Jak na zasklení lodžií a balkónů?
Mnohým se může problematika zasklení lodžií a balkonů jevit jako celkem jednoduchá až banální.
Uvažují: vždyť přece, pokud máme byt v osobním vlastnictví spolu s balkonem nebo lodžií, co je komu do toho, jak, kdy a proč si ho zasklít. Právě toto je typické smýšlení většiny obyvatel bytových domů. Pravda je však úplně jiná a vůbec není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Dokumentuje to i legislativní fakt, že na zasklení balkonu nestačí jen ohlášení stavebnímu úřadu, ale vyžaduje se stavební povolení.
Zasklení balkónů a lodžií v žádném případě není věcí jednotlivce, neboť významně mění vzhled bytového domu. A ten je domovem více obyvatel, jeho nepříznivá změna vzhledu se odrazí v nepříznivém působení celého bytového souboru.
Právě tento negativní efekt můžeme, bohužel, ve velké míře sledovat na našich dnešních sídlištích. Na jednom obytném domě obvykle najdeme velkou škálu různých druhů zasklení lodžií a balkonů těsně pod sebou, nemluvě o různé barvě použitého skla, různém členění rámů a různém mechanismu otevírání zasklení. Výsledný efekt tohoto nekontrolovaného použití zasklení lodžií našich sídlišť, který je umocněn chaotickým střídáním s lodžiemi bez zasklení vidíme a hlavně cítíme sami. Vlastní snahou o zpříjemnění svého vnitřního prostředí, svého bytu jsme vytvořili venkovní prostor, který na nás bezpodmínečně musí působit chaoticky, nedokončeně a provizorně. Právě provizornost, neúplnost a neupravenost prostředí vyvolávají pocit nejistoty a destabilizují život v obytných souborech. Sami si tak likvidujeme obytné prostředí místo toho, abychom se společně podíleli na jeho zvelebování a komplexní humanizaci.
A řešení je přitom tak jednoduché! Stačí, abychom se jako vlastníci bytů a nebytových prostor před zásahy do fasády domu dohodli na vypracování řešení celé fasády a na základě projektu zhotoveného odborníkem požádali stavební úřad o stavební povolení. Předejdeme tak pokutě, která nám hrozí za neoprávněné zasklení a také negativnímu působení chaotického zasklívání lodžií a balkonů. Právě naopak, svým postojem a komunikací s odborníky se můžeme podílet na projektu, který v konečném důsledku zkvalitní naše obytné prostředí, zvýší jeho přitažlivost a estetický dojem. A když budeme mít v obytném souboru více takových projektů, z nichž každý bude řešit bytový dům jiným specifickým způsobem, máme v rukou záruku bohatosti a mnohotvárnosti prostorového působení.
Předpoklady, požadavky a rady na efektivní zasklení lodžií a balkónů
Zasklení balkonu nebo lodžie přinese energetický užitek vždy, bez ohledu na to, zda je na jižní nebo severní fasádě. Účinek tepelně vyrovnávacího prostoru se projeví i tehdy, když je fasáda zastíněná. S rostoucím slunečním zářením však stoupá teplota a tím i počet dní kdy lze zasklený balkon a lodžii používat na pobyt.
Pokud jsou stěny, okna i balkonové dveře v dobrém stavu, vznikají zvlášť výhodné podmínky pro zasklení balkonu či lodžie. Pokud se však musí fasáda obytného domu v důsledku různých stavebních poruch rekonstruovat, zůstává otázkou, zda běžná vnější tepelná izolace a odstranění tepelných mostů nebude hospodárnějším řešením.
Zasklení balkonů ztěžuje větrání přiléhajících obytných místností, jejichž okna jsou orientovány na balkon nebo lodžii. Aby se zajistila dostatečná výměna vzduchu, musí se současně se zasklením řešit i otázka větrání, jejíž nejjednodušším způsobem je mechanické větrání bytu.
Pokud je místnost přiléhající k balkonu nebo lodžii osvětlená denním světlem jen na přípustnou hodnotu, je zasklení balkonu problémem, protože dopad světla do interiéru místnosti se zasklením balkonu značně sníží. Pokud se i přesto balkon nebo lodžie zasklí, musí se udělat zvláštní opatření úplného zasklení stěny oddělující balkon od vnitřního prostoru.
Při zasklívání balkónů a lodžií je potřeba vzít v úvahu i statické zatížení. Kromě zatížení vlastní hmotností zasklené konstrukce je nutné vzít v úvahu i zatížení větrem, které působí na skleněný plášť. Projeví se to hlavně na vyšších obytných domech, kde vznik nového zatížení není zanedbatelný. V tom případě je třeba posílit nosnou konstrukci patřičným způsobem.
Zasklením balkónů a lodžií se často mění jejich využití. Proto je třeba si uvědomit, že původní železobetonové konstrukce nejsou navrženy ani udělány tak, aby odolávaly například vysoké vlhkosti vzduchu, která může vzniknout, pokud je na lodžii vytvořena zimní zahrada s množstvím hydrophoních rostlin. V tom případě je potřeba lodžii často větrat a o případných experimentech v jejím prostoru či na balkoně je potřeba konzultovat s odborníkem.
Častým problémem, na který se při zasklívání lodžií a balkonů v bytovém domě zapomíná, je protihluková izolace mezi sousedními balkony. Zasklení sice sníží hladinu hluku přicházejícího z venku, tím více však vynikne hluk ze sousedního balkonu. Proto je nutné v případě potřeby obložit podlahu a strop balkonu zvukovou izolací.
Zda se mají původní zábradlí balkonů nahradit sklem nebo ponechat a tepelně izolovat, je už jen otázkou ochrany soukromí a otázkou celkového řešení fasády. Na využití denního světla v sousedních místnostech to má jen velmi malý vliv. Světelné poměry však lze zlepšit světlým nátěrem stropu a bočních stěn balkonu a též použitím tenkých rámových profilů.
Nejvíce tepla v zimním období uniká u panelových bytových domů přes balkónové dveře a zasklenými plochami na balkonech a lodžiích. Z toho důvodu jsou právě ty zdroji velkých tepelných ztrát a tepelných mostů. Navíc jsou však i jedním z prvků, které výrazně urychlují erozi původního obvodového pláště zatékáním dešťové vody. Proto můžeme jejich zasklení považovat i za preventivní ochranu proti zatékání do obvodového pláště.
U zasklených lodžií a balkónů musí být zajištěno dostatečné větrání, respektive proudění vzduchu. V opačném případě se prostory zapaří, okna se začnou rosit a v konečném důsledku může vzniknout i plíseň. Všechny certifikované systémy zasklení však mají potřebnou infiltraci dostatečně zajištěnou.
U bezrámových systémů je mezi jednotlivými skly několikamilimetrová mezera, která infiltraci zabezpečuje. Některé firmy však nabízejí jako doplněk krycí lišty, které tyto mezery utěsní. Ale pozor, pokud není větrání zajištěno jiným způsobem, jsou právě tyto těsnicí lišty prvním krokem ke vzniku plísní.
Rámové systémy mají zase mezi skleněnými tabulemi těsnicí štětinky. Při úplném zavření se větrání jen částečně omezí, protože vzduch proudí prostorem mezi křídlem a kolejnicemi přes odvodňovací kanálek. V letním období však takovéto větrání nestačí a je potřeba otevřít nejen okno ale i lodžii. V opačném případě může vzniknout skleníkový efekt, při němž je v bytě větší teplota než venku, což je předpokladem pro vznik nežádoucích plísní.
Autor: Lenka Kostková
