinek již tradičně slouží pohovka (někdy se používá i výraz sofa) či gauč (slovo couch = gauč nebo lehátko má původ ve francouzském couchant = ležící). K tomuto typu odpočívadla lze zařadit i tzv.. récamiér, tedy čalouněné lehátko s opěradly na obou protilehlých užších stranách. Gauč ani pohovka nemohou trvale sloužit jako postel, i když částečnou tvarovou podobou svádí k záměně funkcí. Nemají na to ani vhodné rozměry, ani parametry plochy určené k ležení. Jsou určeny pro krátkodobý odpočinek, nanejvýš na příležitostné přespání.
Barvy a trendy
Barevnost čalounění ani dnes neopouští elegantní a neutrální bílé, černé či šedé tóny, velké oblibě se těší i přírodní odstíny béžové, hnědé a vínovočervené. Návrat k optimistickému, mladistvému trendu 60. a 70. let charakterizují zejména výrazné kontrasty a jasné tóny oranžové, žluté, červené i zelené. Tyto živé barvy, které podporují aktivitu, se pomalu stávají stálicemi. Při koupi sedačky je však třeba zvážit barevný odstín potahové látky velmi citlivě. Netřeba podléhat módě nebo prvotnímu okouzlení. Barva sedacího nábytku má totiž ladit s celkovým řešením interiéru a přispívat k vaší psychické pohodě. Dlouhodobou spokojenost vám přinese taková, ke které pocitově nejvíce inklinujete.
Autor: Lenka Kostková
