Klimatizace - praktické rady
Kvalita vnitřního prostředí, v němž pracujeme či trávíme volný čas, závisí ve velké míře na kvalitě ovzduší. Klimatizace je umělá úprava vzduchu, kterou se v prostorách udržuje konstantní, nebo podle požadavků měnící se čistota, teplota a vlhkost vzduchu. Klimatizace optimalizuje i rychlost proudění vzduchu, a to jak pro pobyt lidí i technologii výroby. Jde tedy o technické zabezpečení klimatických podmínek v místnosti, které působí bezprostředně na životní pochody v lidském organismu.
Teplota, vlhkost a proudění vzduchu ovlivňují produkci tepla našeho těla a v jisté konstelaci vytvářejí pocit pohody. Klimatizační zařízení používáme proto, abychom zmírnili vnější a vnitřní vlivy prostředí na lidský organismus. Zařízení je navrženo tak, aby zajišťovalo v celém prostoru takový stav vzduchu, který vyhovuje širokému spektru požadavků. Konkrétní parametry si už nastaví každý uživatel sám a o jejich udržování se postará automatická regulace.
Pro lidský organismus je zvlášť nepříjemný velký rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostoru. Pokud udržuje klimatizace konstantní teplotu bez ohledu na venkovní teplotu, může zejména v horkých letních měsících vyvolat nachlazení nebo jiné zdravotní problémy.
Mnoho stížností na klimatizaci lze přičíst zvýšenému proudění vzduchu, na které je lidský organismus nejcitlivější. Teplotu přiváděného vzduchu proto volíme podle jeho rychlosti v zóně pobytu osob. Čím je rychlost vzduchu vyšší, tím musí být přiváděný vzduch teplejší.
V současnosti se na vytváření optimálních podmínek využívají klimatizační zařízení, které se výrazně podílejí na tvorbě životního prostředí člověka. Vytvářejí příjemné, hygienicky vhodné a teplotně stálé prostředí během celého roku.
Umožňují:
filtraci, ionizaci vzduchu,
chlazení nebo ohřívání vzduchu,
zvlhčování nebo odvlhčování vzduchu,
proudění vzduchu.
Používání klimatizačních zařízení
Klimatizační zařízení lze použít pro následující prostory:
místnosti sloužící k pobytu nebo odpočinku osob: obytné prostory, sály (koncertní, divadelní, jednací, školicí), hotelové pokoje a haly, restaurace, nemocnice, obchody, banky, sportovní haly, letiště,
pracovní místnosti: kanceláře, laboratoře, lékařské ordinace, výstavní haly, prodejny, obchody,
výrobní prostory: zpracování a skladování textilu, tabáku, kožešin, léčiv, barev a laků, potravin,
doprava: motorová vozidla, lodě, vlaky, letadla.
Rozdělení klimatizačních zařízení
Klimatizaci můžeme podle umístění technologických zařízení členit na:
Klimatizaci s centrální úpravou
Jde o zařízení, které se nachází v samostatné místnosti (strojovna). Vzduch se na požadované parametry upravuje v centrální stavebnicové jednotce, odkud se potrubím rozvádí do jednotlivých místností. Nevýhodou tohoto zařízení je, že stav vzduchu je ve všech místnostech stejný a pro konkrétního člověka v určité místnosti nelze individuálně zajistit tepelnou pohodu.
Instalace dalšího zařízení, pomocí něhož by se specifické parametry pro určenou místnost daly zajistit, by celé zařízení zbytečně prodražila. Taková řešení se používají především v průmyslu a administrativních budovách s několika poschodími - nejsou vhodné pro rodinné domy.
Klimatizace s místní úpravou, tzv. jednotková klimatizace
Klimatizace s místní úpravou je zařízení určené pro každou místnost zvlášť. Je oblíbené zejména pro svou snadnou instalaci, kdy klimatizační jednotku stačí napojit na již existující rozvody v domě či bytě. Pro jednu místnost, určenou na bydlení, se používají kompaktní jednotky, které mají kondenzační i parní část umístěnou spolu. Do této skupiny se zařazují okenní a mobilní klimatizační zařízení, které lze jako funkční celky přímo instalovat do větraných prostorů pouhým napojením na energetické rozvody. Při výběru se zohlední zejména jejich povrchová úprava a design. Výhodou je možnost jednoduchého přetahování podle potřeby.
Dělená zařízení, tzv. SPLIT systém, se vždy skládá nejméně ze dvou částí (z angl. "To split" - rozdělit). Vnitřní díl, ve kterém jsou chladič (výparník), ventilátor a filtr vzduchu, bývá umístěn v místnosti na stěně, pod oknem, nad dveřmi apod. Vnější díl (kondenzační jednotka) obsahuje kompresor, ventilátor a kondenzátor.
Princip funkce klimatizačních zařízení
Základním principem klimatizačních zařízení je vytvoření optimálních klimatických podmínek vnitřního prostředí, a to chlazením, ohříváním, nebo zvlhčováním vzduchu v klimatizované místnosti. Kromě požadovaných parametrů vnitřního prostředí zajišťuje vhodná klimatizace i přívod potřebného množství čerstvého vzduchu do místnosti.
Základem klimatizačního zařízení je kompresorový chladicí okruh. Je v principu stejný jako chladicí okruh v chladničce, kde zadní část hřeje. Tato část se jmenuje kondenzátor. Klimatizační zařízení má podstatně větší výkon, a tak hřející kondenzátor, pokud není chlazený vodou, musí být bezpodmínečně ve venkovním prostředí. Chlazení zajišťuje tepelnými výměníky. Chladivo proudí v chladícím okruhu a odběr tepla zevnitř místnosti se uskutečňuje přes výparník. Chladivo, které jím prochází, odebere tepelnou energii prostředí a změní kapalné skupenství na plynné. Nasávané páry z výparníku se následně kompresorem stlačují na tlak potřebný k jejich kondenzaci (změnu skupenství). Kondenzace stlačených pár probíhá v kondenzátoru, kde se teplo předává prostředí.
U kompaktních zařízení se to řeší ohebnou hadicí (je součástí přístroje), která se obvykle vyvede ven buď otevřeným oknem (zejména u mobilních zařízení), přes otvor ve stěně, nebo je zařízení nainstalováno pevně do okna. Výběr, projektování a instalaci klimatizačních zařízení vám doporučujeme svěřit do rukou odborníků. Zároveň je vhodné poradit se s odborníky i o způsobu využívání klimatizačních zařízení (umístění, nastavení teplot apod.), Abyste předešli případným zdravotním problémům, které se obvykle objevují z důvodu jejich nesprávného použití.
Autor: Lenka Kostková
