Jak na zařízení staveniště?
Stavba domu se bez skladování materiálu, jeho dopravy a prostorů pro pracovníky neobejde. Stavět dům neznamená pouze bezhlavě se vrhnout do práce, součástí výstavy je i zařízení staveniště, které řeší bezpečnou činnost na staveništi a v jeho okolí, jakož i bezpečný provoz používaných zařízení a mechanismů.
Staveniště je místo pro provádění stavby, jehož rozsah se stanoví ve stavebním povolení. Tvoří jej stavební pozemek se stávajícími budovami a v nezbytném rozsahu i část jiných pozemků, resp. komunikací. V případě rekonstrukcí prostor v bytě je staveniště byt, případně další plochy určené pro skladování mimo bytu, které se mohou vymezit ve společných prostorách v obytném domě, ve dvoře, resp. na přilehlém chodníku. Zařízení staveniště nesmí nadměrně obtěžovat okolí staveniště a musí se dbát na veřejný pořádek. Povolení k dočasnému užívání veřejných a jiných ploch obstará a poplatky za ně nese stavebník. Poplatky a případné pokuty za delší než dohodnutý čas užívání hradí zhotovitel.
Při návrhu zařízení staveniště pro rekonstrukci a modernizaci je třeba zohlednit stavební práce, které se obvykle nevyskytují u novostaveb. Jsou to zejména demoliční práce. Jejich pracovní postup musí zhotovitel vypracovat předem, v některých případech je třeba zajistit stabilitu objektu a okolních staveb. Při převzetí staveniště by měl zhotovitel ve vlastním zájmu zmapovat všechny nedostatky a poruchy ve společných částech i v jednotlivých bytech v obytném domě. Lze tak předejít sporům mezi zhotovitelem a uživateli, kteří v některých případech chtějí využívat, že za škody, které se projeví během provádění prací, odpovídá zhotovitel. Zhotovitel a stavebník by měli smluvně dohodnout podmínky staveništního provozu.
Inženýrské sítě
Stavebník předá zhotoviteli před předáním staveniště vyznačení inženýrských sítí nebo jiných překážek (podzemních i nadzemních). Dodavatel neodpovídá za poškození podzemních vedení, které nebudou označeny v plánu stávajících inženýrských síti při předání staveniště. K podávání staveniště patří i zajištění přívodu elektřiny a vody s určením místa jejich odběru. Pro stanovení množství spotřebované energie je třeba zajistit vlastní měření nebo nainstalovat samostatné měřící přístroje, náklady za ně hradí zhotovitel. Pokud příkon stávajících energetických sítí v objektu je nedostatečný nebo napojení z jiných důvodů není možné, je třeba vybudovat novou přípojku (např. ve starších objektech). Pro každou trasu přípojky v silničním tělese je třeba před zahájením prací vyžádat rozkopávkové povolení maximálně 30 dní před realizací a souhlas se záběrem veřejného prostranství. Všechny vykopané rýhy ve veřejných komunikacích se musí překlenout bezpečnými přechody pro chodce, resp. pro dopravní prostředky, zajistit proti pádu do výkopu a vybavit dopravními značkami.
Elektrický proud je na staveništi potřebný k pohonu stavebních strojů a zařízení, osvětlování prostor staveniště a často i na vytápění. Pro možnost určení potřebného množství elektřiny je třeba znát příkon elektrospotřebičů. Projektant určí potřebný příkon z celkového počtu spotřebičů používaných v jednotlivých fázích výstavby. Způsob a místo odběru určí podle místních podmínek . Zdrojem vody pro stavební účely je obvykle stávající vodovodní síť v budově nebo veřejná vodovodní síť. Souhlas k odběru je třeba vyžádat od vodárny a kanalizace, kromě technologického a provozního účelu je voda potřebná pro sanitární a požární účely. Většinou poblíž stávajících objektů bývá vybudován požární vodovod, hydranty jsou umístěny na vodovodních rozvodech. V souvislosti s požární ochranou je třeba rozmístit vhodné hasicí přístroje na místa určené v samostatné části projektu zařízení staveniště. Odpadní vody ze staveniště se nejčastěji po souhlasu správce sítí vypouštějí do veřejné kanalizace nebo do žump. Při vypouštění se musí dodržet kanalizační řád, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění odpadních vod. Při pracích v bytech není vhodné znečištěné odpadní vody pouštět do kanalizace.
Doprava materiálu
Příjezdové cesty na staveniště, resp. dopravní cesty pro odvoz odpadů ze staveniště se musí umístit tak, aby přísun materiálu a odvoz vzniklého stavebního odpadu co nejméně ohrožoval a zatížil okolí stavby, aby neomezil okolní provoz a neznečisťoval komunikace a ovzduší. Při menších rekonstrukcích se na zajištění svislé dopravy může použít elektrický vrátek posuvný po náběžné koleji, umístěné na stropní konstrukci, resp. na provizorní dřevěné konstrukci, elektrický okenní jeřáb, který se umisťuje do bytu, nebo střešní jeřáb. Při rozsáhlejších pracích se na nákladní a osobní dopravu doporučuje používat stavební výtah, jeřáb, čerpadlo.
Přeprava stavebního materiálu dovnitř objektu se někdy zajišťuje přes stávající mechanismy nebo zřízené otvory. Všechny montážní otvory je třeba zajistit proti popadávání materiálu, nářadí nebo pádu pracovníků. Osobní výtah a schodiště by se na svislou dopravu stavebních materiálů neměly používat (výjimkou jsou drobné udržovací práce). I při rekonstrukčních pracích v bytech je třeba hledat raději jiné řešení. Na svislou dopravu vybouraného materiálu můžeme použít kryté žlaby nebo zavřené skluzy. Vodorovná doprava menších dílců se provádí ručně , při rozsáhlejších pracích lze použít dopravník materiálu.
Skladování stavebního materiálu
Prostor pro dočasné uskladnění stavebního materiálu se stanoví z místních podmínek. Skladovací plochy musí být na takových místech, aby v průběhu výstavby nenastaly problémy s uložením stavebního materiálu. Důležité je i správné vymezení nezbytné plochy na skladování, aby se předešlo zbytečně velkému zabrání ploch veřejného prostranství a aby nevznikly zbytečné náklady za pronájem dalšího pozemku či přilehlého chodníku. Na skladování lze využít i mimoúrovňovou plošinu, lešení nebo stavební materiál lze zabudovávat přímo z dopravního prostředku.
Při rekonstrukcích objektů, které se nacházejí v centrech a pěších zónách měst, jsou stavební a tím i skladovací plochy omezené. V těchto případech se může na skladování materiálů, nářadí a pomůcek využívat stávající objekt. Při menších pracích v bytech většinou na dočasné uskladnění materiálu postačují prostory v bytě, případně vnitřní prostory v obytném domě. Při tomto způsobu skladování si je třeba vyžádat souhlas ostatních vlastníků na jejich používání a dát si pozor na rozkrádání materiálu.
Vzniklý stavební odpad se nesmí skladovat v kontejnerech určených na komunální odpad, ale v kontejnerech určených výhradně na stavební odpad, umístěných na vnějších skladovacích plochách.
Prostory pro pracovníky stavby
Zhotovitel musí vytvořit vhodné pracovní prostředí pro pracovníky stavby. Návrh budov na sociální účely, resp. na zřízení kancelářských prostor ovlivňuje rozsah staveniště. Ve stísněných podmínkách na staveništi, které neumožní vytvoření těchto prostorů pomocí speciálních buněk, se využívá stávající budova. Na osobní hygienu lze použít sanitární boxy (ekologické WC, mycí boxy), které lze umístit i do interiéru, některé typy nepotřebují ani napojení na rozvod kanalizace. Stravování zaměstnanců může zhotovitel zajišťovat v stravovacích střediscích, ubytování v centrálních ubytovnách.
Co říká zákon
Zhotovitel při výstavbě musí respektovat podmínky vyplývající ze zákonů na ochranu životního prostředí. Při provádění prací je třeba udržovat pořádek a čistotu na staveništi a zajistit, aby dopravní prostředky opouštěly staveniště ve stavu, v němž nebudou znečišťovat veřejné komunikace. Materiály a zařízení, které produkují prach, je dobré zakrývat, resp. kropit. Na ochranu osob pohybujících se na komunikačních pěších a dopravních zónách slouží oplocení, síťovina nebo fólie. Okolní zelené plochy je třeba v maximálním možném rozsahu udržovat, je zakázáno poškozovat a ničit dřeviny. Na ochranu vnějšího prostředí většinou není třeba navrhnout zvláštní protihlukové opatření, stačí omezit práci některých mechanismů na pracovní dobu, např. od osmé do osmnácté hodiny. Dodavatel musí chránit i vlastních zaměstnanců a poskytovat jim osobní ochranné pomůcky.
