Jak na podlahy z betonu?
Jedním z nejlevnějších materiálů na podlahy je beton. K dalším zajímavým materiálům patří lité teraco, směs mramorové nebo žulové kamenné drtě, smíchané s betonem.
Betonová podlaha
Na první pohled je betonová podlaha řešením, které možná původně může být zvoleno z nouze, když nejsou peníze na položení běžné podlahové krytiny, ale ve finále je beton nejen atraktivní, ale i funkční. Betonové podlahy byly dříve doménou především průmyslových objektů, garáží nebo administrativních budov. Dnes, díky svým přednostem stále častěji překračují prahy našich domovů. Monolitický beton se začal hromadně používat při lití průmyslových podlahových desek nejprve u průmyslových, inženýrských staveb, později i v občanských stavbách, poprvé v USA a od konce 19. století, v Anglii, USA a Německu. Již od poloviny 19. století se začala používat při betonáží mechanicky silně zatěžovaných podlah technologie, z které se ve 20. století vyvinula nejpoužívanější technologie v oblasti průmyslových podlah a to betonové podlahy se vsypovou povrchovou úpravou. Tyto podlahy se rovněž nazývají pancéřové nebo také vsypové podlahy. Jejich výhodou je rychlé provedení celé konstrukce betonové desky najednou, vysoká odolnost vůči obrusu podlahy provozem. Nevýhodou je nízká pružnost, částečná nasákavost, vyštipování povrchu při pádu břemen a nulová odolnost vůči kyselinám. Betonová podlaha je v naší zemi stále dosti vzácná, za hranicemi je však poměrně oblíbenou podlahovou krytinou.
Výroba
Beton použitý na podlahu je běžný podkladní beton, důležitá je pečlivost při nanášení betonu a jeho hlazení při konečné úpravě. Dodnes se stále většina podlah zhotovuje tak, že se mezi dvě latě nebo trubky nasype zavlhlá betonová směs, která se zhutní údery dřevěného hladítka, urovná strhávací latí a takto zhutněná směs se pokropí vodou a dřevěným hladítkem se vytáhne na povrch cementový tmel.
Na podlahu lze použít i drátkobeton, což je beton, do kterého jsou přidány ocelové drátky, které zachycují síly od objemových změn betonu při jeho zrání a zabraňují tak praskání betonu. Beton by měl obsahovat alespoň 40 kg drátků na jeden kubický metr. Mezi malými stavebníky získávají na oblibě v poslední době lité samonivelační anhydritové podlahy. Anhydrit (bezvodý síran vápenatý) je bílý, namodralý, šedý, červenavý, nebo fialový minerál, jehož název je odvozen z řeckého anhydros (bezvodý). Tato podlaha se na rozdíl od klasické betonové stěrky aplikuje ve velmi tekutém stavu, což má své nesporné výhody. Při práci je mnohem méně prachu, není tak namáhavá a podlaha se v tekutém stavu vyrovná sama. Vznikne tak absolutně rovná plocha, na kterou se už nemusí aplikovat žádná samonivelační stěrka, což šetří nejen práci a čas, ale také peníze. Anhydrit, smíchaný s vodou a pískem a dalšími přísadami vytvoří velmi tekutou hmotu, která do 24 hodin ztvrdne tak, že se po ní dá chodit a po 4-5 dnech ji lze už plně zatížit.
Vzhled
Připadá-li někomu tato podlaha poněkud barevně strohá, může si ji libovolně barevně natónovat nebo upravit leštěním. Také na ni lze nanést lesklou epoxidovou stěrku, která je vhodná např. do koupelen, kvůli mokrým šlápotám. Betonová podlaha je velmi působivá v rozsáhlých prostorách s velkými okny a s minimálním množstvím elegantního nábytku. Její atraktivitu podtrhuje spojení s kovem nebo sklem. Vyniká v kontrastu s oblíbenou vínovou barvou, jasně červenou, nebo oranžovou. Milovníci chladné elegance dají jistě přednost spojení s jasnou modří, nebo trávově zelenou.
Údržba
Její údržba je díky bezspárovosti velmi snadná. Není třeba ji pracně udržovat a čistit jako například koberce. Nemusíme se bát jakéhokoliv mechanického poškození, protože je velmi odolná.
Další využití
Tuto podlahu je možné použít i jako podkladový materiál pod dlažbu, koberce, plovoucí podlahy. Nejvyšší požadavky na kvalitu podkladního betonu mají plovoucí podlahy. Musí mít pevnost v tlaku nejméně 21,5 MPa. Vyrobení tohoto betonu je v domácích podmínkách obtížné, proto je vhodné se obrátit na odborníky.
Zdroj: Supellex - dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy
