Jak na vnitřní příčky? (1. část)
Dispoziční řešení vnitřních obytných prostor rodinného domu či bytu se vytváří pomocí vnitřních svislých nenosných dělicích konstrukcí, mezi které patří i příčky. Ty plní několik funkcí. Jejich prvořadým a základním úkolem je prostor funkčně a logicky členit a rozdělovat.
Vnitřní příčky se člení do několika skupin - na příčky dělící opticky, akusticky a tepelněizolačně, na příčky, které odolávají mechanickému namáhání, a příčky, které splňují speciální požadavky. Opticky dělící příčky oddělují dva prostory se stejným tepelným a akustickým mikroklimatem a vytvářejí vizuální bariéru. Jsou neprůhledné, ale mohou být průsvitné. Mohou to být například textilní závěsy, pevné nebo lehké skládací stěny ze dřeva, dřevěných materiálů a pod.
Akusticky dělící příčky oddělují dva prostory s různým akustickým mikroklimatem (s různou hladinou hluku). Jejich hlavní funkcí je zabránit pronikání hluku nebo zvuku do chráněného prostoru.
Tepelněizolační příčky oddělují dva prostory s různou vnitřní teplotou. Zabraňují úniku tepla a zajišťují tepelnou pohodu místnosti.
Příčky odolávající mechanickému namáhání rozdělují skladovací prostory materiálů, které způsobují tlaky nebo nárazy na konstrukci.
Mezi příčky, které splňují speciální požadavky, zařazujeme např. dekorační nebo výtvarné způsoby dělení prostoru.
Požadavky na funkční vlastnosti příček
Příčky musí kromě dělicí funkce splňovat i požadavky uživatelů. To znamená, že musí vyhovovat z hlediska požadavků mechanického namáhání a způsobu zatížení. Příčky jsou během své existence vystaveny namáhání, které způsobují např. prudký náraz předmětů, opření člověka, náraz při stěhování nábytku a pod. Musí odolávat i excentrickému namáhání, t. j. namáhání, které způsobuje zavěšený nábytek na příčku (např. nástěnné skříňky, úložné police, těžké obrazy, různé interiérové doplňky a pod.). Zděné příčky z cihel, pórobetonových tvárnic nebo sádrových tvarovek mají nejvyšší únosnost, a proto umožňují zavěšení poměrně těžkých předmětů. Na lehké montované příčky, např. sádrokartonové, lze zavěsit jen lehké předměty, přičemž je nutné kotvení pomocí speciálních hmoždinek.
Při osazování těžkých předmětů je potřeba již během montáže zesílit konstrukci příčky přídavnými nosnými profily do požadovaného místa. Požadavky uživatelů kladené na vnitřní příčky z hlediska pohody prostředí zahrnují tepelněizolační vlastnosti, akustickou a světelnou pohodu prostředí a estetické kvality dělících konstrukcí. Akustická pohoda prostředí dělících konstrukcí je jedním z prvořadých kritérií. Příčky mají zabránit šíření akustické energie materiálem, který konstrukci ohraničuje (podlahy, stropy, stěny). Musí vytvořit bariéru proti pronikání hluku a zamezit šíření zvuku ve vzduchu. To znamená, že musí mít dostatečnou vzduchovou neprůzvučnost. Zvukověizolační vlastnosti dělicích stěn závisí od konstrukce příček, od jejich předpokládaného dokonalého provedení bez spár a trhlin. Z akustického hlediska dělíme příčky na jednoduché a násobné. Vnitřní příčky musí odolat i vlivu prostředí, t. j. nežádoucím biologickým vlivům prostředí, vysokým teplotám, zvýšené vlhkosti, chemickým látkám, hluku, otřesům a pod. V místnostech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru musí dělící stěny zabránit šíření ohně.
Stupeň odolnosti příčky proti ohni se vyjadřuje časem v minutách, během něhož stěna nesmí ztratit stabilitu, příp. nosnost. Teplota povrchu stěny na straně odvrácené od ohně nesmí přesáhnout 150 ° C a přitom na ní nesmí vzniknout trhliny, kterými by se požár šířil dále. Příčky musí splňovat dispoziční-technické parametry, t. j. na technické úrovni konstrukce musí z hlediska provozních podmínek splňovat nároky variability, které vyplývají z předpokládaných dispozičních změn v důsledku změn provozu nebo uživatele, z požadavků na zabudovatelnost instalačních rozvodů a pod., a reagovat na ně.
Příčky musí splňovat také požadavky na údržbu, obnovu, hygienu a životnost, jakož i na náročnost jejich realizace, na jednoduché očištění povrchu, na životnost uzpůsobenou konkrétním podmínkám provozu. Příčkové konstrukce musí mít takové vlastnosti, aby se zabezpečila jejich životnost úměrná životnosti ostatních konstrukcí stavby. Tyto požadavky splňují téměř všechny druhy anorganických, příp. i organických stavebních materiálů s příslušnou úpravou. Konstrukční a materiálové řešení nosných a dělících stěn a všechny uvedené požadavky podle potřeb se určí ve stavebním projektu po vzájemné konzultaci projektanta s investorem.
Konstrukce příček
Příčky dělíme do skupin z různých hledisek, například podle technologie výroby, použitých stavebních materiálů a zatížení podpůrné konstrukce. Podle technologie výroby rozeznáváme příčky zděné z kusových staviv, montované a monolitické. Podle použitých stavebních materiálů dělíme příčky na cihlové, tvarovkové, betonové, sádrové, skleněné, sádrokartonové, z dřevovláknitých materiálů, z minerálních vláken a pod. Podle zatížení podpěrné konstrukce dělíme příčky na nesené, samonosné (visuté) a částečně samonosné.
Nesené příčky zatěžují podpěrnou konstrukci stropu nebo podkladový beton, případně základ celou svou hmotností. Samonosné příčky přenášejí svou hmostnosť do bočních svislých stěn, o které jsou opřené tak, že nezatěžují strop. Podle technologie výroby dělíme příčky na příčky zhotovené mokrou technologií z menších prvků (zděné z cihel a tvarovek, keramických bloků, pórobetonových tvárnic, sklobetonové příčky ze skleněných tvarovek, monolitické - celistvé příčky) a na příčky montované částečně mokrou nebo suchou technologií (pevné panelové příčky - jednoduché, dvojité a kombinované, lehké panelové příčky - jednovrstvé, vrstvené, skleněné montované příčky - prosklené stěny, skleněné příčky, pohyblivé příčky - skládací, žaluziové, padací a zvedací, skříňové příčky, speciální druhy příček - dojmové, optické, dekorační).
Autor: Lenka Kostková
